Terminátor 2: Den zúčtování

V jedničce bojovali hrdinové o holé životy a dobrým pravidlem dvojky je, že v sázku musí být dáno 2x tolik. Cameron závazek splnil a tak se podivuhodná trojice bojovníků nerve jen o existenci, ale nově především o budoucnost. Scénář chytře rozvedl Kyleova slova o danosti osudu a Soudný den je tak dramatickým bojem o právo měnit to, co bylo projednou určeno. Zatímco v jedničce (v souladu s dobou) fungují stroje jako exotická podivnost, dvojka nezapře nástup křemíkového věku. Počítače jsou běžnou součástí lidského bytí a Cameron se správně kantorskou pedantností poukazuje na hrozbu ředění lidské inteligence tou virtuální. Vzhledem k tomu, že T2 se ale o sílu křemíku jako první film v historii masivně opírá, poselství jde i na opačnou stranu: i stroj může myslet jako člověk. Arnold v roli polidštěného Terminátora předvádí vrcholný výkon. Kdyby nepanoval k žánru tak silný despekt u akademiků, měl toho roku být přinejmenším nominovaným na plešouna. Mašinu se zapnutým modulem učení mu člověk žere. Dodnes mě nikdo nepřesvědčil, že pod kůží nemá pan guvernér kovové šasi. Pokud James Cameron T1 složil na výbornou akční státnici, T2 je brilantní profesura. Nikdo (a za tím si stojím) nedokázal "pokleslý" žánr povýšit na úroveň umění, aniž by se odcizil nízkým prostředkům. Lehkost, s jakou Cameron žongluje emocemi a dávkuje adrenalin, genialita akčních scén (opět, dodnes nepřekonaná) a celkový apokalyptický nádech náleží k vrcholným ukázkám síly filmu. To není výrok intelektuála, ale člověka, který na T2 vyrůstal a když si ho po letech a stovkách shlédnutých filmů pustil znovu, zjistil, že Cameronův mazlík působí přinejmenším stejně mocně. Jako tehdy, když jsem se ráno vzbudil a cestou na základku snil o tom, že se otevřou dveře a ke mně se přidá Arnie s lehce křivým úsměvem. (08.01.2004)

(1001) Ach jo, tohle je tak krásně zkomponovaný film. Co se děje se Sárou (fyzická transformace; obě scény rozhovoru s psychiatrem!; proměna ve zvíře a zpět ve člověka), co se děje s přátelstvím a láskou (jak John považovaný za takového dacánka naprosto automaticky a bezelstně vysvětluje terminátorovi, že některé věci se prostě nedělají a že některé věci se prostě nedají vysvětlit; když se Dysonův synek vrhne před tatínka a křičí "Neubližuj mu!"), jak se prohazují role (když divák během úvodu neví, kdo je zlý a kdo je hodný; když se ze Sářiných věznitelů stanou blázni), jak se pracuje s dvojčaty, jak se prochází mřížemi, jak se tisícovka dívá na stříbrné manekýny v obchodě s oblečením, a vůbec, tisícovka je asi můj nejoblíbenější typ terminátora. Dokonce mi ani nevadí, že se film bez ustání pohybuje dopředu, protože mám dost času se v každé situaci zorientovat a uvědomit si všechny emoce a pohnutky, které to rozhýbávají. Nejvíce pohnutá jsem asi v momentu, kdy se Sára probudí a vidí, že vyryla do dřevěného stolu "NO FATE". A potom mě ještě nevýslovně dojímá scéna, ve které už je Arnold hodně rozmlácený, padne k zemi, má jen jednu ručičku a přesto se pořád plazí dál, plazí kupředu a my vidíme, že se natahuje pro zbraň, která tam předtím dolů spadla. Myslím si totiž, že v současných filmech je poměrně těžké najít podobnou scénu, která by vyvolávala emoce nonverbálně, pouze za pomoci herecké akce a kontextu. A nebo mě prostě jen dojímají hrdinové s odhodláním, i když je jen naprogramované. -"The unknown future rolls toward us. I face it, for the first time, with a sense of hope. Because if a machine, a Terminator, can learn the value of human life, maybe we can too." (03.03.2015)

Jedna z mála vyjímek, kdy je pokračování lepší než první díl. Jeden z nejlepších, nejpřelomovějších a nejkultovnějších akčních filmů v dějinách kinematografie. Na svou dobu skvělé triky a Oscary za ně to jen potvrzují. Spojení Schwarzeneggera, Hamiltonové, Furlonga a Patricka je geniální, nedovedu se představit jiné herce a ke všemu James Cameron vše skvěle zrežíroval a namixoval tak, že se jedná o neopakovatelný zážitek. Tenhle film musel vidět naprosto každý a kdo ne, tak nemá představu o co přišel. Jeden z největších akčních nářezů v dějinách kinematografie. (30.10.2007)

Tak tohle je poradna rezba. Jeste lepsi nez prvni dil, jedno z nej akcnich sci-fi, nejlepsi dil Terminatora a spolu s Aliens nejlepsi Cameronuv film. Je videt, ze uz mel vyrazne vetsi rozpocet, takze se na ruznejch prestrelkach a explozich dost vyradil a jsou proste uzasny a je tu spousta nezapomenutelnych scen. Triky jsou skutecne revolucni, na svou dobu dokonale, ale i dnes jsou hodne dobre. Herci jsou opet skvely, mladej Connor Edward Furlong je dobrej, Linda Hamilton snad jeste lepsi nez v prvnim dile, T-1000 Robert Patrick vypada spravne krute a vsem opet kraluje skvelej Arnold, kterej je jeste vic cool a jeste vic ve forme nez v prvnim dilu. Taky tu ma o dost vic hodne dobrejch hlasek. Hudba je dost podobna prvnimu dilu, coz nevadi, protoze je jako v prvnim dilu skvela. Kamera je opet perfektni. K filmu mam tri vytky: originalitu, logiku a minimum scen z budoucnosti. Precejen dej je skoro podobnej jako v prvnim dilu, navic i nektere sceny si jsou dost podobne a zaver je opet v tovarne. Co se tyce logiky, to je asi nejvetsi problem vsech Terminatoru. Napr.: v prvnim dile bylo receno, ze kov neprojde strojem casu a ze lide uz skoro vyhrali a strojum stroj casu znicily, ale T-1000 i kdyz je celej kovovej prosel (kde vzali stroj casu?), jakto, ze rebelove poslali terminatora pred SkyNetem (jak mohli vedet co planuje), proc neposlal SkyNet vic zlejch terminatoru, Arnold je v budoucnosti preprogramovan, aby chranil Johna, ale uz nema preprogramovanou schopnost se ucit (aby ho preprogramovali museli procesor vyndat a vyndanim procesoru preprogramoval Arnolda John Connor, takze by se to logicky melo stat i predtim, kdyz se procesor vyndaval v budoucnosti), kamion skoci z mostu a ani si neznici napravu, v prvnim dile tvrdi, ze bylo zabito 20 poldu, tady tvrdi ze 17 a nejvic nelogicke je to s procesorem, ktery je vyrobenej az v budoucnosti, ale je vyrobenej podle procesoru z prvniho terminatora atd. Proste je to dost zamotany. Ale to jsou jen drobnosti v porovnani s tim, jak skvelej film tohle je. (01.02.2005)

Bezpochyby hvězda ve svém žánru, koukatelná s většinou příjemnými pocity. Nejzábavnější je však stejně to, jak vážně to tady všichni berou a jaké variace pomalu na téma teorie reality se tu objevují. Nicméně, právě takhle bych si chtěl Schwarzeneggera navždy uchovat v paměti (jako americký prezident bude o poznání horší). A od Camerona se žánrovější podívané zřejmě též nedočkáme. (09.04.2005)