Priscilla
Priscilla
Priscilla
Priscilla
Priscilla
Režie:
Sofia CoppolaScénář:
Sofia CoppolaKamera:
Philippe Le SourdHudba:
PhoenixHrají:
Cailee Spaeny, Jacob Elordi, Ari Cohen, Dagmara Dominczyk, Tim Post, Lynne Griffin, Dan Beirne, Rodrigo Fernandez-Stoll, Dan Abramovici, Tim Dowler-Coltman (více)Obsahy(2)
V roce 1959 potkává čtrnáctiletá Priscilla Beaulieu (Cailee Spaeny) na vojenské základně o deset let staršího Elvise Presleyho (Jacob Elordi). Jejich setkání je osudové. Po boku krále rock'n'rollu na ni čeká život plný pozlátka a večírků, ale i hádek a citové manipulace. Držitelka Oscara Sofia Coppola (Ztraceno v překladu) představuje odvrácenou tvář popové ikony ve stylovém portrétu jednoho z největších milostných příběhů dvacátého století. (Aerofilms)
(více)Recenze (55)
Jako líbilo se mi to,aleeeee........asi to vezmu spíš jako dokument na CT2,ale tam vlastně dávají daleko lepší dokumenty. Tak ja nevím teda.Mám rád hodně Elvise,takze i kdyby to bylo o jeho morčeti třeba, tak budu z toho vyjevenej :) Priscilla to takhle prožila a cítila, tak proč ne. Asi mi vadila Elvisova,tedy hercova výška. Zvláštní je že ve jsou z filmu totálně vytlačeny Elvisovy písničky. Vše je směřováno jedním směrem bez odvádění pozornosti. Za me lehce pres 60. ()
Po značném úspěchu filmu Bohemian Rhapsody, se nám tu objevil takový nešvar. Lépe řečeno se s životopisnými dramaty doslova roztrhl pytel. A u tohoto kousku je podle mě veliká škoda, že to dopadlo tak jak to dopadlo.Tedy přesně tak jak čekáte. Ze začátku to je docela dobré. Coppola se nezdržuje sáhodlouhým popisováním začátků jejich vztahu a rovnýma nohama nás hodí přímo do příběhu. Jenže po tom se z toho stane typické stereotypní dramátko o tom, jak se chudá Anče ze statku zamilovala do krále, on si ji vzal, jenže na ní přes své kralování nemá čas. Od začátku je vám jasné kam to povede a i bez hlubších znalostí jejich života dokážete odhadovat dění v další scéně. I přesto by se našlo pár věcí, kvůli kterým jsem se rozhodl udělit průměrné tři hvězdy. Výkony v hlavních rolí jsou velmi povedené, zejména Cailee Spaeny jako Priscilla je velmi povedený casting. Je to hezky natočené, velmi pěkně tu režisérka pracuje s barevností mizanscény (celé je to laděné do modra a tyrkysova) a pak tu mám takovou poznámku, u které si nejsem jist, zda je dobrá nebo špatná. Pokud totiž Coppola chtěla ukázat tu nudnost a všednost bezstarostného života americké smetánky tak se jí to definitivně podařilo. K tomu mě vede fakt, že celý film je natočen maximálně na 10 lokacích a spousta prostředí se nám v něm jako refrén neustále opakuje. Jenže otázkou také zůstává, proč by to autorka měla a chtěla dělat. Ve finále bych tak řekl, že je to konvenční dramátko o životě slavných, které je ve většině ohledů průměrné a otázkou opět zůstává, proč by to chtěl někdo natáčet. ()
7/10 ()
Coppola potvrdila,že režii umí(jako jedna z mála režisérek). Škoda toho skoro 2metrového Elvise. Zajímavé, že to je vlastně o vlastní rodině vzhledem k manželství Lisy a Nicholase Cage. ()
Řemeslo Sofia umí perfektně. Ale se zajímavými příběhy, respektive jejich zajímavým podáním si už dávno netyká. Bohužel. Prý je to film o ženské duši. Nevěřím, že ženská duše je tak nudná. Pokud tohle někdo srovnává s Lost in Translation, pak viděl jiný film. ()
Totálne indoor film, "inscenácia".......... začiatok celkom zaujímavý, ale akonáhle začal byť život Priscilly nudný a problematický, tak rovnako nudné a nepríjemné to bolo aj sledovať. To bol zrejme psychologický zámer. Moja chyba že som to začal sledovať, aj to len kôli Cailee. Ona je asi jediné pozitívum toho nezáživného ponurého dokumentárneho filmu lol. Za ňu dávam o 1* naviac, ináč by to bolo za dve! "angry face" ()
I vystoupal Elvis toho dne zas vysoko nade mě. A toto kázal... Přes filmařsky zdařilou vizuální smyčku s "návratem holky k ženě", po mnoha letech služby králi, dominuje ta naprostá absence explikovaných příčin a vlastně i následků u podstatných aspektů života obou včetně neschopnosti podat EP privátně a P jako samostatnou bytost (strašně rád bych ji aspoň chvíli viděl dospělou za bránou; to je to nejzajímavější a tak nějak by odpovídalo názvu). Cimrmanovské očekávání a zklamání. ()
Dobře natočený a zahraný příběh popisující několik zajímavých životů, ale vyzněl docela nezajímavě. ()
Co na to říct? Nebyla to zábava. Ale nebyl to špatný film. Byl to kvalitní snímek na téma už předem odsouzené k nudnosti, což se taky odráží na průměrném hodnocení, jenže nezáživnost příběhu byla jeho pointou, tudíž hodnotit ho třemi nebo míň hvězdami by bylo nespravedlivé. To, co mělo být zvěčněno na plátně, bylo podle mě zvěčněno přesně tak, jak by mělo – nudný život živé panenky, se kterou si její manžel občas hrál, když měl zrovna čas, je znázorněn filmem, jenž kdyby měl co nejpřesněji odpovídat skutečnosti, byl by ještě nezáživnější, než jaký je. ()
Předloňský hit Elvis Baze Luhrmanna se nezabýval povahou vztahu Elvise a Priscilly Presley. Sofia Coppola přichází s druhou stranou příběhu, adaptací Priscilliných memoárů, a je kritičtější k Elvisovi. Priscille je čtrnáct, když se seznámí s Elvisem, který je už hvězdou. Jejich vztah začíná nevinně, Elvis se k ní chová zdvořile a žádá o povolení od jejích rodičů. Film není jednostrannou obžalobou, ale citlivým pohledem na jejich vztah, kde Elvis působí jako jemný kontrolor, který stylizuje Priscillu podle svého obrazu. ()
Film “Priscilla” od režisérky Sofie Coppoly sleduje téma osamocení navzdory obklopení množstvím lidí a zfanatizovaných fanoušků. Hlavní postava, Priscilla, vstupuje do toxického vztahu s Elvisem Presleym jako dítě a postupně se stává jeho “zvířátkem ve zlaté kleci.” Elvis ji nabízí materiální zázemí, ale zároveň ji omezuje. Pečlivě vše organizuje tak, aby Priscilla skončila v izolaci - od rodičů, od veřejnosti, od přírody ... povoleny jsou jeho babička, řádové sestry v katolické škole a Elvisovy kamarádi, ale jen pod dohledem Elvise. Elvisův přísný otec neumožní Priscille kontakt ani se zaměstnankyněmi Elvisovy kanceláře - ty tam nejsou na povídání, ale na práci. Jejich vztah je plný protikladů – od romantického vztahu na dálku, přes něžnosti v ložnici až po bizarnosti domácího věznění, společnou závislost na lécích a psychické týrání. Naznačeno je zde i fyzické násilí. Film zachycuje Priscillinu zvědavost, která ji přivede do VIP pekla, a její postupné uvědomování si situace - aneb nebude to tak fajn, jak to vypadalo ... Priscilla, stojící autorsky za příběhem a zároveň spoluproducentka filmu, se ve snímku jeví jako naivní dívka, která se propracuje do zoufalé situace dost i vlastním přispěním. Školu dokončí díky podvůdku, její jednoduchost a vědomí určité výlučnosti ji odvádí od duchovního a intelektuálního světa. Elvisův přechodný zájem o duchovní literaturu vyznívá jako kalkul ... i kdyby byl myšlený vážně, u Priscilly toto nepadá na úrodnou půdu, jakoby žárlila na cokoliv, co vstupuje mezi ně a s jistou úlevou pak sleduje pálení knih. Zábleskem naděje je její emancipace, kdy začne trénovat bojové sporty, což je patrně to první, co dělá ze své vůle a ne jako hezká dekorace na Elvisově kostýmu. Odchodem od Elvise příběh končí, divák se to podstatné o životě "po" už nedozví. I když je film vizuálně a vykreslením postav ne příliš nápaditý, jako portrét mladé ženy v tragickém manželství by mohl mít své kvality, kdyby ovšem měl nějakou přidanou hodnotu. V tomto ztvárnění dílo “Priscilla” považuji za hraný dokument (spíše pro televizní obrazovku než pro filmové plátno), který nejenže moc nepobaví, ale jako nechtěný bonus naplní lehkou úzkostí. Lze jen spekulovat, že některé (extrémní) momenty se pod kontrolou Priscilly raději do děje nedostaly, aby skutečné osoby nekriminalizovala. Ale ani nevím, jestli bych o další "pikantnosti" stál. Tohle nechceš vědět, stačilo. ()
Snímek mapující vztah Elvise Presleyho a jeho ženy Priscilly. Toxický? Rozhodně. Šokující? Ani ne. Řekla bych, že to, co zažívala Priscilla v manželství, zažívalo v té době spoustu žen. V době, kdy nikdo neřešil, že manžel hodí po své ženě židlí. Samozřejmě ostatní ženy nebyly vdané ze Elvise... Šokující ale je, že Sofia vzala kvalitní materiál a herce a vykouzlila něco tak plochého. Po dokoukání si už vlastně pořádně nevybavuju, na co jsem to koukala. Film ve mně nezanechal žádný dojem. Ticho, záběry symbolizující zlatou klec a pár hnusných narážek od Jacoba Elordi. Mimochodem snad ho ještě někdo obsadí i do jiných rolí, než těch temného charakteru. A když se to celé jmenuje Priscilla, ocenila bych víc její osobnosti. I když je někdo submisivní, osobnost stále má. Jen tady z ní moc nevidíme. Vlastně bych řekla, že ta zajímavá část Priscillina života začíná až po rozvodu s Elvisem. ()
Související novinky
Třetí Na nože dostalo název a nabírá obsazení
Detektiv s výrazným jižanským přízvukem, Benoit Blanc, se vrací řešit nový podivuhodný případ... svůj zatím nejnebezpečnější. Jak už bylo dříve avizováno, z chválené detektivky Na nože režiséra Riana… (více)
Byly předány ceny na filmovém festivalu v Benátkách
V sobotu 9. září proběhlo slavnostní zakončení jubilejního 80. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, který probíhal od 30. srpna. Během ceremoniálu byly mimo jiné oznámeny i vítězné… (více)