Železní bratři

Železní bruhové, co spolu zápasej v kleci o poslední banán soudnosti, nechaj na sebe kálet hovna, jen aby si z nich jeden vydobil komu patří 4x4 metru, a všechny gorilky v areálu, tak by se dal popsat celý film, a to jsem vynechal to nudné. Sportovní drámo, které není o sportu, a není ani drama? Pizdo, tak tady jsem asi skončil, a to jsem se opravdu na biják těšil, až jsem celý dva měsíce čekal na amatérské titulky, a dostal jsem něco jako fotrovy komplexe, že ho v mládí šukali do prdele, a on bohužel nebo bohudík, chce ze svých spermátek udělat otloukací panáky, angažovaném v tom nejstupidnějším hereckým baletu, kde nejde o nošení Tutu, předvádění provazu, pokrčení Plie, otočku na bok, Ouvert, Sauté ale možná tak tlučení hrudního koše na podmáslí, a jak si vydobít popularitu u publika? Wrestlo-sumo, nebo ještě titul těžké váhy, kterou zastupují lidi, který trpí i nejzákladnějšími kognitivní funkcemi, to rádoby fajtování není jen o šimrání a lechtání si pazuch? Jde jen o vydařené divadýlko, asi jako Bílá labuť. Nudný film o nudné fackovací rodině pánů Škopků, kde největší mamina paní Růžičková rozdávala rány lépe než dutá hlava Vémola. Pokud je pro vás fisting modla, Markus Revolta je váš gaučový guru (protože chlap je nadřanější maskulitní alfasamec než žena, co má právo jen dřepět u plotny), a rádi se bavíte například u těch opic jak se perou o banán, určitě nebude uchozeni. Ty vole, a ten gumovej Zack Afron byl k popukání, jeho čiré neherectví si opět podkopává, protože jsem u Zlata věřil, že už nechce být škatulkován jako muzikálový baryšnikov, s krajkovou stuhou u pasu, bičíkem na zahnání dobré nálady, a divokého análního sexu s nějakým pižmulíkem s One Direction. Zkuste radši od Aranofskeho Wrestler. Bůj žehnej hamburgové Americe 🫡🇺🇲 (07.05.2024)

(8,5/10). The Iron Claw se postaral o takové moje poprvé - byl jsem totiž v kině úplně sám. Tedy byl jsem tam ještě se svojí partnerkou. Ale i tak to byl velice jedinečný a zvláštní pocit. Na jednu stranu máte kino celé pro sebe. Na straně druhé je smutné, že lidi na takovéto filmy nechodí a zajdou si raději na nějakou pitomou českou komedii. Možná to bude tím, že jsem příležitost vidět The Iron Claw chytil za pačesy doslova na poslední chvíli. Protože tohle byl definitivně poslední termín, kdy to u nás v Cinestaru dávali. Ale i tak to pro mě bylo šokující zjištění, když zhasly světla a kino zelo prázdnotou. Teď už však k samotnému filmu, který mě uchvátil svým autorským stylem a semlel svým dramatickým vyzněním. Studio A24 je mým druhým domovem a vždy s radostí prozkoumám jeho další projekt. Proto jsem s nadšením vyhlížel i snímek The Iron Claw, který není klasickým sportovním filmem podle šablony. Tohle je především příběh bratrského pouta, které je zahaleno temným hávem. Sledujeme příběh bratrské skvadry, pro které je wrestlingové zápolení vším. V jejím čele stojí Zac Efron, který se pro tuto roli díky fyzické transformaci proměnil doslova v bestii. Tato bestie je poháněna řádem, který mu byl už v mládí zakořeněn hluboko do srdce. Jeho mysl se nastavila na to, že neexistuje nic jiného než wrestling. Nedej bože, aby někdo konstatoval, že to je pouze divadýlko nebo show. Naštěstí pak na scénu přichází překrásná Lily James, která do jeho života přinese alespoň nějaké světlo a rozum. Jsem nesmírně vděčný za to, že se po vzoru Roberta Pattinsona začíná pomalu vymaňovat ze své škatulky hezounka také Zac Efron. Protože tento film ležel především na jeho muskulárních bedrech. Dále tady máme i ostatní méně či více slavné bratry, kdy každý z nich ve filmu prodává kus svého hereckého umu. Nastává mezi nimi perfektní synergie a rodinná pospolitost, která chytí za srdce i nesportovního fanouška. The Iron Claw je opravdu, ale opravdu hutným dramatem, které tne do živého. Nebojí se diváka utopit v bolesti spolu s beznadějí a sází mu jednu emoční ránu za druhou. Emočně náročný zážitek pozvedá také srdceryvná hudba, která výsledný zážitek ještě umocňuje. Divák se nemá šanci dostat z této bolestné spirály, která se vznáší nad hlavami této wrestlingové rodiny. Režisér Sean Durkin dokázal pomocí příběhu o na první pohled neznámých bratrech Von Erich, přetavit tento film ve velice osobní a niterní zážitek, který bude v mém srdci rezonovat ještě pěknou dávku dní, i poté co zazní zvonek ohlašující konec zápasu. "Tonight, I walk with my brothers." (14.03.2024)

Jak se vám budou líbit Železní bratři se asi bude odvíjet od toho, jak dalece máte postavenou hranici toho, kdy se z tragického melodramatického filmu stává vyloženě "misery porn". Pro mě ta hranice zde už byla překročena. V každém případě jde jinak o velmi dobře natočený, zahraný a (bez znalosti skutečné historie) napínavý snímek. Holt McCallany by měl dostávat víc rolí. (26.05.2024)

Decentní prohlídka bojů, kdy film se zdá být příjemně naschvál stejně hraný jako zápasy v ringu. V tom nejlepším slova smyslu. Citlivé drama, které má spád, dobré herecké koordinace. Efron teda vypadá jak Farquaad na roidech, nicméně zrovna zde ukazuje, že herectví ve vážné formě jde. I když s debilním účesem. Z jistých situací šlo vyždímat víc, aby zafungovala síla psychologických vazeb a tajů. Finále strhující s jasnou a dobrou myšlenkou. (29.02.2024)

Chyba, že jsem se rozhodl tenhle film o wrestlingu sledovat. Já totiž doslova bytostně nesnáším wrestling. Amerikánská kokotská hra na tvrdý chlapy, a na boj v ringu. Takže jsem vydržel asi 40 minut. Navíc je to hrůzostrašně obsazený. To, jak to dopadne, a co se tam v dalších dvou třetinách filmu stane, mě absolutly nezajímá. Jednu dávám proto, že i když to cejtím jako odpad, neviděl sem celý. 10%. (15.06.2024)