Svedená a opuštěná

75 % Na komedii je to místy moc tvrdé, každopádně děsně uřvané a jen někdy vtipné. Český dabing z dílny Barrandova (prý 1965) jako obvykle povyšuje zážitek. Dějově trochu nesoustředěné, což ovšem sicilskému životu neodporuje. Poznal jsem mladičkého Petra Kostku v další dabingové roli elévského strážmistra, a to mě těší. Jak zpíval svého času Karel Šíp a spol.: "Sicílió tam si žijó, promítaj to u nás v bió. Víno pijó pak sa zbijó ó sole mío ó mafió" (07.02.2014)

Což o to, ona malost oněch lidiček je na pohled srandovní :-), ale trošku mě mrazí při pomyšlení, že dnešní Sicílie asi nebude stran obyčejů o moc dál... Dost typická italská uječená komedie, na přehnanou hysterickou gestikulaci a volume hlasivek hodně doprava si asi těžko kdy úplně zvyknu, ale úsměvu se sem tam neubráníte... (17.04.2011)

[3,5*]     "Stanem sa mníškou!" "Dosť už rúhania! Si kurva, nie mníška!"     Komediálna dráma, ktorá si s humorným zveličením uťahuje z povahy horkokrvných obyvateľov juhu Talianska. Ti Sicílčania to musia mať nesmierne ťažké. Na jednej strane nimi zmieta neovládateľná sexuálna žiadostivosť, na strane druhej ich zväzuje prehnaná pobožnosť a k tomu všetkému majú ešte aj prapodivný zmysel pre rodinnú česť. Tieto tri protichodné sily ich nútia chovať sa strašne pokrytecky a často ich doženú k dosť krkolomným, až absurdným kúskom (vrátane tých najhorších zločinov). Z hercov ma zaujala mladučká Stefania Sandrelli a zaujímavo pôsobí aj tá dramatická zmena nálady ku koncu filmu (z bláznivej komédie sa stáva takmer až tragédia). Inak som sa bavil výborne (niektoré humorné situácie sú priam smrtiace), akurát je to pocitovo dosť dlhé a v druhej polovici filmu ma už začínala tá uvrešťaná hystéria miestami trochu otravovať.     "Tumore?" "Onore." (07.09.2023)

Italský blázinec par excellence. Na ten taliánský řev jsem si dlouho zvykala, ale skvěle zrežírovaná komedie(krejzy!) má spád a herecké výkony jsou obdivuhodné. Klasické filmové umění, které budete po roce 1989 v bezuzdném úpadkovém konzumu marně hledat. Proto je třeba si těchto starých kino-pokladů hodně vážit! (17.06.2020)

Kvalitní satiricky zlomyslný pohled na tehdejší stav italské společnosti na Sicílii, jejich morálku, zvyklosti a zákony, často vycházející ze zastaralých tradic. Společenská váženost je často úměrně závislá na tradiční míře pochybné rodinné cti, za kterou se tvrdě bojuje. A to i za cenu vraždy při krevní mstě. Pokrytecká morálka je plná lascivních zvrhlých choutek, kdy je žena určena k neustálému nahánění a odmítání. Podlehnutí se rovná především jejímu poklesku na samé dno pokrytecké morálky, kdy jsou oběti veřejně zostouzeny a ponižovány. A to nejen oběti, ale celé rodiny, a jediným východiskem je krevní msta, která ale vše pouze obrací do začarované kruhu. Nebo složitá vyjednávání a zinscenování komplikovaných divadel pro veřejnost, aby se vše zdárně vyřešilo v rámci neměnné společenské prestiže. Velkou hru, plnou proměnlivých postojů ostatních účastníků hry, rozehrává Don Vincenzo Ascalone (dobrý Saro Urzì). V rámci zachování cti rodiny, své, i svých dcer. Nakonec s velkou pompézností a veřejně dosáhne svého cíle. Jeho dcera Agnese Ascalone (půvabná Stefania Sandrelli), je příčinou veškerého dění, když podlehne neodbytnému svůdci, do kterého je zamilována. Poté jím je odmítána, ostouzena, aby pak za něj byla velkolepě provdána. Z dalších rolí: svůdce Peppino Califano (Aldo Puglisi), snoubenec Agnesininy sestry, který se mocně vzpouzí pojmout svou oběť za manželku, Vicenzův syn Antonio Ascalone (Lando Buzzanca), vybraný ke krevní mstě na Peppinovi, ale naštěstí vyhrává jeho neschopnost komukoliv ublížit, Peppinovi zoufalí rodiče Amalia (Lola Braccini) a Orlando Califanovi (Rocco D'Assunta), střídavě se vzpouzející a domlouvající průběh divadla, chudý baron Rizieri Zappalà (Leopoldo Trieste), s nechutí odhalující svou roli v divadle, Vincenzův bratranec (Umberto Spadaro), právník radící s průběhem divadla, Agnesina sestra Matilde (Paola Biggio), nic nechápající původní snoubenka Peppina, policejní šéf Polenza (Oreste Palella), dohlížející na zdařilý průběh divadla, a Pasquale Profumo (Vincenzo Licata), prostředník setkávání obou rodin. Rozverné, vtipné, satirické, ale zároveň i smutné při pohledu na stav sicilské společnosti, jejich zvrácené morálky a falešného vyžadování cti i za cenu prolévání krve. A to vše s velkolepou vrozenou italskou dramatičností prožívání života. (07.07.2012)