Seveřané

Alex je prej v Holandsku hrozně úspěšný režisér. U mě svojí absurdností zase tolik neuspěl a to ani u Seveřanů, kteří jsou údajně jeho nejúspěšnějším filmem. A já se ani nedivím. Svojí absurdností tady vytváří celou řadu situací, u kterých jsem nevěděl, jestli se smát nebo kroutit očima z nepochopení. První půlka, která byla spíš k smíchu a vedla by spíše ke čtyřem hvězdám se nicméně přehoupla do druhé půlky, která je daleko vážnější a zkouší zasáhnout i pár lidských charakteristik. Já ale tyhle brutální filmové skoky nemám moc rád. Ani pes, ani kočka. Takovej kočkopes. Jako všechny ostatní Alexovi filmy. Viděno na základě Challenge Tour 2015 (09.04.2015)

„Pod peřinu dívka vklouzla, v lese temném, plném kouzla.“ Prý surrealistické, absurdní, bizarní? Ale kdeže. Normálka, to vše se stává i u nás, stačí se rozhlédnout. OKÉNKO POEZIE: [][] Můj koloušku v rozpuku, hledáš citu záruku? Láska tvá divoká pod ledem zamrzne, střelená, pohřbená, víckrát si nevrzne. [] Listonoš s tajemstvím u ohně sedí, na lůžku světice, na supa hledí. [] Myslivečku zelený, nebudeš můj milený, spermie máš lenivé a myšlenky plesnivé. Čí parohy otloukáš, když se lesem potloukáš? [] Myslivečku zelený, zastřelíš mi... černého? [][] A nyní se položme se na otázky, jak řezník na hajnou. Který holandský úchyl sázel ten vojensky seřazený les? Který dobytek v něm vykopal znásilňovací jámu? Kam dal mysliveček oči [sic!], že si spletl divoženku s kňourem? Nebylo černému líp v kleci, než na svobodě a kolik svěcené vody spotřebuje vodní dělo omnibusu při rozhánění pánbíčkářek? A kdo to vábí za smrkem, že by tajnosnubná Agnes? Či snad na diváky vystrkuje prdel sám Warmerdam? (12.04.2024)

Velice zvláštní film. Zajímavý námět o devastující roli pokrouceného náboženského cítění až fanatizmu. Příběh začíná jako komedie, a v této fázi si mne zcela získal. Ale postupem minut se z něj stává temné drama se spoustou mrtvých, kde už jsem s tím začínal mít problém. Nikoliv v tom samotném faktu, ale v té nesourodosti, v té proměně poetiky vprávění. Nicméně i tak je to nadprůměrné dílko. (08.12.2012)

Jakkoliv je tento Warmerdamuv film obecne povazovan za jeho nejlepsi, mne osobne prisel nakonec jako nejslabsi ze ctverice, kterou jsem mel od tohoto autora moznost zhlednout. Po formalni strance je snimek je bezchybny, lec vystaci tak na hodinu dobre zabavy, druha hodina je vzhledem ke konstatni forme uz premrstena, tak dlouho divak neni schopen vydrzet sledovat to temer nic, co se mezi temi polovysinutymi postavami v ramci jedne ulice a prilehleho lesa odehrava. Dilo je systematicke a dobre drzi pohromade, to mu nelze uprit. V konecnem dusledku vsak mam mnohem lepsi pocit ze vsech ostatnich filmu tohoto rezisera, byt bych vsak k nim vyjma Poslednich dnu Emmy Blankove, ktere byly bez chyby, take nasel vyhrady. V Cisnikovi se genialni pasaze stridaji s hluchymi misty a Grimm trpi predevsim hereckou neucasti Warmerdama, jakkoliv se to muze zdat povrchni, priznejme si, ze filmy prave Warmerdama, ale take treba Kitana, Michalkova nebo Allena jsou razem polovicni, kdyz v nich vyse jmenovani zaroven take nehraji. To vsak nic nemeni na tom, ze jsem si tyto filmy uzil vice nez zbytecne dlouhe a temer dve hodiny nemenne Severany - nehovorim ted o zvratech mezi postavami, nybrz predevsim o forme. Kazdopadne moc dekuji organizatorum Febiofestu, ze umoznili divakum seznamit se s osobnosti Alexe van Warmerdama, s autorem, jenz je ve sve zemi kultem, u nas vsak temer neznamym. (06.04.2010)

Febiofest 2010. Perfektní černá komedie. Warmerdam se se svým síslišťátkem trefil do mého vkusu a já se královsky pobavil. Sledujeme příběhy lidí žijící na sídlišti rodinných domků, kde byla naplánována stavba 2000 baráků. Ovšem postavena nakonec byla jen jedna ulice čítající asi 20 obydlí. Režisér vypráví příběhy jednotlivých obyvatel, kde každý má nějakou tu úchylku... Hezký komediální obraz lidských charakterů a tužeb. 90% (31.03.2010)