Železní bratři

9/10. Pro nejlepší divácký zážitek si toho o filmu dopředu moc nezjišťujte, protože pokud o rodině Von Erichových nevíte nic a o wrestlingu víte jen to, že prostě existuje, budete dvojnásob zasaženi. Filmu se podařilo vše - ať už je to skvělá kamera, střih, dobře vybraný soundtrack, bravurní vykreslení všech zúčastněných postav nebo umění naprosto autenticky přenést atmosféru 80. let na americkém venkově. Vše se podařilo a já z filmu nemohl po celou jeho stopáž spustit oči. Spíš to na mě působilo tak, že měl film něco okolo 80 minut, strašně rychle mi to uteklo. Malou výtku mám snad jen u toho, že film mohl být o 10 minut delší a dát trochu více prostoru oběma ženským postavám. Dojemný, skvěle natočený a zahraný snímek, který skládá poctu celé rodině. Jako Češi rozumíme takřka všemu - fotbalu, hokeji, tenisu, basketu, boxu a po tomto snímku si troufám tvrdit, že budeme experti už i na wrestling. Poslední dobou se všeobecně točí neskutečně kvalitní snímky a tohle je jeden z nich. V žádném případě byste si neměli The Iron Claw nechat ujít! (08.02.2024)

Ten film se opravdu strašně snaží vzbudit zdání, že chvaty, které nasazuje a údery, které rozdává, jsou skutečné. Dokonce si s touhle meta-iluzí ran, jež film divákovi zasazuje, invenčně hraje díky motivu wrestlingu coby bolestivého divadla, které je jen na oko, přesto dokáže diváky i aktéry zcela pohltit a zjizvit. Jenže aby tahle iluze byla dokonalá, musel by být Durkin stejně zručný scenárista jako režisér. A to není. Rodinné vztahy se mu rozutíkají pod rukama, jednotlivé linky jsou nedotažené, postavy se trochu nahodile vytrácejí a velká slova ani doslovné symbolické scény iluzi plnosti nevytvoří. Efron nabral he-manovskou muskulaturu, ale jeho herectví je gumové a placaté. Svou tuřínovou hlavou prokletého dobráka, který je silnější, než si sám myslí, film neutáhne. Koncentrace tragédii vinou neuspokojivých elips může nakonec budit spíš cynismus než účast a celá tahle upocená sestava o křehké maskulinitě nakonec sama sebe pokládá na lopatky pitomoučkým závěrem. (07.03.2024)

Jsme lidi, nejsme stroje, a tlačit na výkon se nedá do nekonečna. To se může něco porouchat, v těle nebo v hlavě, a je konec. V případě hlavy může být dobrovolný a vysvobozující, když při dopadu na dno spirály není pomoc na blízku. Tím bych shrnula, čím na film nejvíc zapůsobil, a řekla bych, se mu to povedlo velmi dobře. (27.02.2024)

No, wow. SIlný příběh, to bez debat. Není na něm moc co hodnotit, kdy je životopisný, nicméně mě přeci jen mrzelo vynechání z příběhu nejmladšího bratra. To už by ten film snad snesl. Celé se to nicméně táhne velice pomalu a nezáživně, nepodařilo se mi vybudovat k žádné postavě vztah, jediný silný moment jsou slzy v závěru. Jinak celý počin působí spíše neuvěřitelně. Zac ztvárnil Kevina skvěle, ale asociální rodiče mi extrémně vadili. (25.03.2024)

Durkin je zajímavý režisér. Vybírá si zajímavé náměty, které spolu moc nesouvisí a dokáže přinést dobré pojetí různých příběhů. Příběh rodiny Von Erichů je něco, co si zaslouží kvalitní zpracování, a i přes malé změny proti realitě je tento film po emocionálně naprosto odzbrojující. Kvůli pracovní povinnosti jsem byl nucen si příběh nastudovat předem, a tak mi nezbývá si pouze představit, jak musí působit na nic netušícího jedince, který do něj jde naslepo. Naprosto tragický osud, který sportovní bohové a despotický otec této rodině přichystal se může zdát až neuvěřitelný a přehnaně depresivní. Citová stránka však ukáže, že když na to přijde, je i takto vychovaný jedinec schopen uronit slzu pro své milované bratry. Naprosto zdrcující doják, který se dostane do dějin sportovního filmu. Nenominace na jakoukoliv cenu je hříchem. (17.03.2024)