Možná přijde i kouzelník

Jeden z nejlepších zábavných pořadů, který se kdy objevil na obrazovkách Československé televize. Inteligentní humor, někdy groteskní scénky, Kaiser, Lábus, Korn a spousta zajímavých hostů, hudebních i tanečních čísel a spousty nezapomenutelných parodií. Bylo toho dost. Kouzelník po právu patří do zlatého fondu československé zábavy a je asi jen dobře, že se dnes už nikdo nepokouší podobný typ pořadu vyrábět, protože se bojím toho, že by jsme se dočkali jen hromady vulgarit a nudných scének, které známe z Novot, Dobrot atd. (04.04.2016)

Byla to skvělá zábava, na kterou se ty současné "zábavné" pořady dívají s pěkně velkým odstupem. Kaiser a Lábus byli výborní. Scénka "Těžký týden referenta Kubrta" byla opravdovou třešničkou na dortu. Z dalších lze připomenout Kaiserovo klíště, pubertálního Lůďu či hodinu dějepisu. Nelze zapomenout ani na vystoupení dvojice Wimmer-Černoch. I to byla super zábava. (31.03.2009)

Jak již bylo několikráte uvedeno, vskutku se jednalo svého času o fenomén, který neměl na poli české nejen televizní zábavy obdoby. Podle mého názoru mohly tomuto zábavnému pořadu svého času konkurovat snad jen skeče Jiřího Krampola s Miloslavem Šimkem a možná ještě Varieté, které bylo uváděno Jiřinou Bohdalovou a Vladimírem Dvořákem. Nicméně mě tento zábavný pořad také velmi oslnil a nadchnul a to zejména proto, že se jednalo veskrze o velmi inteligentní humor, který zejména v dnešní době je v rámci televizní zábavy takřka nedostatkové zboží. Bavily mě zejména výstupy Jiřího Wimmera s Karlem Černochem, výborná vystoupení baviče a hudebníka Ivana Mládka, imitace hudebních interpretů v podání Zdeňka Srstky a "Jaruš" Hanušové, zkrátka dalo by se toho vyjmenovat mnoho. Není ani divu, že si scénky a skeče z tohoto pořadu lidé dodnes pamatují a rádi si je připomenou např. v rámci televizních repríz, protože se často jednalo o opravdu výbornou zábavu a intelegentní a zároveň nenucený humor. Sám si rád tyto scény občas pustím, zejména ve chvílích, kdy mi není úplně do smíchu. Já hodnotím plným počtem. (15.07.2017)

Vrchol televizní zábavy osmdesátých let. Řada neopakovatelných scének se zlidovělými hláškami. Nejlepší je duo Wimmer-Černoch a scénky Kaisera s Lábusem, z nichž nejvíc jsem si oblíbil "Zkoušení z dějepisu". "Jak se jmenovala strana, která měla čtyřicet let neomezenou moc?" "Malá strana." "No to bys koukala, jak to byla velká strana..." (46.) (28.09.2006)

s odstupem jsem viděl dva díly...Silvestr 85 a Vánoce 86...druhý je o něco slabší, má pomalejší tempo a trochu víc tlačí na pilu při klasických hudebních číslech...ale ten první............když člověk vidí v různých archívních pořadech osekané samostatné skeče, tak se možná baví, ale je připravený o celek, kontext...ten pořad se vymykal právě tou komplexností pojetí, celkovou anarchičností zapojenou nejen do dílčích scének, které byly oddělené od "vážných" hudebních vystoupení, ale do širšího rámce...humor průrustal do celkové výstavby pořadu, od základního scénáře, po střihovou skladbu...na velké ploše se tu často uplnatňoval princip gagu ( baba opakovaně hledá Fafejtu) nebo absurdně úsečných výstupů ( Otakar Brousek a poudačka o šroubku...) seřazených za sebe bez většího dramaturgického smyslu ( proto je to taková prdel :))...na svojí dobu neuvěřitelně živý, odvážný a dodnes v kontextu tuzemského televizního vysílání s máločím srovnatelný... (18.11.2011)