Mluv se mnou

O bratrech Philippouových by na základě jejich internetových videí mohl člověk snadno nabýt dojem, že jsou to jen dvě hovada surfující na vlně post-Jackass kokotství a youtuberské přetvářky. Tím spíše ale jejich celovečerní debut překvapí jako velice řemeslně precizní a fyzicky intenzivní žánrovka, ale navíc coby pohlcujícím způsobem citlivé dílo, které dokáže podnětně promlouvat o celé řadě frustrací mladé generace i obecných tíživých témat, aniž by působilo jakkoli přemoudřele či okatě. "Mluv se mnou" sálá dravou energičností, formální nespoutaností i skličující hororovou intenzitou, až se člověku dere na mysl srovnání s prvním "Evil Dead". Jenže Raimi svůj geniální talent zúročil čistě v zájmu žánrové zábavy s pramalým přesahem za hranice plátna. Naproti tomu Philippouovi ve svém hororu výmluvně tematizují motivy jako skličující napětí z tlaku zapadnout do kolektivu a nekonečných hecovaček i všudypřítomné hrozby ztrapnění se pod dohledem sociálních sítí. Páteř bravurně vystavěného vyprávění při tom představuje vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka a na to vázaná hrozba pádu do propasti vinění sama sebe a depresí. Toto téma film dokáže podat současně se skličující empatií i s efektně intenzivní děsivostí. (01.10.2023)

Symbolika ďábelské návykové látky a generační satira občas upouští nahromaděné napětí, ale skloubení hororové a rodinné linie vyústí v silný žánrový zážitek. Film si nezaslouží nahlížet jako čistokrevný horor, nýbrž jako komplexní psychologické drama, v němž do sebe všechny motivy hladce zapadnou a jehož jednotlivé scény působí navzdory duchařskému podhoubí neotřele a originálně. Není to revize, ale místy tak alespoň vypadá. A to osobně cením. 75 % (14.08.2023)

Solidní práce, která po delší době nenechá diváka chladným a koneckonců není ani nějak zvlášť ohraná. Bývala by mohla být s přehledem za plnou, jenže 1) hlavní postava je hrozně nesympatická a 2) expozice zhruba do otloukání stolu byla až nesnesitelně protivná. Sice to obojí do filmu hodně patřilo, ale subjektivně mě to fakt štvalo až za hranici otrávenosti... no a člověk se dobrovolně na film nedívá s tím, že chce být otrávený. Nebo možná jo, ale tuhle úchylku nemám. (23.09.2023)

'Děti, neberte drogy: ve filmu'.... horrorová satira TALK TO ME je skvělou variací na báchorku o Opičí pracce, a zároveň ukrutně děsivým a neskutečně upřímným vhledem do generace Z, jejich každodenních závislostí [socky, chlast a chlebíčky], strachů a obav. TALK TO ME tak působí jako jeden velkej paranoidní DMT bad-trip alá Climax, akorát s echt úzkostlivou duchařskou písničkou uvnitř alá Šestý smysl na koksu, která šponuje napětí do takových extrémů, že diváka vystřelí ze sedačky v ten nejmíň očekávatelný moment. To vše a nejen to na pomezí "pouhých" 90 minut. Víc takových žánrovek! 9 malých černoušků z 10 .... #A24RULES (06.03.2024)

Studio A24 zase vítězí, protože se rozjuchaná mládež těší ze zpočátku neškodné spiritualistické (asi) zábavy v podobě mumifikované ruky vědmy (nebo možná satanisty), která umožňuje komunikovat se záhrobím. Respektive se na půl druhé minuty nechají posednout náhodným duchem. Stačí jeden stisk, nějaké to zaklínadlo a hlavně to nahrát na mobily. Mezi mládežníky je i jistá Mia, která se vyrovnává s traumatem po smrti matky. Lehkovážné seance se ovšem zvrtnou, jakmile do nich parta pustí dítě, respektive mladšího bratra jedné z hrdinek. A zároveň Mia ucítí příležitost, jak komunikovat s mrtvou mámou. První hodina je vážně velmi dobrá, má výbornou atmosféru a vydařené výkony mladých herců. Pak ovšem naznačených motivů začne přibývat, otěže naplno převezme bubákovina a v závěru režisérské dvojici jednoduše dochází dech. Celkově každopádně stylové, fyzicky bolavé a nápadité, někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Nicméně bohužel nejhorší zprávou je, že to slušně vydělalo a producenti už odsouhlasily práce na pokračování. (23.09.2023)