Cesta kolem světa za osmdesát dní

Obsah verneovky dokonalo sedí k technickým parametrom dobového Hollywoodu. Obrovská premietacia plocha a farebný film je najpriliehavejšou formou pre pohľadnicovo stereotypizovanú reprezentáciu Indie, Číny, Ameriky a ďalších kultúr, tvoriacich sústavný zdroj okázalých atrakcií a taktiež ideologických otázok. __ Ruka v ruke s dobovými konvenciami ide však film aj v rovine rozprávania. Namiesto svižnej dobrodružnosti a kochania sa excentrickou artificiálnosťou venujeme viac času hľadaniu a skúmaniu najpohodlnejších pozícií v kresle, ktoré nám umožnia prebdieť ďalší toporne literárny a obšírny dialóg alebo ťažkopádne ilustratívnu jazdu obrovskej kamery. __ Štylistickú letargiu a schematickosť občas rozbúri dynamizujúci frontálny záber, alebo pohyb kamery simulujúci rozkývanú lodnú palubu. Tieto postupy však tvoria len minoritné ozdoby. Napriek načrtnutým negatívam a relatívne nízkemu hodnoteniu sa o Andersonovej adaptácii nedá povedať, že by bola zlým filmom - jej nedostatky je nutné brať s rezervou a do značnej miery ich rešpektovať. Sú veľmi bohatou dokumentáciou jednej z podôb dobového Hollywoodu. Aj keˇv súvislosti s premisou diela a časovou tiesňou hlavnej postavy pôsobia ironicky. S časovým odstupom vyše 50-tich rokov je Cesta okolo sveta až roztomilo archaickým kúskom. Práve zastaranosť je (napriek únavnosti a ťažkopádnosti) z veľkej časti autorom dodatočnej charizmy Anderosnovho filmu. Starnúť sa svojim spôsobom oplatí. Navyše to isté sa dá povedať aj o Verneho tvorbe. (25.12.2017)

Anderson vytvoril okulahodiaci pestrofarebný svet exotiky a dobrodružstva v ultra-optimistickom prevedení Verne-ovej adaptácie. Nečakať preto existenciálny survivor, ale čisto rodinný pohľad na vec. Počas tejto ani chvíľku nenudiacej zábave spoznáme množstvo kultúr, navštívime rôzne kúty sveta a stretneme známe osobnosti (Peter Lorre, Buster Keaton či Frank Sinatra). Lenže problémom je hlavná postava, z ktorej síce vyžaruje nadhľad a elegancia, od sympatií má ale ďaleko. Rovnako je to aj s výsledným produktom, ktorý síce ani po 58 rokoch nestráca na formálnej coolovosti, lenže disponuje miestami, ktoré nie sú adekvátne vtipné ale iba pozerateľné. (10.05.2014)

Verneovky tvořily pevnou součást mého dětství. Přečetl jsem každou dostupnou autorovu knihu a musím říct, že právě Cesta kolem světa za 80 dní nepatřila mezi mé nejoblíbenější. Ani filmy a seriály, které vycházely z tohoto námětu mě tak úplně nepřesvědčily, ale dnes došlo ke změně. Téměř sedmdesátiletý snímek, od něhož jsem si příliš nesliboval mě překvapil, a přestože jeho stopáž vzbuzovala respekt, pěkně mi to uteklo. Vždyť taky tvůrci do bezmála tří hodin namačkali všech osmdesát dní a něco navíc. Řekl bych, že mi jen úplně neseděly seznamovačky s různými kulturami, ale i ty si u mě našly své místo poté, co Phileas Fogg et consortes dorazili do San Franciska. Film mě každopádně obohatil o nové vědomosti, takže teď už vím, že nadměrná příčetnost nepatří mezi požadavky na gentlemana pro přijetí do klubu, pochopil jsem, že whist není jen tak nějaká karetní hra, vždycky si budu dávat pozor na hongkongský lomcovák a naučil jsem se, jak provést v průběhu plavby přestavbu parníku na monitor. Úplně mě pak dostaly legendy v mini rolích, to bylo něco, co sem tvůrci zařadili divákovi pro radost. A samozřejmě jsem si užil Shirley MacLaine v roli indické princezny, protože takový zážitek už současná filmová tvorba nabídnout nesmí. Černý Ás je ovšem v pořádku. / Poučení: Pokrok nezastavíš, ale občasné ohlédnutí tě nezabije. (18.03.2023)

Je příjemné vidět mezi řádkou často průměrných či mírně nadprůměrných žánrových filmů i velkou klasiku... tři hodiny nechat se pak unášet rozsáhlým dobrodružným příběhem s bohatou výpravou, řadou stylových atrakcí a zážitků, těšit se z nich na dálku společně s hlavními hrdiny, setkávat se zcela nečekaně na každém druhém kroku se slavnými tvářemi, užívat si velký biják plný humoru i napětí, s radostí sledovat galantního Davida Nivena či seznámit se po jeho boku s rovněž zábavným mexickým komikem Cantinflasem. Vidět velkou klasiku, která mi docela dlouho unikala, ale po jejíž zhlédnutí se nakonec i já (často bývající z některých velkých klasik zklamán) musím přidat k většině. Viděl jsem jí teprve včera a věřím, že snad ne naposledy. Barevná cesta kolem světa ve filmové podobě nikoliv za 80 dní, ale za 3 hodiny, splňuje pro mě kritéria dobového vysokorozpočtového bijáku v tom nejlepší slova smyslu. Spočátku jsem sice zamýšlel udělit jen 4 hvězdičky s tím, že plný počet mám tak trochu již obsazený u Karla Zemana, který podle díla Julese Verna natočil několik stylově mnohem osobitějších filmů v čele s Vynálezem zkázy, nicméně poté, co jsem zjistil, že si mě tento film získával postupně stále víc, zhruba od poloviny mě vůbec nepustil a ani jsem si nestačil uvědomit, jak rychle utekl, razím plnou palbu. Jistá osobitost (včetně pěkných animací v závěru) nechybí ani zde a vyzdvihnout musím i velmi pěkný úvodní rámec s poctou průkopníkům. [90%] (04.02.2022)

Pro tento verneovský příběh mám slabost. Miluju španělský animovaný seriál Willy Fog na cestě kolem světa a líbí se mi i tato hraná adaptace. Film má sice problémy s tempem, ale to všechno vyvažuje bohatá výprava a přesné obsazení hlavních rolí - nikdo vhodnější než David Niven mě na roli Philease Fogga nenapadá a Cantinflas je taky výborný. (09.07.2006)