Železní bratři

The Iron Clown musí být pro našince s alespoň elementárním vkusem a kvocientem nad úrovní německého ovčáka naprosto nezáživný, vleklý až otravný pomníček skutečné žampióní famílie vidláckých bigotních dementů s buzerantskými účesy, příznačně se angažující v nejdebilnějším a nejlopatističtějším pseudosportu pro totálně zdegenerované idioty – wrestlingu. Pseudosportu, v němž banda postižených nasteroidovavaných pičusů předstírá údery a tříská sebou o zem, a u koho z nich ta kohorta solvin v publiku nejvíce piští, ten je jakože „mistr světa“, i když se tato vrcholná retardace provozuje téměř výhradně na území Spojených sráčů Oligofrenických. De fuckto se jedná o špatně natočenou, zdramatizovanou, sestříhanou i zahranou a totálně nudnou studii opolidských bratří s vyrachtaným fotrem, postupně vychcípávajících při soutěžení o „prokleté“ Darwinovy ceny, až přežije jen ten nejhnusnější pitekantrop, jako vždy totálně prkenný Hnuzack Efron. Ovšem pokud xmrti rádi uhranutě a s jakože děsně erudovaným psychologicko – sociálním nadhledem dvě hodiny v zoo pozorujete statickou tlupu šimpanzů, kteří po sobě občas hodí hovno, popřípadě si kompulzivně cucáte palec u jakýchkoliv pohyblivých obrázků, hlavně že jsou barevné, je to film přesně pro vás! (28.02.2024)

"We'll be your brothers, Dad." Rodina plná talentu je vedená despotickým otcom smerom k úspechu. Aká je ale cena za úspech? Film by sa dal rozdeliť na dve polovice. V tej prvej sa zoznamujeme s rodinou, zázemím, ale aj športovým prostredím. Tieto základy sú síce potrebné, ale občas som mal pocit, že ide všetko až príliš po masle. V druhej polovici sa to ale zlomilo a úspech si začal vyberať svoju daň. Emocionálne je to silný film a boli pasáže, keď som si hovoril, že už fakt stačilo. A to oproti realite má film o jedného syna menej.  Silná rodinná dráma, ktoré je pre fanúšikov Wrestlingu povinnosť.  Kino Lumiere 80% (14.03.2024)

Fascinující příběh, který mě svým provedením dostal mnohem více, než bych kdy čekal. První polovina nás příjemně seznamuje se světem a rodinou Von Erichů, skrze oči Kevina (Zac Efron). V ten moment je to spíše feel-good záležitost o bratrské lásce, nad kterou jen lehce visí nepříjemný stín otcovi autority, tlaku a stylu výchovy. Ovšem v polovině přijde zlom, který celou rodinu sešle do nekonečné spirály, ze které se zdánlivě nelze vyhrabat. Právě díky první příjemné polovině je ta druhá tak úderná, kdy divák společně s Kevinem prožívá rozklad této rodiny. Byť je postava Efrona nepochybně hlavním hrdinou, který nás provádí dějem, není to čistě jeho show a celý ansámbl herců mezi sebou nádherně hraje, navíc každá postava má více než potřebné prokreslení. Nemluvě o samotné velmi osobité režii, která neotřepaně podtrhuje každý osudový a výrazný moment příběhu. Druhá polovina by byla až neúnosně depresivní, nebýt postavy Lily James, přinášející světlo do celého snímku i do života hlavního hrdiny. Závěr, společně s posledním dialogem filmu rozdává neuvěřitelné emoční rány a dokonale podtrhuje celý film i jeho motivy. Takto zpracované téma o tíze vlastní rodinné historie a vymanění se z jejího železného spáru při tvorbě vlastní rodiny je nadčasové, pravdivé a potřebné předávat dál. Pro mě první opravdová "must see" záležitost roku 2024. (12.02.2024)

Ten film se opravdu strašně snaží vzbudit zdání, že chvaty, které nasazuje a údery, které rozdává, jsou skutečné. Dokonce si s touhle meta-iluzí ran, jež film divákovi zasazuje, invenčně hraje díky motivu wrestlingu coby bolestivého divadla, které je jen na oko, přesto dokáže diváky i aktéry zcela pohltit a zjizvit. Jenže aby tahle iluze byla dokonalá, musel by být Durkin stejně zručný scenárista jako režisér. A to není. Rodinné vztahy se mu rozutíkají pod rukama, jednotlivé linky jsou nedotažené, postavy se trochu nahodile vytrácejí a velká slova ani doslovné symbolické scény iluzi plnosti nevytvoří. Efron nabral he-manovskou muskulaturu, ale jeho herectví je gumové a placaté. Svou tuřínovou hlavou prokletého dobráka, který je silnější, než si sám myslí, film neutáhne. Koncentrace tragédii vinou neuspokojivých elips může nakonec budit spíš cynismus než účast a celá tahle upocená sestava o křehké maskulinitě nakonec sama sebe pokládá na lopatky pitomoučkým závěrem. (07.03.2024)

Kdykoliv jsem sledoval přenos NHL a v pauze se objevilo cokoliv z wrestlingu okamžitě jsem přepnul. Wrestling nemám prostě rád! Tady mě nezaujali jen herci, ale i parádní trailer. Mám rád příběhy co píše život. A tohle by se vymyslet nedalo. Nevidím slabiny a vše šlape od začátku až do samého závěru skvěle. Velké nadšení a 10/10. Jak je možné, že to nemá nominace na Oscary??? (05.03.2024)