Hráč

Vedle Truffautovy Americké noci nejhezčí film o filmu. Zatímco Truffaut ale ukazuje období, kdy se klasická žánrová kinematografie přerodila v moderní, a svým autotematickým dílem to přímo dokládá, tak Altman ukazuje éru "Nového (nového) Hollywoodu", kde producenti opět vládnou příběhům. Hráč velmi vtipnou formou vypráví o tom, jak je producent pohlcen do typizovaného příběhu, jaké sám produkuje. Je to zlý, ale báječný film. (25.02.2003)

Hollywood = "mekka andělská." Nikdo se neodváží zlomit vaz tohoto oslnivého, mytického místa. Kde smrt není překážkou, přívažkem na noze. Pod perským kobercem se krev rozlitá ihned zamaskuje. Pohár s elixírem - "talent bez poskvrnky" je mocná figura. Nenahraditelné jsou party triků a fíglů, párty a partie všeho druhu. Havran černý sic mává, roztahuje křídla, ale tvrdě naráží na mramorová podlaží, když lišákovi z úst peříčka nečouhají, jen modrá nebesa se zpod růžového pozlátka provokativně uculují. (30.12.2018)

Pocta klasickému Hollywoodu. Podobné například Basic Instinct, L.A. Confidential nebo Cinatown s tím rozdílem, že Player kromě kriminálního spletence parafrázuje svým jazykem kolébku fimu počátkem devadesátých let, což byla přesně ta doba začínajících obřích rozpočtů a velké politiky, kterou tak dobře známe z dnešních kin. Altman si hraje s žánry, nebojí se spousty narážek, neortodoxních názorů/postojů a sžíravých situací, které musí hlavní hrdinové konfrontovat. Účast tolika filmových hvězd působí exkluzivně a přidává na exotičnosti. Divák tak kromě bravurního scénáře sleduje každou chvíli různá camea a plakáty starých fláků, na zdech. Jeden z klíčových filmů první poloviny devadesátých let a troufám si říct, čím starší, tím lepší, jelikož po tolika letech se k tomu všemu přidává neopakovatelná premisa čiré nostalgie, což v době vzniku nebylo možné. (01.05.2016)

A máme tady další neskutečně nadhodnocenou krávovinu do sbírky. Čest filmu zachraňuje mladičké, dnes už v mnohých případech slavné herecké osazenstvo, no pomalý příběh ze zákulisí Hollywoodu, v jehož zákulisí se kdesi v koutku povaluje jedna mrtvola, je na dvouhodinovém placu doslova ubíjející. Výčet žánrů nahoře je moc pěkný, ale komedie, mysteriózní a thriller tam rozhodně nemají co dělat. Já teda ze slušnosti hodnotit nebudu, nebavilo mě to. 45% (01.09.2014)

Roberta Altmana jsem vždycky považoval za "svého" režiséra, nevadí mi jeho zeširoka pojaté vyprávění se spoustou vedlejších postav, neunavuje mě množství nenápadných odkazů na slavné osobnosti filmové historie, přelomová díla a kultovní scény. Nenudí mě ani typicky altmanovsky vlažné tempo. Oceňuji jeho preciznost a škodolibost, s jakou znevažuje zaběhané postupy filmového průmyslu. V případě Hráče bych se vyhnul označení komedie, jakkoliv některé scény mohou lehký úsměv vyvolat. Zato prvky satiry jsou nepřehlédnutelné. Z celé obsáhlé Altmanovy filmografie právě Hráče považuji za jeho nejvyzrálejší kousek, kterému kraluje suverénní Tim Robbins v hlavní roli. Ten je mimochodem jedním ze tří důvodů, proč Hráči věnovat svůj čas. Druhým je chytrý scénář a tím posledním Altmanova pečlivost. Celkový dojem: 90 %. (28.12.2019)