Priscilla

Film jsem ihned zatoužil vidět, jakmile jsem náhodou zahlédl Cailee Spaeny v traileru - v tom filmu se do ní nejde nezamilovat, a už jen kvůli ní by to stačilo na výjimečný zážitek. Ale stejně tak filmový Elvis, Jacob Elordi po jejím boku, se k ní dokonale hodil, a bylo to hlavně jejich herectví, které mě na tom filmu bavilo asi nejvíc, samozřejmě s dokonalým soundtrackem a velkými emocemi, které jsou tam obsažené - finální záběr na Priscillu za volantem je tak nádherně srdceryvný, až to není možné. Věděl jsem už předem prakticky s jistotou, že se mi to bude líbit, protože to natočila moje oblíbená režisérka, a líbilo se mi to tak moc, až jsem u toho zapomněl na moji averzi k životopisným filmům, což je co říct, a i proto musím říct, že mě mrzí relativně nizké hodnocení, které si to zde vysloužilo (ještě více mi zde přijde nedoceněný snímek Jackie, který mě před lety také emočně zasáhnul, byť jiným způsobem než Priscilla). (01.07.2024)

Po předloňském Elvisovi přichází na řadu Priscilla! Film o/od/podle ženy Krále rock'n'rollu měl solidní námět a je škoda, že se výsledné zpracování drží vcelku na uzdě. Divák sleduje vztah Elvise a Priscilly od jeho de facto nahodilého počátku, přes turbulentní "práškový" průběh, až po hořkosladký závěr, přesto mě celkově dění na plátně nechávalo veskrze klidným. Cailee Spaeny neměla díky svému mladistvému vzhledu problém ztvárnit Priscillu napříč téměř patnácti lety; Jacob Elordi mi do role Elvise úplně moc nesedl, ale musím uznat, že měl skvělý přízvuk. Abych pravdu řekl, nějaké emoce se u mě dostavily až v závěru filmu - a to vlastně jen díky Dolly. (14.06.2024)

S přihlédnutím k jejím předchozím filmům chápu, co na tématu režisérku zaujalo. Jen nechápu, proč neudělala nic proto, aby zaujalo i diváky. Navíc film kopíruje náladu hlavní postavy, takže všechny režijně nápadité a hravé scény jsou na začátku a závěr je už jen nuda o ničem. Nemusíte se bát vidět Elvise tak, jak si ho stejně nechcete pamatovat, protože z tohoto filmu nezůstane v hlavě nic. Cailee Spaeny je mladá a talentovaná, takže ji ještě uvidíme v příbězích, které stojí za to vyprávět. (24.05.2024)

Mnozí dodnes věří, že nezemřel a jednou se vrátí, já si myslím, že to byl pěkný kokot. Alespoň tak ho vykresluje Sofia Coppola, která znovu dokazuje, že v práci s ženskými postavami je její hlavní síla. Zase na to jde neotřele a poutavě, její vize se má dostat pod kůži Priscilly, které se splnil sen tisíců dívek, který ale místy připomínal spíš nefalšovanou noční můru. Bylo mezi nimi přesně deset let, jenže naivní dívence bylo teprve čtrnáct, když ji během své vojenské služby v Německu Elvis poprvé oslovil. Láska a štěstí tu vystupují za zvláštní pojmy, protože léky zobající král rock 'n' rollu je tu za nátlakového a zároveň slabošského debila, jelikož ona nemůže mít brigádu, musí nosit takové oblečení, takový účes i takovou barvu vlasů a vlastně i na odhalování a poznávání svých citlivých erotogenních míst, ačkoliv chce, může zapomenout. Takže jen tu a tam něco špitne, občas projeví nesouhlas a mezi množstvím Elvisových přátel si snaží ukrojit trochu pro sebe. A Elvis pokaždé kamsi zmizí s kapelou nebo na natáčení dalšího z filmů, které ale nesplňovaly jeho očekávaní. A určitě tam nedrží celibát. A roky plynou… Stojí jí to všechno za ten luxus? Má vůbec právo si stěžovat? Film se neschovává a jasně tvrdí, že je předkládaný úhlem pohledu své protagonistky. Osobně je mi šumák, zda jde o určitý druh terapie samotné Priscilly Presley, zajímá mě výsledek. A ten je solidní. Každopádně i nadále platí, že se Coppola tak nějak „stáhla“, od Marie Antoinetty nenatočila nic, co bych si chtěl pustit znovu a opět variuje její dobře známé téma osamělosti a prázdnoty života. Navíc škoda, že v druhé polovině tak moc skáče v prostoru. Herecky samozřejmě velká spokojenost. (10.01.2024)

Nějak jsem měla tušení, že je v tom Coppola zapletena, aniž bych si přečetla její jméno ve filmu. Její rukopis nějak poznám. Zajímavý pohled na život páru z pohledu Priscilly, která se na filmu podílela. Je to vlastně od začátku až do konce neskutečně smutné. A to je smutné...Nicméně dvojice Spaeny a Elordi to zvládly skvěle. Dala bych za 3* ale ne :) (10.02.2024)