Priscilla

První půlka je skvělá, krásně ukazuje, že Coppola je mistryně vypravěčka. Postupem času se ale úplně rozjebe tempo. Scéna střídá scénu, aniž by na sebe nějak navazovaly, skáče se v čase a je to celé hrozně uspěchané. Ten film mě skoro úplně ztratil. Ve výsledku 3,5 a velice pomotaná hlava, jak to s tím Elvisem asi ve skutečnosti bylo. (29.12.2023)

Věděl jsem, že je to natočeno podle vzpomínek Priscilly Presley, tudíž jsem se nedivil, že je na plátně více ona, než Elvis. Ale divil jsem se, že je film vzácně sterilní, neprovokativní, značně předvídatelný a audiovizuálně zcela standardní, jako nějaká nezajímavá televizní záležitost. Představitelka titulní role se velmi snaží, představitel Elvise nebyl vybraný moc dobře. (28.05.2024)

Dcéra s týmto zobrazením otca nesúhlasila, žiaľ potom zomrela, matka a skutočná Priscilla to ale produkovala, sú to jej memoáre a je to jej pohľad. Je pravda, že Elordi ma vo svojej role dosť sral, to bol skutočný Elvis fakt taký lenivo artikulujúci pobuda? V samotnom príbehu a celkovo historke je čosi nechutné, keď zrejme len kvôli sláve dali rodičia 14, potom 16 ročné dievča 26 ročnému... Samotný film je inak pomerne nevýrazný, nijaká efektná zápletka tu nie je, Spaeny ale za herecký výkon chválim, no hoci film bol hlavne o Priscille, tak mne skôr tkvie to, že Graceland bola zlatá klietka, kde sa konzumovali rôzne tabletočky u malátno-agresívneho pánka, čo nemal problém s maloletými. A ešte ho volajú kráľ. No našťastie si to nehovoril sám ako Rytmus. (03.01.2024)

Sofia Coppola natočila pro A24 životopisný film o Priscille Presley, může se na téhle kombinaci něco pokazit? Víceméně ne, funguje to jako dobrej protipól Baz Luhrmannova loňskýho ADHD cirkusu "Elvis", kdy je ten samý příběh sledován pohledem ženy, která jeho slávu sledovala prímárně skrze klaustrofobní nudu v Gracelandu. Elvis je tu vykreslenej jako manipulativní nedospělej narcis, kterej od ní primárně chtěl, aby byla jeho poslušným hezkým přívěškem a věděla, kde je její místo. A u kterýho relativně brzy zjistila, jak se nenechat nachytat na jeho citový vydírání (a během toho sama tvrdnula, přičemž tahle její proměna je z hlediska hereckých výkonů na filmu to nejzajímavější). Celou dobu to osciluje mezi vyprázděnou tlumeností a pomíjivou zdánlivou rozverností. Nejzajímavější jsou momenty, kdy probleskává její starej režijní styl alá Marie Antoinetta (moderní hudba v kontrastu s historickými kulisami apod.). Je otázka, zda fakt, že jich tam bohužel zase tolik není, je cílená práce ve stylu "méně je více", nebo prostě jen to, že už se její režijní styl stal více usedlým a normálním. Btw Priscilla ten film produkovala a je to natočený podle její knihy. (20.12.2023)

Film jsem ihned zatoužil vidět, jakmile jsem náhodou zahlédl Cailee Spaeny v traileru - v tom filmu se do ní nejde nezamilovat, a už jen kvůli ní by to stačilo na výjimečný zážitek. Ale stejně tak filmový Elvis, Jacob Elordi po jejím boku, se k ní dokonale hodil, a bylo to hlavně jejich herectví, které mě na tom filmu bavilo asi nejvíc, samozřejmě s dokonalým soundtrackem a velkými emocemi, které jsou tam obsažené - finální záběr na Priscillu za volantem je tak nádherně srdceryvný, až to není možné. Věděl jsem už předem prakticky s jistotou, že se mi to bude líbit, protože to natočila moje oblíbená režisérka, a líbilo se mi to tak moc, až jsem u toho zapomněl na moji averzi k životopisným filmům, což je co říct, a i proto musím říct, že mě mrzí relativně nizké hodnocení, které si to zde vysloužilo (ještě více mi zde přijde nedoceněný snímek Jackie, který mě před lety také emočně zasáhnul, byť jiným způsobem než Priscilla). (01.07.2024)