Hráč

Svým způsobem je to pokus o satirický pohled na moderní Hollywood. Jenže filmů s touto tematikou vzniklo více a bohužel jsou všechny lepší. Tento snímek se chová jako přežvykující floutek, který se znuděným obličejem nabízí davům týden starý chléb se zatuchlou paštikou. Hladovějící po něm rádi sáhnou. Někteří budou překvapeni, že než jej donesou k ústům několikrát promění svoji konzistenci, barvu i vůni, Chaotické vyprávění Altmana mělo zřejmě vzbudit pocit umění a závěr měl možná šokovat. Osobně jsem v šoku pouze ze způsobu znázornění policie. Netvrdím, že si mírný nadhled nezaslouží, ale takovou karikaturu snad také ne. Pokud tou nejseriózněji vypadající a jednající policistkou je Whoopi Goldbergová, je zle. (24.10.2020)

Já v tom tu sžíravou satiru ani při opakovaném zhlédnutí po letech ne- a nevidím, spíš jen poloobdivné kolegiální pošťuchování a malinko samožernou snahu oslnit bez debat virtuózním řemeslem, citačními orgiemi, záplavou hvězd a scénářem zkonstruovaným tak promyšleně, až místy ztrácí dramatický tah, zato ovšem dává divákovi spoustu možností, jak se rozplývat nad vlastním rozhledem a intelektem – takový sofistikovanější midcultíček. Podvakráte jsem se lehce pobavil a tu a tam uznale pokýval hlavou, potřetí už si pustím leda tak úvodní záběr. (15.01.2019)

I když se jedná o starší snímek, který jsem viděl teprve nedávno, tak satira na happyend je tak nadčasová, že funguje i po letech. Já jsem se bavil, pohodový film s "kriminální" zápletkou. Možná, že sonda do práce mezi producenty a scénáristy působí někdy úsměvně, tak mapování, na kterým místě je ve finále divák, je naprosto trefné. Pokud se nechceš bát-přemýšlet-čekat děsnou srandu, ale , jen si odpočinout po dlouhým dni, tak to je to pravý. (14.09.2014)

Filmový divák je nenapravitelný:) Někdy si stěžuje na dabing a chce originální znění a jindy to může být zcela obráceně. Nyní hovořím za sebe a říkám, že v případě Hráče bych i ráda uvítala dabing. Množství a rychlost pronášených konverzací v tomto filmu je natolik závratná, že jsem, zvláště v úvodní zhruba půl hodině, naprosto nestíhala sledovat herce a číst titulky:) Poté se hovory lehce "usadily" a přemístily se do klidných vod. Myslím, že scénář a dialogy jsou více obsáhlejší, a je jim věnován větší prostor než samotnému příběhu. Byla jsem naprosto zahlcena tím množstvím slov, které se na mě od začátku začaly valit, takže si nejsem zcela jista, zdali jsem děj vůbec správně pochopila. Stále jsem čekala na nějakou "Hollywoodskou" překvapující pointu, která by byla typicky divácky vhodným vyústěním daného námětu. Ale nevadí. Jinak mně osobně mezi tou plejádou slavných tváří nejvíce potěšil výskyt Johna Cusacka a Sydney Pollacka coby "Himself.":) (07.11.2011)

Slušná Altmanova generálka před Short Cuts. Méně náročného nebo jednoduššího diváka jistě zaujme a uspokojí už jen ta plejáda známých hereckých hvězd a nahlédnutí do zákulisí hollywoodských filmových studií. Náročnější divák bude zase nejspíš spokojený se zajímavou zápletkou o zločinu, jeho následcích a se zručně vypilovaným scénářem se spoustou zajímavých scén a dialogů. Mně osobně zákulisí hollywoodského showbyznysu nezajímá, herecké primadony neobdivuju, Tim Robbins na mě působí jako krajně nesympatický srábek a groteskně odlehčený, parodicky happyendový závěr filmu mě vůbec nenadchl, radši bych totiž tuhle látku viděl zpracovanou víc vážněji, temněji, aspoň třeba po coenovsku. Ale nic naplat - celkově se mi ten film stejně líbil, bavil mě, zaujal mě a určitě se mi do pozítří nevykouří z hlavy, jako 90% mého běžného filmového repertoáru, kterým si proplachuju mozek. Nejlepší scéna: výslech Robbinse na policejní stanici s téměř psychedelickým závěrem. (16.01.2020)