To se mi snad zdá

Nicolase Cage příliš nevyhledávám, ale za mě v roli stárnoucího profesora podal velmi zdařilý a zábavný výkon v poloze, jakou bych od něj nečekal, párkrát mě i mírně rozesmál. Na film mě nalákal originální námět člověka, který se ze záhadných důvodů začne dennodenně objevovat ve snách spousty lidí, což ovlivňuje i jeho soukromý a profesní život... a pokud jde o scénář, ani jsem si po většinu doby nemohl tolik stěžovat, žeby se se slibným námětem nepracovalo zajímavě. Třeba mysteriózní snové sekvence mě hodně bavily a na pár překvapení určitě dojde. Problém jsem cítil v nasazeném tempu, které ve vztahu k obsahu, jaký film rozehrá, mi připadalo zbytečně rozmáznuté do dlouhé stopáže. Přestože jsem z mladší generace, před lety jsem často po večerech dospíval u československých filmů a inscenací, což je tvorba taky plná někdy i poutavých fantaskních a černohumorných námětů... a když jsem si během sledování vzpomněl, jaký nezapomenutelný zážitek ve mně zanechal Zločin lorda Savila nebo Spravedlnost pro Selvina, aniž by přesáhly stopáž kolem 65 minut, tak... novinka Kristoffera Borgliho mi připadala jako komedie částečně zabitá festivalovým stylem zpracování, jaké by padlo k hloubavějšímu dramatu, ale třeba 7 minut staticky působících dialogů mezi třemi lidmi v jedné místnosti za stolem tu pro mě dělalo z jindy zdařilé surrealistické hříčky až nefunkčně rozplizlou záležitost (a takových scén jsem tam vnímal víc). // Teprve po zhlédnutí jsem se dověděl o mysteriózním fenoménu This Man, který patrně film inspiroval – žel pro film, i pouhé přehlížení stránek v angličtině, kde se objevil i slovenský plakát (český překvapivě nikoliv) mě na chvíli mrazivě znepokojilo víc, než viděný Borgliho film. [65%] (27.01.2024)

Český překlad tentokrát naprosto padnoucí, jelikož se dá použít jako hodnocení v pozitivní i negativní konotaci a takový rozpůlený dojem jsem si z kina odnesl i já. V prvních minutách filmu se rozjede poměrně kreativní přehlídka, kdy velmi zajímavý námět je na plátno převáděn v podobě nápaditých scén, příjemných, přirozených a uvěřitelných dialogů za pomocí skvělého Nicolase Cage... Nicméně jediné, co v podobném duchu přetrvá i v dalším průběhu filmu je právě snad jen výborně hrající Cage. Člověk si najednou uvědomí, že kreativita a hravost se poměrně rychle vytratí, potenciál námětu z pohledu vyskytování se hlavní postavy ve snech ostatních je vlastně trestuhodně nevyužitý v první i pozlomové fázi, chování a charakter postav se mění s každou scénou, dialogy často padají ke groteskní neuvěřitelnosti, která ale v návaznosti na první část filmu moc nefunguje ani v nějaké satirické rovině. Jednotlivé střípky myšlenek a minipoint jsou fajn, ale celkové vedení příběhu a jeho vypointování (pokud se to tak dá nazvat) je táááák obrovský líné, až mě to naštvalo. Jakoby spoléhalo na oslnění diváka námětem a (nepřevratnými) myšlenkami o pokrytectví a lehkosti ztráty nabité slávy. No, tak oslnění se nepovedlo... 5/10 (19.01.2024)

[75%] Nicolase jsem poslední dobou už opravdu odepisoval. Na jeho poslední céčka se už nedivím; většinou mě hodnocením tmavá barva na CSFD (pod 30%) moc nepřesvědčuje, abych se na to vůbec díval. Dokonce ani loňský Renfield, na který jsem byl bohužel v kině mě mírně řečeno neoslovil. No nic a co tento film? Musím říci, že mě to od začátku docela zaujalo a bavilo téměř až do konce. Píši téměř protože? No protože to v podstatě konec nemělo a těch posledních cca 15 min je tak nějak navíc, ale to nevadí. Nápad je vcelku jednoduchý, ale funguje. Cage se tu dostává do trapných až absurdních situací. Herecky to zahrál naprosto přesvědčivě! Takový Nicolas Cage mi prostě chyběl! Celkově to téma a ty veškeré situace odpovídají chováním dnešních lidí viz závislost na sociálních sítí apod. Nejvíc mě pobavila scéna, kdy se Nicolase nenápadně pokoušela sbalit jeho fanynka ze snu a Nicolas byl tak nervózní, že si 2x uprdl. XD Po celkem solidně našlapující se 2/3 bych ještě víc přitvrdil tempo snímku, jenže to bohužel šlo opačným směrem, ale co. Hodnotit hůře nebudu, je to dobrý film, který se ještě někdy dá vidět, zaujalo to, tak proč ne? (01.02.2024)

Skvěle vymyšlené i natočené ztvárnění toho, jak běžní současní lidé reagují na zcela abnormální jev. Výsledkem jsou realistické (a současně velmi vtipné) scény, které především analyzují nejrůznější druhy společenské a komunikační trapnosti. Zjevně je to taky satira, ale není z ní jasné, jaké jsou politické názory tvůrců, což považuji za klad. Mix toho nejlepšího z Michela Gondryho a Ariho Astera. (14.12.2023)

Jakmile se film zbaví veškeré mysteriozní magie a vysvětlí nám, že tohle všechno bude a byl jinotaj, kde prostě A akorát vypadá jak B a C se chová jako D, nepotěší to, protože pak budete vědět, že vy, stejně jako všichni ostatní, si budete z toho filmu vybírat ty nepříjemné pravdy, které se vám líbí a zavrhovat ty další. Bod to má ale za Borgliho cit pro vizuální znervozňování, skrze které nás vede jednotlivými scénámi natáčenými v nespolehlivých úhlech a střizích, kdy nás často mate, jakou mají mít jednotlivé sekvence vlastně povahu. (17.01.2024)