Zimní prázdniny

Staromillský konverzační film odehrávající se v 70.letech, který mi přišel starosvětský nejen zasazením do starých časů, ale i stylem natočení. Pozvolné plynutí příběhu s tradičním střihem. Ani bych to nečekal, ale je to jen důkaz, že tyto postupy stále dobře fungují.  Jinak skvělý lidský citlivý příběh se skvělým Paulem  Giammantm, který taky jako by v tomto filmu vypadl z nějaké jiné doby. Původně se mi zdálo, že z toho bude něco a la Sníďanový klub, ale tohle zaměření na pouhou trojici postav učitel-student-kuchařka přineslo dojemný a laskavý zážitek. Super hořkosladký film. (09.03.2024)

Feel good, zároveň feel sad. Alexander Payne doručil jeden z nejlepších snímků roku, stačilo mu k tomu relativně málo. Citlivě napsaný scénář a pár dobrých herců. Obyčejné, přitom krásné. Mám ve filmech rád velké, jedinečné a originální koncepty, ale někdy je holt "málo" víc než "hodně". Tahle konvezační člověčina na mě zaútočila za zálohy a podařilo se jí si mě podmanit. (23.12.2023)

Velká laskavá paráda! Smála jsem se, až mi slzy tekly a došlo i na slzičku dojetí. Milý, zábavný, vtipný, hluboce lidský filmeček z ranku snímků, které se už dávno netočí a mně to velmi chybí. Jeden z těch filmů, který jsem viděla, aniž bych se podívala, o čem to má být. Špičkové herecké výkony, precizní režie, krásná kamera, vypiplaný scénář, zasloužené nominace na ceny akademie. Film, ke kterému se budu ráda vracet. Týpek Paul Giamatti ve vynikající herecké formě. (10.02.2024)

A cenu za nejsehranější hereckou trojku roku vyhrává … kuchařka, Giamatti a jeho student. Žádný jiný film mě letos tak nepohladil, jako tohle souznění tří osamělých duší. Tohle bude jednou vánoční klasika, s Paulem Giamattim, který tady naprosto září a připomene dosud nejlepší  Payneův film ´Bokovku´. Tam žil jen pro víno a všechno s ním spojené a tak trochu i pro ženy a tady, tady žije jen pro svoje studium, pro starověké Řecko, pro antickou historii a ženy jsou tentokrát na vedlejší koleji. A díky jeho hereckému umu a jeho fyziognomii by se na tu roli nehodil více nikdo jiný, než právě lehce oplácaný Paul. Díky za zaslouženou oscarovou nominaci. A nejen Paul, ale i Alexander Payne je po předchozím malém zaváhání opět v plné síle a dokazuje, proč je hvězdou nezávislé tvorby. Payne tu zlehka bruslí mezi lehce depresivními náladami, které tu přináší hlavně vynikající herecký debutant Sessa, a těmi pocitově příjemnými, hladivými, všechny ty dialogy Giamattiho a kuchařky, to je radost poslouchat. A i když to nakonec končí, jak to končí, tak hořkosladce, máte z toho všeho strašně fajn pocit. (01.01.2024)

Dvě tvrdé palice, které si nejdřív absolutně nic nedarují, leč posléze jsou to právě jejich vnitřní démoni, co je začnou chtě nechtě svádět dohromady. Giamatti se Sessou jsou skvělá ústřední dvojice, jež do ringu nepřináší nic nového, ale sebejistota, s jakou je Alexander Payne v hávu 70. let vede, je famózní. Kdo mě trochu zná, tuší, že mám pro tento školní mikrožánr slabost. Společnost mrtvých básníků, Vůně ženy a Dobrý Will Hunting jsou pro mě dodnes etalonem těch nejlepších příběhů na dobrou noc. The Holdovers jmenované vyjma nekončící kadence antických hlášek pravděpodobně v ničem nepřekonávají. Už však jen to, že je můžu v roce 2023 po boku těchto klasik jako mladšího vánočního sourozence doporučit, mi dělá nesmírnou radost. [Viennale 2023] (31.10.2023)