Matematika zločinu

Těžko věřit, že tuto tuctovou a nezáživnou kriminálku režíroval Bebjak. Asi ani on nedokázal nic udělat s tím námětem, který se možná hodí na podcast nebo článek na Seznam zprávách, ale ne na zfilmování. Že "znalci" často svoje posudky odflakují a pak si naúčtují práci 30 hodin denně, to je známá věc, ale postavit na tom napínavý seriál by nedokázal ani David Fincher. (14.08.2023)

Občas se to mírně táhne, aby to pak v závěru hodně zrychlilo. Už jsem se totiž začal bát, že to skončí bez závěru a budu muset čekat minimálně rok na další tři díly, jak bývá na Voyo zvykem. Ale jinak výborně natočeno, dobře se na to dívá. Bohužel ani hlavní postava není dostatečně prokreslena, ostatní jsou jen papírové figurky a role Bartošky zcela nadbytečná, stačilo o něm jenom mluvit. (12.08.2023)

Seriály nevyhľadávam, o Matematike zločinu som nikdy nepočul. Ale ledabolo som vnímal Českého lva 2024 a zaregistroval som Bebjakov úspech s menovaným seriálom. A potom už stačila iba programová mizéria najrôznejších televízií, skutočnosť, že som čerstvým abonentom Voya a všetky tri časti seriálu som pozrel na jeden záťah. Nie preto, že by som ho so záujmom hltal, ale preto, že tá stopáž bola znesiteľná. Seriál ma nijako zvlášť neočaril, ale bol pozerateľný, čo mi pri vynútenej skromnosti v poslednej dobe postačuje. (11.03.2024)

Drží se tam zuby nehty, ale nejnovější minisérie ze stanice Voyo si těch 70 % právoplatně zaslouží, skrze trochu méně známý skutečný případ přináší tři díly vskutku napínavého vyšetřování se solidním obsazením a nikterak patetickým vyústěním. Přestože se mnou mnozí souhlasit nebudou, mně osobně tohle sedlo více než proklamovaný a opěvovaný Případ Roubal. (31.08.2023)

Jestli je něco trendem posledních televizních let, jsou to seriálové minisérie, které jsou někde na pomezí mezi filmovým a seriálovým zpracováním, ale ve skutečnosti nejsou ani jedním. Typicky ve třech epizodách přední české televizní společnosti představují většinou zajímavé příběhy ve spojení s kriminálními případy anebo s diskutabilními osobnostmi. Máte možnost svůj příběh trošku rozepsat a představit v jeho nejdelší podobě, což v praxi znamená, že látka, kterou by někdo přepsal do klasického celovečerního filmu, vy rozsekáte do jednotlivých epizod a divákovi je ukážete postupně... Pozitivem je, že divák u samotného projektu stráví více času, dokonce mu to můžete dávkovat s týdenní prodlevou, podobně jako v tomto případě. Ovšem proti tomu jde divákova větší svoboda, kdy ho nebudete tolik tížit zkusit jen jednu epizodu a následně se rozhodnout, co s projektem on sám udělá, nebude cítit podobný pocit, jako když u tříhodinového filmu zkusí hodinu a pak jelikož už vlastně začal, tak dojede celý film.. Voyo podobně jako u předchozího Roubala představuje kontroverzní kriminální příběh, který nutí diváka o ústřední postavě přemýšlet, ale ani v jednom případě nešlo o neutrálně vykládaný názor, nýbrž způsobem jakým je příběh vyprávěn se divákovi pod kůži dostává postoj scénáristů.. Tentokrát jde o příběh odsouzeného vraha Tomáše Tomana, který opouští zahraničí, aby si svůj trest odseděl v domácím prostředí a třeba se pokusil o znovuotevření svého případu.. A co mu dává naději na obnovu procesu? Údajný chybný posudek soudního znalce, který ve svém výpočtu udělal chybu. Za pomoci ambiciózní novinářky se Toman domáhá svého práva na spravedlivý proces. Ale bude soud věřit nespokojenému vrahovi a zpochybní práci odborníka, anebo ho vlna pochybností okolo utvrdí ve svém rozhodnutí? Velmi dobré téma navíc podle skutečných událostí, kterému by ale určitě slušela dynamičtější poloviční stopáž... P.S. Pokud by vás téma zaujalo, Tomáš Toman dal různým médiím několik dalších rozhovorů. 60% (25.10.2023)