Stalo se jedné noci

(1001) Inu, zdá se, že o typech (a kvalitách) femme fatale zlatého věku Hollywoodu se mám ještě mnoho co učit. Claudette Colbert je naprosto famózní a bezprostřední a všechna čest, opravdu. Obecně jsem velmi příjemně překvapená tím, jak subtilně a meziřádkově se filmařům to zamilovávání podařilo odvyprávět, navíc v rámci žánru komedie. I Clark Gable postupně odhazuje masku a odhaluje roztomilou a zranitelnou stránku svého šviháka, což mě vede k myšlence, že možná nebyl tak namyšlený a sebestředný jako jiní herci té doby, kteří odmítali před kamerou odhalit jakoukoli slabost. Zajímavé mi přijde i to, že obě mužské autority, otec a šéf novin, ačkoliv v průběhu filmu vystupují jako profesionální drsňáci, na konci ukážou pochopení a rovněž projeví lásku ke svým poddaným, abych tak řekla. Zkrátka, nečekala jsem takovou citlivost, ale děkuji za ni! A byla to i sranda. (12.12.2018)

(CC+CG+RR+HC)=FC. Čo znamená tento “matematický vzorec” , keď by teoreticky posledná iniciála za rovná sa mohla vyznačovať skratku futbalového tímu, či skôr lepšie definované ako Kouča, a tie iniciály predtým by zase mohli byť štyria profesionálni hráči, pričom po spojení všetkých článkov dohromady = Víťazstvo zmiešaného družstva v totálne najprestížnejších 5. kategóriach, a la “Veľká Päťka” , a to konkrétne v siedmom udeľovaní „zlatých plešivcov” , a tým pádom sa dostávam ku samotnému kinematografickému zázraku, t.j. ku koreňu veci, ktorý by som z pôvodného názvu premenoval na : „STALO SA JEDNEJ KRÁSNEJ OSCAROVEJ NOCI” . Teraz by už mal vedieť každý občan akejkoľvek monarchie, či republiky vyriešiť môj „ťažký rébus” ? (28.04.2018)

Prapředek všech kýčovitých hollywoodských romancí, který ale nějakým zázrakem není sám kýčovitý ani trošku a navzdory jednoduchému příběhu pojal tolik originality a pozitivního milostného náboje, že se mu jen málokterý následník dokáže vyrovnat. A hlavními viníky jsou jednak dva úžasní hlavní hrdinové, mezi kterými to díky jejich chytře znázorněné odlišnosti perfektně jiskří, jednak zlaté režijní ručičky Franka Capry, které nejenže udržují prvoplánovou sentimentalitu dokonale na uzdě, ale také posouvají vývoj zábavného Peterova a Ellienina vztahu do zcela uvěřitelné a přirozené polohy. Závěr mě sice lehce zklamal, neboť emocionální vrchol filmu se odehrál cca deset minut před pravým happyendem, který byl navíc až překvapivě zapomenutelný, ale ruku na srdce, v dějinách svého sladkého žánru, převážně definovaného oblíbenými konvencemi a neustále se recyklujícími motivy, je Stalo se jedné noci přímo oslňujícím a trvalým zjevením... 85% (07.12.2015)

Tak šíleně nezáživné, jak jenom pokus o romantickou komedii může být. Jakákoli ocenění jsou totálně mimo mísu. Mimo byli i páni akademičtí porotci, když nechají zvítězit nic neříkající romantickou komedii. Po 10 minutách sledování každý divák nepochybuje o tom, jak to celé skončí. Samozřejmě jsem neočekával, že mi od samé zábavy vybuchne bránice, ale alespoň jedenkrát, jsem se během filmu usmát chtěl. Obě postavy se mi během 10 minut naprosto znechutily a do konce stopáže jsem si k nim nenašel cestu. Naprosto prvoplánová sračka s nudným, předvídatelným a především (v době vzniku možná ještě ne), ale dnes již stotisíckrát ohraným příběhem (kopírky zasrané) o dvou existencích, které se k sobě vůbec v ničem nehodí, a přesto se do sebe bláznivě zamilují. Takže člověk 100 minut sleduje, jak se totálně uměle a zcela vykonstruovaně jakože dobírají a popichují, až nakonec jako zjistí, že se oba vlastně celou dobu hrozně moc milují. Celou stopáž mě neskutečně sralo, že se hlavní hrdina choval k hlavní hrdince, jako ke kusu hovna, i když to byla otravná ultrapíča, tak přeci jenom měla vaginu a považuji za jaksi nedůstojné s k majitelkám vagín chovat hnusně. Všichni se tu nad tím hrozně moc bavili, takže jsem zřejmě asi jen staromódní. Já jsem člověk, který cukr nesnese ani v kávě a tady ho na mě tvůrci sypali 105 minut celé pytle rovnou do huby. V podstatě celý děj je vykonstruován stylem "cukr a bič", spousta diváků na tomto principu zřejmě vyrůstala, takže si našli ve snímku takové zalíbení. Zejména z počátku filmu jsem neskutečně trpěl. Obě dvě hlavní vykonstruované role jsou napsány naprosto debilně a něco tak debilního není možné zahrát důstojně, ani kdyby se Gable a Colbert přetrhli. Tohle nebyly postavy s plnohodnotnými charaktery, to byli dva nastrčení povrchní panáčci zaujímající ploché předepsané postoje. A podle toho to také vypadalo. Bylo to laciné i na svoji dobu. Zajímalo by mě, jakého kreténa vůbec poprvé napadlo podřadný žánr romantických komedií oceňovat. Osobně považuji čas strávený ve společnosti této nudírny za čas ztracený. Zase a znovu jsem si potvrdil, že tohle ani vzdáleně není mým šálkem kávy. Asi pochopím, že se snímek tu a tam tento film nějaké ženě zalíbí, ale pokud si najde obdivovatele i v pánských řadách, tak by se dotyční pánové měli prudce zamyslet nad svojí orientací. Slabá pohasínající hvězda. (07.11.2019)

(viděno v roce 2009, názor psán po zhlédnutí) Když jsem se na tento film dívala, říkala jsem si, že to nemůže být náhoda a že Prázdniny v Římě musí z tohoto filmu aspoň trochu vycházet. A taky že jo. Jelikož mám Prázdniny v Římě ráda, je logické, že se mi líbil i tento film. Líbí se mi romantické filmy z 30., 40. let hollywoodské kinematografie. Oproti dnešním mnohdy přeplácaným filmům mi tyto staré filmy přijdou takové noblesní, odvyprávěné s lehkostí a přece tak, aby vás bavily, fandili jste ústřednímu páru a prostě si to užili. Claudette Colbert sice nebyla tak roztomile ztřeštěná jako Audrey Hepburn v Prázdninách, ale předvedla také skvělý výkon. Clark Gable je kategorie sama pro sebe, stejně tak jméno režiséra. Ve výsledku se mi film Stalo se jedné noci moc líbil, ráda se na něj někdy podívám znovu a jsem také ráda, že jsem zase objevila jednu dobrou starou klasiku. (06.04.2012)