To se mi snad zdá

Velmi dobrý a velmi originální nápad a Cage ve zcela atypické roli, která mu ovšem skvěle seděla a marně pátrám v paměti po filmu, kde se mi líbil víc. Velmi slušný bizárek, který funguje zejména ze začátku a postupem času mu bohužel rychle dochází dech. Jako kdyby tvůrci vůbec netušili, jak mají takhle dobrý nápad zakončit. Je to strašná škoda, protože takhle snímek bohužel vyznívá trošku do ztracena. Také mi nepřišlo ověřitelných několik dějových zvratů. Zejména jsem si zcela jistý tím, že by hlavnímu hrdinovi určitě neubraly na popularitě brutální sny - snad právě naopak. Takže celé to vyústění je velmi vycucané z prstu. Každopádně velice příjemný a extrémně originální film. To vždy rád ocením. [77 %] (09.01.2024)

"Nejlepší film roku s perfektním originálním nápadem, skvostným hereckým výkonem Nicolase Cage. Slovníková definice filmu od studia A24, s přehledem režijně zrealizovaná hříčka s dokonalým komediálním timingem, která ale umí zabrnkat i na temnější struny," bych napsal, kdyby tvůrci v závěrečných patnácti minutách - po scéně na školní besídce - divně nepřehodili výhybku a film tak nevyšuměl do ztracena. Je to škoda a nedokážu si to úplně vysvětlit, koncovka fakt působí, jako kdyby Borglimu došel čas a nezvládl tak napsat a natočit vyvrcholení, které by si zbytek snímku zasloužil. Přesto tam pětihvězdu napálim, letos jsem na ně byl poměrně skoupý a Dream Scenario i přes to zaškobrtnutí ční vysoko nad běžnou okolní produkci. PS: Kristoffer Borgli je pro mě objevem roku - doporučuju i jeho předchozí film Sick of Myself, který je také o člověku, který touží po pozornosti, a bizarním způsobem se mu jí dostane. (23.12.2023)

To se mi snad zdá těží hlavně z neotřelého námětu a hereckého výkonu Nicolase Cage, jehož postava Paula se v rámci příběhu stává terčem jak nevídaného obdivu tak i kruté nenávisti, přičemž obě zcela protichůdné emocionální roviny se neopírají o reálný svět, nýbrž o ten snový - o to více absurdně pak působí vyústění celého filmu. Borgli si netradičním způsobem pohrává s tématem "cancel culture" a zakomponováním snových sekvencí nabírá jeho satira fantaskních až hororových rozměrů. Během filmu dojde na pár humorných sekvencí, avšak pocity z filmu jako celku jsou spíše mrazivého rázu. Vskutku netradiční kousek, který i přes pro mě rozpačitý závěr, donutí člověka k zamyšlení. (25.01.2024)

Od princezny Marušky po Freddyho Kruegera, aneb zebří beta samec vyveden bez vlastního přičinění ze stáda a následně dravými šelmami zahnán zpět.. Alegorický vůz slávy ozdobený její opojnou hodnotou, zaplacenou cenou a rychle nastupující pomíjivostí přijíždí se zajímavým střihem, který si hraje s orientací diváka v čase a prostoru, allenovským vkladem podzimních konverzací a pár scénami, které údajně některé nutí vypíchnout si oči a já nevím proč (profesor Matthews prdí na nevěru). Myšlenka závěrečné dohry je zjevná, ale otázkou je, jestli byla na místě.. V rolích s prvky autoreflexe to Cageovi v poslední době sluší (a tím nemyslím to, že vypadal jak Honza Nedvěd).. (14.02.2024)

Kruciš, to bylo slibné. Nejraději nám druh filmů a tvůrců, kde nemám potřebu se k ničemu vyjadřovat, protože i když třeba něco nedává smysl mně, pořád to dává smysl v rámci filmu, a tím pádem je vše tak, jak má být. Dream Scenario se dlouho tváří, že je tímto druhem filmu. Ale potom, někde po zvratu ve snech, film jako by mávnutím kouzelného proutku ztratil veškerou orientaci, cíl, drive. Dreamfluenceři byli do filmu narváni tak násilně, až mi to skoro zhnusilo všechen předchozí zážitek. Na všech ostatních zvratech film důkladně pracoval a perfektně nás na ně připravil, ale tady to bylo jako pár facek zničehož nic a jede se dál. Ne že by scéna, kdy Paula navštíví v jeho snu, nebyla parádní, ale bez té přípravy to prostě nejde. Ale i tak si dovolím do budoucna doufat, co z pana tvůrce vyleze. (13.07.2024)