Longlegs

Tady jsou všichni magoři a kdo není magor, tak je blbec. A tak není divu, že se Perkins musí soustředit na atmosféru a budování napětí, což sice dělá mistrně, ale to samo o sobě nestačí. Pomoc nepřichází ani ze strany herců, ale upřímně řečeno ti za to zase tolik nemůžou, protože postavy jsou jednoduše debilní a všichni zúčastnění pravděpodobně odvedli to, co se po nich chtělo. Je to škoda, protože Maiku Monroe mám docela rád, ale její uťáplá agentka s evidentním problémem se socializovat mi občas lezla nebetyčně na nervy. No Cage si tu střihnul magora, kterého by ve městě nejspíš během chvilky zavřeli do blázince, zatímco na vidlákově by mu nějaký místní redneck ustřelil palici. A přitom to téma zase nebylo úplně blbé a mohl z toho být jak klasický kultistický horor, tak sedmičkový či jehňátkový thriller. Ale bohužel převládla snaha točit umění. Nějak nechápu, jak se Longlegs do multiplexů. Tohle patří tak maximálně na nějaký festival nezávislého filmu. 40% (25.08.2024)

Démonický Nicolas Cage, výborná Maika Monroe a velice šikovný Osgood Perkins. Tohle kombo dává dohromady LONGLEGS. Hlasy ze zámoří opravdu nelhaly a můžu jen potvrdit, že se jedná o mrazivý, dobře vystavěný (leč místy dost průhledný) thriller, který jede od začátku na nepříjemnou notu v detektivním příběhu, který se opírá o satanistické kulty apod.  Už vlastně první scéna, která předchází prvotním titulkám, mi dala jasně najevo, co mohu očekávat a už v tu dobu jsem se necítil moc komfortně, což je rozhodně správně. Příběh, ačkoliv se nejedná o žádný těžký mindfuck, dokáže navodit správnou atmosféru. Ať už jsou to dialogy, zajímavé prostřihy do flashbacků nebo samotný Nicolas Cage, který si každou scénu krade pro sebe a dovolím si říct, že mnoho diváků po zhlédnutí ho může vidět ve snu a mít noční můry (mrk, mrk). Protože, co ten tady předvádí, to je něco neskutečného. Ve filmu se sice kompletně ukáže asi 3x, ale jakmile promluví, husina je na místě. Perkins dobře pracuje s napětím a dokáže zajímavě teasovat odhalení samotného Longlegse. Všechna čest maskérům, protože Cage je zde skoro k nepoznání. Další dík si odnáší ode mě Maika Monroe, která zde dokazuje, že hrát umí a po tomto projektu doufám, že jí uvidíme ve více takových žánrovkách a mnohem častěji. Perkins dokáže dobře pracovat se všemi postavami a tak je trochu škoda, že samotné rozuzlení, které přijde po našponované atmosféře v průběho celého filmu, je takové nic neříkající. Pozornější divák dokáže prohlédnout samotnou zápletku relativně brzy a přišlo mi, že konec jakoby nevěděl jaký chce být. Udělám si to po svém nebo se zavděčím mase? Je to od každého něco a je to trochu smutné. Ve výsledku se ale jedná o velice intenzivní, nepříjemný, mrazivý detektivní psychologický thriller, který se nemusí spoléhat na laciné lekačky nebo kila goru. Stačí aby Nicolas Cage promluvil, občas se ukázalo něco, co klasický divák nemusí snést a hlavně v pozadí hrála správná hudba. Až na takový nevýrazný konec je to ale určitě trefa do černého a jsem osobně rád, že v USA i ve světě si film na sebe slušně vydělal. Proto je škoda, že u nás distributor trošku otálel a pouští film do kin v době, když už je možnost si ho digitálně zakoupit. Rozhodně jsem zvědavý na další počin režiséra, což by měla být adaptace povídky Stephena Kinga The Monkey, kterou produkuje i James Wan (kratičký teaser mi úplně stačí k tomu, abych se těšil) (24.08.2024)

Hail Satan! Osgood Perkins servíruje hutný divácký prožitek pro všechny, kteří jsou ochotni vystoupit ze své komfortní zóny a nechat se na 101 minut vtáhnout do ďábelsky nepříjemných vod zla, zmaru a zhouby. Jestli Longlegs v něčem exceluje, tak je to právě ta zlověstná a depresivně sžíravá atmosféra, která se vyvalí hned z prvního záběru a odezní až se závěrečnými titulky. Film nenabízí jedinou scénu, kde by trošku ubral na své tíživosti – místy se možná potěšeně zasmějete nad několika kreacemi fenomenálního Nica Cage, ale nikdy to nepřesáhne míru, kdy by tím film tratil na své dusivosti. Perkins stvrdil své místo mezi nejzajímavějšími žánrovými tvůrci současnosti – jeho hlavním umem je mistrovská práce s atmosférou a mizanscénou, která mezi běžnou žánrovou nabídkou zcela vyčnívá. BTW: Neon si zaslouží potlesk za geniální marketingovou kampaň, díky které zaslouženě sklidil ovoce – povedlo se jim chytře cílenou reklamou udělat z Longlegs hororovou událost roku. Někteří budou z výsledného produktu zklamáni, to už je úskalí overhypu, ale já to vždy beru trošku s rezervou a nakonec jsem velmi spokojen s tím, co bylo doručeno na plátna kin. (07.08.2024)

Reputace Longlegs z USA, společně s žánrovými škatulkami a filmovými přirovnání "Je to nové (Sedm / Mlčení jehňátek / atd.)!", filmu spíše jen uškodila. Přitom na to stačí nahlížet jako na nový film skvělého Oze Perkinse, který dokáže tvořit napínavé, atmosférické pecky s nepříjemným podtónem skrze celou stopáž. Ano, Longlegs v sobě skutečně skrývá DNA všemožných inspirací napříč detektivním i hororovým žánrem, přesto však jde o svůj unikátní a jedinečný počin. Otevřený divák, bez konkrétního očekávání by měl být nadmíru spokojený, pokud tedy holduje tomuto druhu filmů.  Jednoznačně jeden z filmů roku, který je bohatý jak svým obrazovým vyprávěním a zpracováním, tak i hlubokým podtextem, symbolismem a vyzněním. Absolutní skvost, který byl mému vkusu ušitý na míru. Druhé zhlednutí zocelilo tyto pocity, kdy do sebe vše perfektně zapadlo. Je tu hromada skrytých detailů, vodítek i pojítek. (27.08.2024)

Pokiaľ vám chýbali časy, kde policajti namiesto vytiahnutia žalúzií efektne zapínajú baterky, máte sa na čo tešiť. S tými deväťdesiatkami ale treba byť opatrný, atmosférou a tempom je to oveľa viac podobné Perkinsonovmu debutu. Longlegs je vo finále nakoniec niečím iným, než sa na prvý pohľad zdá a to aj s prihliadnutím k tomu, že ste niekde započuli pointu. Okrem klasických trilerov Perkins, podľa všetkého, do príbehu metaforicky komponuje vlastné detstvo so slávnym otcom a celý príbeh môžeme vnímať aj ako veľmi voľne inšpirovaný istou starou legendou, potom aj identita vraha je konkrétnejšia. Ale Longlegs je aj všeobecne čitateľný, skúste si dosadiť do Maikinej postavy a jej minulosti samých seba a máte nad čím premýšľať. Detstvo nemal asi nikto absolútne dokonalé. (27.08.2024)