Stalo se za bílého dne

Dnes, po všech těch Mlčeních Jehňátek, Sedm nebo Americkém Psychu, a řadě televizních sezón ve společnosti Myšlenek Zločince nebo Law & Order: Special Victims Unit, už Vajdův krimithriller na diváka působí dílem naivně, dílem povrchně a zkratkovitě, ale ve své době byl rovnocennou náhradou zmíněných "úchyláckých" detektivek naší doby. I přes výhrady k dějové konstrukci, která by se dala označit téměř za úsměvnou, zůstává Bílému Dni vynikající herectví Heinze Rühmanna (kterému výborně jdou jak analytické policejní postupy, tak interakce s dětskou hrdinkou), a především dokonale se proměňující Gert Fröbe - kterého uvidíme až ve druhé polovině filmu. Na svém omezeném prostoru předvádí precizní studii psychicky nemocného muže, z něhož jeho porucha udělala sériového vraha malých děvčátek. Z každého obrazu cítíte jak nepředstavitelně odporný zločin tenkrát vražda dítěte představovala. My jsme už otupěli, společnost se posunula... A taky proto bychom si měli tenhle - byť jenom v určitých segmentech - vynikající filmařský počin připomínat. 80% (20.03.2013)

Vadilo akorát to, jak film výchovně (naivně) směřoval, a taky že dramatizace byla dopředu vytušená. Jinak ale poctivá b&w kriminálka starého mustru, odehrávající se na švýcarském venkově, orámovaném silnicí první třídy s velmi proměnlivým provozem (když se vystupovalo z auta do silnice, nikde nikdo, když se spěchalo, pendlovalo po asfaltu do anebo z Curychu jedno auto za druhým). Dobrá hudba, a vynikající původní dabing brněnského studia (Zdeněk Kampf měl úžasný hlas, a jak s ním dovedl pracovat). Budu si pamatovat, tento případ vyšetřuje doktor Matthäi. (22.11.2013)

Film má dvě části. V jedné je vyslýchán svědek, co objevil v lese dívčí tělo. Děsivý nátlak je psychicky brutální, podtržen ještě venkovským lynčem. Ve druhé pátrání pokračuje. Expresivní černobílá kamera, sugestivní hudba a solidní herecké výkony potěší. Gert Fröbe (Schrott) nemusí mluvit, stačí jen výraz jeho tváře, aby člověku přeběhl mráz po zádech. Ze všech filmových verzí Dürrenmattovy předlohy je tahle stále ta nejlepší. Hodnocení ponechávám. (05.10.2020)

S potěšením jsem se po letech znovu podívala na tuto klasickou detektivku. Obávala jsem se, že si pokazím dojem určitou současnou naivitou a daní z uplynulého času šedesáti let od natočení, ale zbytečně. Snímek si zachoval napínavou atmosféru z doby vzniku umocněnou černobílým obrazem a skvělými hereckými výkony i slušným dobovým dabingem. Kdysi před lety při prvním shlédnutí jsem nemohla v noci usnout a po prožitém strachu bych si od cizího člověka nevzala žádnou sladkost. Mělo to na mne výchovný vliv. Nadčasový příběh. (12.09.2019)

Určite vynikajúca práca, pri ktorej sa dajú len z dnešného pohľadu vytknúť nedostatky, ktoré vtedy nevadili. Strašne hlučná hudba fakt prebudí aj Schwarzenberga v parlamente. Temnejší záver, ktorý dopísal neskôr Dürrenmatt mohol byť ešte silnejší, než koniec tu, ale zase netreba všetko len temné. No a farba, hej, tá chýbala, ale vtedy to bol normál a možno vzhľadom na pedofilnú tému aj vhodný formát. Ako kriminálka, napriek chýbajúcemu napätiu z nervy drásajúcich scén (ktoré absentujú) a napriek skorému poznaniu vraha, je to však viac než obstojné dielo. (25.06.2023)