Hřbitov pro cizince

Jedna z prvních porevolučních poct našim chlapcům, kteří jak řekl Jiří Bartoška coby jeden z hrdinů ,,si spletli světové strany ". Dvořáka jsem nikdy moc nemusel ale zde si střihl asi jednu ze svých nejcharakternějších rolí vůbec (nadšení kalí fakt, že tento člověk s největší pravděpodobností byl spolupracovníkem STB a udával kolegy jako třeba pana Suchého). Typicky česká absudritka že! Nicméně k meritu věci - víc takových filmů prosím. Ti v modrých uniformách RAF co přinesli Evropě na křídlech svobodu si to zaslouží víc než kdo jiný. Tak tedy chlapci: By yon bonnie banks, and by yon bonnie braes, Where the sun shines bright, on Loch Lomond...... (19.05.2011)

Byť jde "pouze" o televizní film, je to v mých očích jeden z nejdůležitějších a nejvýznamnějších porevolučních filmů. Téma pronásledování československých letců z řad RAF v tzv. poúnorové době sice částečně zpracovává Svěrákův Tmavomodrý svět, ale je to právě televizní inscenace Jiřího Hubače a Jaroslava Dudka, která našim letcům staví důstojný pomník, jenž jim byl dlouhá desetiletí neprávem upírán. Není třeba nějakých drastických scén, přesně volená a mířená slova vydají za mnohem více. Mrazivý zážitek umocňují civilní a životní výkony Josefa Dvořáka, Jiřího Bartošky (v záměrném kontrastu s dobovými komunistickými odrhovačkami) a absolutně nepatetický, přesto velmi působivý závěr. Tohoto filmu si nesmírně vážím a každým rokem mám z něj čím dál větší depresi. (17.11.2013)

Filmové zhodnocení stavu společnosti minulého režimu v kontrastu s pomalu vymírající chrabrostí války. Bartoška v roli šité na míru vtáhne během hodiny diváka do pozice odsuzující nepochopitelnost tehdejší doby, což byl evidentně záměr režie. Děj se pomalu ale jistě blíží k nostalgicky smutnému z poloviny otevřenému konci. (19.05.2011)

Smutný příběh o tom, jak komunisti zacházeli s lidmi, kteří měli rovnou páteř, v životě něco dokázali a v netotalitním režimu by byli právem považováni za hrdiny. Místo poct se však po návratu do své vlasti, za kterou bojovali, dočkali jen šikany a odcizených přátel, kteří se k nim raději neznali, aby neměli problémy, že se baví s nepohodlnými lidmi. Britští letci bojovali i po návratu do své rodné země, ale bojovali bohužel válku, kterou ne všichni z nich měli možnost vyhrát - bojovali proti tehdejšímu zrůdnému a pokřivenému režimu. A to vše umožnili především bezcharakterní kariéristi, zde postava v podání Rudolfa Hrušínského ml., díky kterým byla KSČ tak silná a dlouhou dobu neporazitelná. Nad vodou ji ještě samozřejmě drželi lidé, zde postava babky nad holičstvím, kteří, z mě nepochopitelných důvodů, špiclovali lidi ve svém okolí a v případě zjištění nějakého nevhodného chování je pak šli poslušně nahlásit na SNB. Konec filmu je už jenom důkazem toho, že zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Jediné, co bych filmu možná vytkl, byly pasáže, kde se zpívaly budovatelské písně, kterých bylo na můj vkus až moc. Dávám zasloužené čtyři hvězdy. (18.05.2011)

Bývali to spolužáci, přátelé, sousedé... Pak přišla válka, únor a najednou tupí přicmrdávači režimu rozhodují o životech těch, kteří bojovali za jejich svobodu. Nesmírně palčivé téma, které se jen tak neomrzí. V tomto minimalistickém, komorním, ale o to působivějším vyprávění o křivdách, opravdovém přátelství i nesmyslných paradoxech v poválečném období, je kladen důraz na lidi. Nezapomínejme, že to byli pořád ti samí lidé, jen politická situace se změnila a co to s některými udělalo... (29.10.2008)