Železní bratři

Železní bratři jsou tragickým filmem, který vás emočně naprosto rozloží. Tento film je rollercoaster obrovské škály pocitů a už jen proto byste ho měli vidět, protože je to skutečně zážitek! Příběh wrestlingové rodiny von Erichových začíná na poněkud pozitivní notě, avšak se postupně stává něčím, co se vám zaryje hluboko do vašeho nitra a jen tak vás nepustí. Hlavní téma plnění svých nesplněných snů skrze své děti je zde pojato drsně a syrově, protože otec bratrů je nutí překračovat jejich vlastní meze, což nemusí být vždy komfortní a mít dobré následky. Další z filmů zasluhujících se o místo v top 10 roku 2024! (21.03.2024)

Drtivá většina recenzentů si zde stěžuje na fakt, že v příběhu o slavné wrestlerské rodině je velmi málo skutečného wrestlingu. Já si však naopak myslím, že právě tomuto zjevně přímočarému přístupu se chtěl režisér Sean Durkin co nejvíce vyhnout. Snímek The Iron Claw totiž funguje nejlépe v psychologické rovině, v níž se synové snaží stůj co stůj zavděčit dominantnímu otci, který si skrze ně plní své vlastní sny. To co tedy na začátku vypadá jako idylická domácnost se postupem času mění v neutuchající teror, před nímž není úniku, což vyeskaluje v sérii nevyhnutelně nešťastných událostí. V tomto bodě je tedy záhodno zmínit skvěle dávkovaný scénář, který z dané polemiky a úžasných exteriérů či interiérů těží své maximum, v čemž mu velmi pomáhají i skvělé herecké výkony všech zúčastněných. Když tedy všechny tyto ingredience spojíte dohromady, vznikne Vám výbušně dramatická podívaná, která Vás ve svých nejlepších momentech dokáže velmi slušně strhnout. Pokud tedy hledáte neotřelý náhled na wrestling, potažmo i na jeho zákulisí, The Iron Claw je přesně tím pravým. Skvělá práce! (KVIFF.TV) „I used to be a brother.“ (02.06.2024)

Skvěle obsazený kousek o mém velmi neoblíbeném sportu, který mě zpočátku velmi zajímal, ale postupem času mě bohužel začal celkem nudit a neudržel mou plnou pozornost. Rozhodně je fajn, že jsem se dozvěděl něco nového (ač těch dějových změn je tu dle všeho nadbytek) a opakovaně jsem zíral, kam své muskulatury dokázali dovést v první řadě Zac Efron a Jeremy Allen White, zejména první jmenovaný už to dost přehnal a trošku to vypadalo, jak kdyby nosil umělé tělo ve stylu Billa a Teda. Další v pořadí, Holt McCallany je můj velmi oblíbený herec a vždycky jej rád vidím, tahle silná a nesympatická postava mu sedla dokonale ačkoliv mám samozřejmě raději, když je za klaďáka. Režiséra Seana Durkina samozřejmě budu sledovat i nadále a snad se mi jeho další film trefí do vkusu více. (14.06.2024)

Sportovní drama v podání Durkina a A24 není sportovní drama, ale psychologická studie toxického otcovství a psychických problémů v době drsných chlapů, kteří nepláčou. Není snadné přežít takovou výchovu a bude to stát mnohem víc, než si drtivá většina lidí dokáže představit. Závěrečná scéna, ultimátní terapie rodinou, mi vehnala slzy do očí. Ten film je jeden dokonalý filmový tvar, pracující s divákem. Chytře přeskakuje banalitity, nutí vás přemýšlet co se stalo, představovat si nezobrazené emoce. Dělá to zatraceně dobře a furt. A skvěle tak dokáže pracovat i s momentem překvapení. Dlouho jsem neviděl film, který by vyžadouval takovou pozornost a aktivitu diváka, kvůli interpretaci viděného. Kdo jde na wrestlingový film a sportovní drama, je zklamán, jak tu hojně čtu. Je zajímavé sledovat, jak se Durkin v tvorbě svých emocionálně tíživých filmů propracovává od nezastavitelně zrychlujícího se propadu do paranoi přes závěrečný náraz na tvrdou realitu až k emocionálnímu léčení ran. (26.02.2024)

Jak se vám budou líbit Železní bratři se asi bude odvíjet od toho, jak dalece máte postavenou hranici toho, kdy se z tragického melodramatického filmu stává vyloženě "misery porn". Pro mě ta hranice zde už byla překročena. V každém případě jde jinak o velmi dobře natočený, zahraný a (bez znalosti skutečné historie) napínavý snímek. Holt McCallany by měl dostávat víc rolí. (26.05.2024)