Údolí stínů

Randall Wallace se od svého debutu podstatně zlepšil, příběh sice obsahuje až zbytečně moc patosu, ale je dostatečně silný, aby to tolik nevadilo. Mel Gibson, Sam Elliott a spol. jsou dostatečně drsní vojáci, Madeleine Stowe dokazuje, že ani manželky to doma neměly lehké. A o čem že to vlastně je? O tom, že Američané se nikdy nepoučí. Po Koreji vpadnou stejně „připravení“ do Vietnamu, pak zas do Iráku... (12.05.2006)

Randall Wallace už nějaké to peklo na plátně prožil. Buď přichystal peklo divákům coby režisér Muže se železnou maskou, nebo naopak anglické vrchnosti, když proti ní coby scénárista vyslal legendárního skotského hrdinu a jeho bandu (Statečné srdce). Než se dozvíme, jak dopadne jeho další spolupráce s Melem Gibsonem (Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny), můžeme si připomenout tuhle důležitou bitvu vietnamské války. Z podzemních katakomb se hrne přesila Asiatů a tohle vítězství bude stát hodně lidských životů. Výsledkem je jakási pietní rekonstrukce, solidně autentická, slušně natočená, jenže až příliš disciplinovaná. Což je možná škoda. Kolem sviští kulky, mladíci ve zpomalených záběrech padají, nechybí patetické emoce, ale pořád je to hrozně naškrobené. Necítil jsem onu vůli po vítězství, nevnímal jsem silné individuality, necítil jsem, jak „bolí“ hrdinství. Jasně tak kraluje charismatický Gibson, který byl toho času na hereckém i diváckém vrcholu. O to větší škoda, kde se nachází dnes – když ho ty mrchy nenažrané odstřihly od áčkových projektů. (22.08.2016)

Ja tieto vietnamské filmy nemusím a hlavne toto jeden z tých slabších. Z dvoch hodín sa len neprehľadne strieľa a na záver dostaneme typický americký pátos, čistá falošnosť. Zlí šikmáči a dobrí demokrati tisícky míľ od domova. Všetky tieto filmy sú na jedno kopyto, pretože ukazujú v podstate len jednu otrepanú rovinu - Američania bránia svoju vlasť, ale pozor, nikdy na svojom území. Tak ja už neviem, keď zomierajú Vietnamci aj Američania na vietnamskom území, tak kto je obeť a kto bráni svoj domov? Hoci ideologická vojna je mi jasná (komunizmus vs kapitalizmus), vidíme, že dodnes ani po páde komunizmu sa nič nezmenilo. Američania si vždy nájdu dôvod bojovať za vlasť niekde inde, najlepšie na najvzdialenejšom kontinente. A aj preto ich podľa môjho názoru čaká osud podobný starému Rímu. (18.01.2021)

M.GIBSON v roli, ve kterých mi sedí. Tedy v roli vůdce, který nám cpe myšlenku, že když (už) jít do války, tak né s plukovníkem AČR, ale s plukovníkem HAL MOOREM !! Dál je to klasika: 1.) napalm je humáč 2.) když nakládají většinu z roty ,,C" a je třeba je nahradit, rozhodně se tím nemyslí, že rota ,,C" hromadně odjela na dovolenou 3.) řekne-li umírající voják ,,jsem rád, že jsem mohl položit život za vlast", pousmějeme se asi my, pro který je položit život za vlast podobný, jako položit věnce na hrob neznámého vojína. Dobrý americký válečný film, ve kterým se hraje na city i tam, kde jste to ještě neviděli. A taky, že k národní hrdosti se prostě dá vychovat (nebo si o tom můžeme myslet svoje) a že se američani furt snaží pochopit (jedno a to samý) - Vietnam. (A bohužel se zněj nikdy nepoučí)!!! (19.07.2005)

Vždy je krásně vidět, na které filmy přispívala americká armáda a které se musely obejít bez jejího "chrabrého" dohledu na scénář. Údolí stínů není nic jiného, než ubohá propaganda Boha, křesťanství a Ameriky, pouze je vše podáno skrze dobrou válečnou akci. Četa je stále nepřekonaná. 40% 27.04. 2010 (28.08.2010)