MaXXXine

Loni jsem měl období, kdy jsem nakoukával sleazy věci jako Deuce: Špína Manhattanu nebo filmy jako Vice Squad, Brigade des moeurs nebo Město strachu, ve kterém zazní skvělá hláška "Lepší pičky jsem viděl i v zoo u opic.". Prostě filmy o odvrácených tvářích velkoměst v sedmdesátkách a osmdesátkách, kde se to hemží prostitutkami, pasáky a násilníky, přičemž ti druzí a třetí spolu často splývají. A Maxxxine je právě takovým fajn retro výletem do L.A. poloviny 80. let, kde v křiklavém svitu pouličních neónů bují pornobyznys a kterým obchází skutečný sériový vrah a znásilňovač Night Stalker. A kde se jedna slávou posedlá pornoherečka s temnou minulostí pokouší prorazit v hollywoodském hororu, zatímco má v patách vlastního vražedného stalkera, který jako by vypochodoval z gialla. Jenže Maxxxine není vůbec tak bezbranná, jak se na první pohled zdá... Z natáčení porna se tu plynule přechází do sexshopu s peepshow a odtud do hollywoodského studia na natáčení hororu. Filmové odkazy se vrší a krev utěšeně stříká na polici s videokazetami, ale bez ohledu na to, kolik tam rejža West - takový Tarantino z Wishe - narval laskomin, jsem jich chtěl ještě víc. Napínavý thriller ani pořádný slasher se každopádně nekoná a místo šťavnatého finále přijde fraška. Ale i tak je to sympatická, pohodová záležitost, kterou skvěle táhne Mia Goth, mající k ruce i řadu dobrých přihrávačů. P.S.: Dostalo mě, když jsem vycházel ze sálu a přede mnou kráčela nějaká babička s asi patnáctiletou vnučkou. Takhle jsem si cílovku úplně nepředstavoval. (12.07.2024)

Ti West zakončil svou trilogii hororů s Miou Goth velkolepým ultrapastišem, který v jistém ohledu aktuálně dovršuje nejen sérii a autorovu filmografii, ale i celou filmařskou tradici pokleslých žánrů. Všichni brakaři od nepaměti toužili po přijetí a uznání, což v branži znamená mít studiové zázemí a točit v Hollywoodu. Příznačně trilogie o vábení filmařiny a příslibech slávy končí právě tam. West si vyloženě libuje v eklektickém skládání aluzí a referencí. Jeho film dýchá nadšenectvím pro vysoké i nízké a skládá tak vedle sebe aluze sahající od porna po "Čínskou čtvrť", od amerického trashe po giallo i od "Psycha" po "Dlouhé loučení". Plně při tom využívá splněný sen, že je produkčně pod křídly studia Universal, a inscenuje fanovskou tour po ikonických lokacích nejen L.A., ale především venkovních setů proslulých Universal Studios. Při tom vzpomíná na éru VHS, vyzdvihuje žánrovky točené ambiciózními režisérkami a účtuje s pánbíčkáři a moralisty, kteří v 80. letech proti brakařům a jejich dílům protestovali. Pořád ale "MaXXXine" zůstává v prvé řadě požitkářskou žánrovou fantazií, která neusiluje o historickou věrnost (např. režisérky dostávaly prostor u Cormana, ne u velkých studií). Tady je hlavním jmenovatelem vlastní radost tvůrce a ideálně i stejně naladěných diváků. Nabízelo by se až sahat ke slovu "tarantinovské", což by ale jako ve všech případech jeho užití bylo neadekvátní a omezující. Protože zatímco Tarantino dělá ultimativní parafráze svých oblíbených žánrů důmyslným scenáristickým tuningem ikonických momentů, West vyloženě skládá rozjařilou poctu, která si vystačí s fetišistickou rekonstrukcí, jež není o moc scenáristicky sofistikovanější než její vzory, jen radostně poučená a nadšenecky si libuje v nabízejících se možnostech (což dokonale stvrzuje závěrečný vanity záběr). (30.06.2024)

Vizuální stylovka Westovi trilogie, která je opět úplně jiná, než předchozí dva filmy. Stále silně brakové, explicitně brutální, tentokrát s více postavami a kriminální zápletkou s hororovým podtónem. Vyprávění pomalejší ale atmosfericky dostatečně vtahující na to, aby divák odpustil táhlé tempo i nepříliš povedený konec, který rozbíjí předchozí děj. (31.08.2024)

Toto ma s prvou a druhou častou asi toľko spoločného, ako chodiť každý deň za kurvami a zároveň doma presviedčať manželku, že je pre Vás jediná. Obsah ako taký sľubuje (sľuboval) solídny námet prepojený so skutočnými zločinmi sériového vraha Richarda Ramireza, ktorý ma na svedomí viac ako 10 obetí. Teda aspoň toto som si naivne myslel (fakt som jebnutý), pričom som presvedčený o tom, že práve takýto (manipulatívny) obsah sám o sebe, prakticky samotnému snímku zabezpečil veškerú, dostatočnú pozornosť. Veď už “Pearl” bol od prvotiny “X” absolútnou dejovou odbočkou, kedy sa z “hixploitation” stala socialno-psychologická dráma o psychopatke, a tak z tohto mohol byť smelo solídny počin opierajúci sa o mix žánrov zabalených v námete so skutočnou krimi vyšetrovačkou. Lenže ako plynul čas, ukázalo sa, že je všetko úplne inak, pričom osud hlavnej postavy mi bol čoraz viac - ďaleko viac ukradnutý, ako ten "Josefiny Mutzenbacher" počas potuliek vidiekom, kedy fajčila jednu cikulu za druhou. Skrátka, ani toto pokračovanie opätovne nie je hororom v pravom slova zmysle, prakticky rovnako, ako v tej Jozefíne nejde o žiadnu romantiku. Priemer, niekde na úrovni medzi 2-4. Ja dám dve, pričom druhá je čisto za záverečný “song”, lebo všetko ostatné je len preceňovanou sračkou. (05.08.2024)

V podstate na úplne rovnakej úrovni ako predošlá Pearl a síce dôstojné ukončenie pomerne nesúrodej trilógie, od ktorej som mal po skvelom úvodnom X o niečo väčšie očakávania. MaXXXine tiahne opäť raz vynikajúci výkon Mie Goth a tentoraz pre zmenu štylizácia do metropolititných, brakových thrillerov ala osemdesiate roky zobrazujúca prehnitný svet Hollywoodu, a musím uznať, že ma to po väčšinu stopáže bavilo sledovať. Až do poslednej tretiny, v ktorej príde na rad zbytočný satanistický twist, pri ktorom film začne pôsobiť, že sa tými 80s brakmi nielen inšpiroval, ale sám sa jedným aj stal. Škoda, dostatok zaujímavých tém tak vyústi absolútne do prázdna. CELKOVO: 6/10 (06.08.2024)