Ďáblova čísla

Připomínat mladé generaci, že existovaly časy, kdy šlo o víc než o nějaké LGBT či GDPR nebo kýho čerta, je chvályhodné, ale zřejmě marné. Film navíc není po umělecké stránce nijak zvlášť zdařilý. Děj, který se odehrává v koncentračním táboře, není realistický. Poučení o tom, jak to tam ve skutečnosti vypadalo, lze načerpat ze vzpomínek pamětníků, kteří pobyt v takovém zařízení zažili. Po roce 1945 u nás vyšla nejedna taková kniha, mnohdy i s autentickými fotografiemi pocházejícími z německých archivů. Také když se do plynové komory nasypaly granule, z nichž se začal uvolňovat kyanovodík, projevovalo se to jinak, než že Židé jenom poklidně kašlali. Dokládají to svědectví osob, které vyklízely z plynových komor mrtvá těla. Po dokoukání filmu mě napadlo, že dnešní mládež možná ještě zažije neméně zajímavou dobu, o níž se jednou budou točit podobně historicky zkreslené filmy. Lidé  jsou nepoučitelní, takže stačí, aby zlo přišlo v nějaké jiné masce a – – (25.12.2021)

The Devil's Arithmetic z produkce Showtime je přepisem dětské knihy tematizující holocaust. Autorka Jane Yolen, sama židovka, se nejprve etablovala jako spisovatelka dětských knih, než získala odvahu zpracovat i takto osobní téma. The Devil's Arithmetic byla nominována v roce 1988 na Nebulu a vyhrála National Jewish Book Award, stejně tak se dařilo o dekádu později filmu, jehož smysl je snad každému jasný. Je to typický televizní film vhodný pro projekce v hodinách dějepisu a jiné nároky bych na něj skutečně nekladla. Jde o to zaujmout puberťáky, předat jim důležitý příběh takovou formou, aby je skrze emoce zaujal a nenechal netečné. Navíc Kirsten Dunst a Brittany Murphy jsou herecky skvělé. (23.02.2023)

Je až k neuvěření, co je schopna americká produkce vypotit. Kdyby to byl pouze vzdělávací film pro děti prvního stupně, tak bych to bral s rezervou. Ale takhle hloupě si pohrávat s tématikou holocaustu? Hlavní postava se opije a dostane se záhadným způsobem do roku 1941 do polské židovské komunity ... Poté nastává asi nejsvětlejší chvilka filmu, kde jsou celkem zajímavě představeny židovské zvyky a tradice při svatbě. Po převozu do koncentráku nastává nejhorší a bouhužel převažující část. Ztvárnění lágru a hlavně nacistických oficírů je velice naivní. Muži si s ženami večer vždy v klidu poklábosí u plotu, velitel tábora je sice nácek ,ale celkem měkota. Co mě však vyrazilo dech, bylo, když Kirsten Dunst začne vyprávět svým židovským spoluvězenkyním o pizze a cheesburgrech. Vím že šlo autorům hlavně o to, upozornit nové generace že něco jako holocaust existovalo. Já bych jim však za zbůsob jaký zvolili s chutí nafackoval. (18.03.2009)

Čo nemožno uprieť tomuto televíznemu filmu je jeho silný záver a fantasy zápletka. I keď aj ona je už toľkokrát obohratá platňa. Bohužiaľ, obsahuje také množstvo prvoplánovosti a toľko logických miniprešľapov, že ani televízne spracovanie ich nemôže ospravedlniť. K tomu ešte ten zlý názov. Z hercov stojí za povšimnutie iba Louise Fletcherová. (23.02.2016)

Již úvodní slovo Dustina Hoffmana slibovalo výrazný umělecký zážitek. Neviděl jsem pořádně dlouho film týkající se druhé světové války. Ďáblova čísla jsou zajímavě podána, ukazují vztyčený prst na ignoraci hrůz dějin, které by neměly být zapomenuty. Jen ta Kirsten Dunst mi není příliš sympatická, Brittany Murphy ji jasně přehrává. (08.09.2008)