To se mi snad zdá

Skvěle vymyšlené i natočené ztvárnění toho, jak běžní současní lidé reagují na zcela abnormální jev. Výsledkem jsou realistické (a současně velmi vtipné) scény, které především analyzují nejrůznější druhy společenské a komunikační trapnosti. Zjevně je to taky satira, ale není z ní jasné, jaké jsou politické názory tvůrců, což považuji za klad. Mix toho nejlepšího z Michela Gondryho a Ariho Astera. (14.12.2023)

No To se mi snad zdá! I já jsem jednou dostal vynadáno za to co jsem provedl nebo řekl ve snu... Zajímavá premisa, zručné zpracování, byť s trochu nedotaženým koncem, a hlavně Cageův velký comeback. Borgli skvěle pracuje s moderními trendy a vrtkavostí lidské přízně. Čekal jsem ke konci nějaké vyvrcholení, nějakou dloubavou pointu spíše než smířlivý epilog. Možný prequel Nolanova Počátku? (27.12.2023)

Drtivou většinu stopáže jsem si nadšeně říkal "to se mi snad zdá", to nemůže přece být tak dobré. A "to se mi snad zdá" jsem si říkal i během epilogu, akorát ve zcela jiném významu. Přeci není možné, že jeden a ten samý autor je schopen sepsat tak kaufmanovský koncept, režijně s ním pracovat jak Gondry, a pak to celé poslat do kopru, protože si řekl, že z toho vybruslí (přitom to vůbec nebylo zapotřebí) závěrečnou epilogovou patnáctiminutovkou z jiného hrníčku. Hrníčku, ve kterém zůstaly nepoužité nápady tuctových epizod Black Mirror, a on si na náhodu vytáhl zrovna tu nejhorší možnou variantu. Že si tentýž tvůrce řekl "jo, je to dobré zakončení", mi hlava doteď nebere. Satirické nastavování zrcadel, rodinné drama o rozpadu rodiny, více než zdařilý origin Freddyho, prcičková komedie skvostně pracující s trapností okamžiku, Jung v nás i vás... Funguje to na všech úrovních. Námět, jakkoli fantazijní, se odvíjí v uvěřitelné přízemní rovině "jo, takhle by to mohlo být, kdyby se to dělo". Jeden z filmů roku rozmělněný (čti rozesraný) oči v sloup obracejícím ničemu nepomáhajícím nadbytečným závěrem. (19.12.2023)

Nicolas Cage jakožto novodobý Freddy Krueger? Na papíře může tahle premisa znít dost originálně – přeci jen být středobodem pozornosti je pro všechny určitě nekomfortní pocit. Výsledná forma ale bohužel nenaplňuje očekávání, takže jde o dost "ospalou" společenskou satiru o rizicích popularity/kontroverze/senzacechtivosti/cancel culture/kolektivního (ne)vědomí a významu nočních můr a snů bez výrazný gradace, napětí, či pointy. Což je obrovská škoda.... A24 má na víc; promarněný potenciál :(( (23.02.2024)

Velmi originální, dystopická a v mnoha ohledech až za vlasy přitažená podívaná, která jako plnohodnotný film pro široké publikum rozhodně neuspěje, ale jako experimentální myšlenka v čele s perfektním Cagem podpořena zajímavým vyprávěcím stylem a rukopisem s citem pro scénu funguje (nechci říct vyloženě dobře, no nicméně určitě) velmi zvláštně. Počáteční myšlenka se časem totiž začne zvrhávat do daleko širšího pojetí sebe samotné a s větším přesahem do filozofování “co kdyby se světu opravdu o někom zdálo a co kdyby ty sny byly v negativním světle…?”, čímžpádem se dostáváme z pohodové komedie do pořádného bizáru říznutého ještě větším podivnem. Dobrá myšlenka, zajímavé pojetí, nicméně závěr samotný (dle mého názoru) spíš jen tak nešťastně vyšuměl, zbořil předchozí budování filmu a vlastně ve mě nic moc nezanechal… (23.12.2023)