Úžasná událost

Longfellow Deeds ~ zcela univerzální příklad někoho, kdo má v sobě, abych tak řekl, "příliš přírody", kdo je tak trochu "pixilated" (odchován skřítky) ~ někoho, kdo je skrnaskrz čestný, přímý, upřímný, lidský, spontánní, kdo se vůbec, ale vůbec nebrání hře (ostatně, sám hraje na tubu, skládá básně); pro mnohé jistě (zranitelný) prosťáček boží ~ učiněný Candide, nevinnost sama!, při tom ale příčetnější než kdokoli jiný a vnitřně svobodný k tomu. Nepřekvapivě jej mají v oblibě zvířata (již úvodní Deedsův nástup na scénu je doprovázen radostnou reakcí psa). Obdivuje se velkým postavám minulosti, těm zářným příkladům amerického snu. Při jedné příležitosti dokonce cituje Thoreaua ~ ano, toho advokáta všeho divokého a nespoutaného! (Kdo bez donucení cituje Thoreaua?) Zkrátka a dobře, už předlouho mě žádná filmová postava tak upřímně a ze srdce nedojala svou nezkažeností a prostou krásou prostou všech rafinovaností. Odít se tak do rubáše deedsovské skromnosti, nezištného zájmu o druhé, dětského nadšení... Kdo by o tom alespoň jednou nesnil? (03.01.2014)

(1001) Ach ano, ta pradávná lidská fantazie praštit právníka do obličeje a nebýt za to potrestán. Popravdě řečeno nevím, co si o tomto filmu myslet, a nejsem si úplně jistá, jestli pomůže počkat, až si to rozmyslím, neboť jsem si skoro jistá, že v takovém případě na svoje dojmy zapomenu a film se mi postupně vypaří z paměti. Samozřejmě se okamžitě nabídlo srovnání s Mr. Smith Goes To Washington, který mi přišel názorově ucelenější a zkrátka takový lépe artikulovaný. Mr. Deeds je příliš (a nebo příliš málo) narušován tou komediální rovinou, aby se ve mně něco doopravdy pohnulo. Gary Cooper je samozřejmě skvělý a mám ho raději než Jimmyho Stewarta, ale ten celek kolem něj... Rovnováha mezi komedií, romancí a militantní naivitou mě spíš stresuje jako něco, co by se mohlo každou chvíli zbortit, a s filmy, které se nemohou rozhodnout, co vlastně chtějí být, mám odjakživa vnitřní problém. Za škatulku komedie se totiž autoři často schovávají, aby je nemohl nikdo obvinit z toho, že se takzvaně berou moc vážně, i když točí o vážných věcech. Není to asi vyloženě případ Mr. Deedse, ale když už jsem k tomuto moudru přemýšlením nad tímto filmem dospěla, tak ho k němu i napíšu. (23.03.2021)

O tomto filmu jsem se dozvěděl díky Bohumilu Hrabalovi, který o něm moc hezky píše ve svém textu Krasosmutnění (úžasná historka o tom, jak na tomto filmu byli jeho rodiče a tatínek žárlil na Garyho Coopera: "Mlč, mlč, proboha mlč, já jsem viděl, jak jsi se dívala na Garyho Coopera, takhle se slušná ženská nedívá, takhle se má dívat jedině na svého muže!.. - "Ale vždyť je to biograf, a pak ten Gary, vždyť po něm všechny ženy touží... krasavec a přitom tak chlapecký." - "Cože", zakřičel otec, "tak ty se přiznáváš, že po něm toužíš? Na kolena, a přiznej se! Kdybys ho někde potkala, že bys byla jeho, přiznej se!" - "Těžko bych se asi ubránila, ten Gary je silnější než všechny předsudky."). Když jsem si fim pustil, zjistil jsem, že je docela podobný jinému Caprovu filmu Život je krásný, který jsem už viděl v minulosti a který figuruje v TOP 300. V obou filmech se objevuje výrazné morální poselství a oba mohou působit z dnešního pohledu až naivně, ale stejně se mi to líbí, a jen málokoho ty filmy nechají chladným i po tolika letech od jejich vzniku. Viděl jsem od Capry jenom dva filmy, ale už soudím, že to byl pozoruhodný chlapík, který se navždy zapsal do filmové historie, a jeho filmy jsou dnes velká libovka (nejen) pro každého správného fandu starých zlatých časů Hollywoodu. Mně osobně se tam sice občas vkrádala nuda či pobavená přezíravost, ale stejně mě ten film oslovil a bavil - skutečnost, že film přežil všechny své tvůrce a oslovuje lidi i v novém století, je nejlepším dokladem jeho nesmrtelnosti. Gary Cooper byl vážně skvělý herec, člověk chápe Hrabalovu maminku i po těch letech :) (14.04.2016)

Ach, tak tohle bylo vynikající! Funkční jako romantická komedie i lehce mravokárné drama, které však přes prsty ničemníkům nedává nějak velkolepě ani srdceryvně, ale vtipně a chytře, Závěrečná obhajoba páně Coopera u soudu dodala poslední cípek do pětihvězdičkového zážitku.  Hlavní hrdina s defacto švejkovským šmrncem nádherně proplouvá světem pokrytců, lhářů a hamounů, aby nakonec skončil v náruči jen zdánlivě cynické Jean Arthur a vůbec se  mu nedivím. (21.05.2024)

Rozprávka pre dospelých s enormnou snahou idealizovať kladného hrdinu može pripadať ako naivný čin, ale v časoch bezcharakterných hajzlíkov, ktorí sa chcú nažrať z cudzieho, je príjemným spestrením. Z tohto pohľadu je Caprova komédia nadčasovým dielkom a hoci nepatrí medzi jeho najlepšie filmy, oplatí sa ho vidieť. Gary Cooper ako jednoduchý mladík z malého mestečka je prototypom čestnosti, ľudskosti, aj tej dobrosrdečnej naivity je ideálnym predstaviteľom a svojej úlohy sa zhostil na výbornú. (13.02.2014)