Reklama

Reklama

Profesor Hunham (Paul Giamatti) je člověk, kterého by žádný normální student nechtěl za učitele. Je to postarší osamělý mrzout, který se lépe než v současnosti orientuje ve světě antické literatury, a každým, kdo nemá podobné vidění světa, hluboce pohrdá. Mladík Angus (Dominic Sessa) je student, kterého by ve své třídě nechtěl žádný normální profesor. Magnet na průšvihy, rebel bez příčiny, ničitel a narušitel školních řádů. Ti dva na sebe zbyli v univerzitním kampusu o vánočních prázdninách, protože ani jeden nemá kam jet. Učitel je sám a student se rodičům nevešel do dovolenkových plánů. Na „svatou“ trojici je doplňuje školní kuchařka Mary, která nemá na Vánoce náladu, protože se právě dozvěděla, že její syn padl ve válce ve Vietnamu. Naděje na to, že k sobě tyhle tři osamělé duše najdou cestu, je od počátku zcela mizivá, jenže zázraky se dějí a někdy stačí jen projevit trochu dobré vůle k tomu, abyste poznali, že lidé můžou být ve skutečnosti jiní, než jací se zdají na první pohled být. (Cinemart)

(více)

Videa (6)

Trailer 1

Recenze (228)

lamps 

všechny recenze uživatele

Emoční instant classic. Pár hutných a skvěle zahraných postav, které v perfektně zkonstruovaném dialogovém filmu o proniknutí institucionálních bariér přijímají jeden druhého a zjišťují, že život se vlastně s nikým nemazlí. Je to možná přespříliš basic v psychologii a vývoji postav, ale zrežírováno s citem a několika mega silnými momenty, na než se bezpečně napojí snad každý. Payne deset let po výborné Nebrasce servíruje lidskou přirozenost zase bez klopýtnutí a zůstává jedním z nejzajímavějších autorských tvůrců, jejichž díla mají nenápadný komerční potenciál. 85 % ()

classic 

všechny recenze uživatele

Život je ako rebrík do kurína. Krátky a osratý!” A mimochodom podotýkam, že vskutku celý ten mimoriadne prehnaný »hype« okolo daného titulu The Holdovers, je naprosto neuveriteľne šialený a neadekvátny, keďže sa ani akosi vôbec nezakladal na reálnej skutočnosti; teda najskôr úplne presne naopak, pretože sa jednalo nielen o akúsi povrchne fraškovitú, sentimentálnu a gýčovitú vec, ale zároveň aj o pomerne dosť afektovanú a nudnú v rámci ponímania ako celku, a to ani nehovoriac o celkovej reklame na alkohol a tabakové výrobky, nakoľko nielenže ústredný protagonista - stredoškolský učiteľ dejepisu, Paul Hunham, „sa pomerne často pozeral dolu na dno pohárika,” ale súčasne povedzme i taká [šéf]kuchárka Mary Lambová, zase zväčša „fajčila ako nejaký, fabrický komín,” vrátane aj takého problémového študenta Angusa Tullyho, ktorý sa zase pre zmenu nevedel príliš „spratať do kože” so styčným bodom v podobe - internátnej [katolíckej?] školy Barton, neďaleko amerického mesta Bostonu, kde sa všetky tri kľúčové postavy na samý úvod najprv stretávajú, aby spoločne v prostredí kampusu strávili akurátne prebiehajúce, vianočné sviatky s tým doplňujúcim dôvetkom v tom zmysle, že našťastie aspoňže miestami opustili i dané priestory, aby som sa s nimi taktiež vydal do exteriérov, kedy to už konečne začínalo byť oveľa viacej zaujímavejšie, alebo snáď nakoniec ani nie? • Skrátka; bola to ďalšia, a znovu veľmi otrasná skúsenosť z pôvodne obzvlášť nevšedne vysokými očakávaniami vo znaku značným spôsobom sa šíriacich chýrov a zvestí z azda každej, svetovej strany, že na diváka tým pádom má automaticky čakať, akási instantná, «vianočná klasika», čo s veľkým poľutovaním musím následne skonštatovať v takom význame, že to je hádam asi to isté, akože na Slovensku v mainstreamových médiách, niekedy nastane i značná rovnováha názorov s nulovou účinnosťou propagandy jediného možného naratívu, čo je momentálne iba naozaj akousi vzdialenou »hudbou budúcnosti« [veľkým science-fiction], a práve preto nanajvýš len odporúčam: [od]bočiť od danej veci vari čo najďalej, a k tomu radšej siahnuť po osvedčených klasikách, typov Raňajkového klubu & Spolku mŕtvych básnikov, ako pozitívnejšou náhradou za daný nepodarok, ktorý ma znova strašne nasral, pardon za predsa trocha viac explicitnejší výraz! PS: A k  tzv. réžii Alexandra Paynea, sa pre istotu ani zvlášť extra nevyjadrujem, nakoľko sa z mojej strany jednalo o "painový" ["bolestivý"] zážitok, toľko filmového utrpenia sa zakaždým len tak nevidí, koľko sa mi v podstate v tomto prípade bohato dožičilo. ()

Reklama

ibeh 

všechny recenze uživatele

Občas chodím či jezdím na filmové festivaly, a kdybych na nich tento komorní nezávislý snímek viděla, tleskala bych, až by se mi kouřilo z dlaní. Měla jsem v malém pražském kině Atlas strašně chuť to udělat, ale nejsem holt povaha jako Saturnin :) Film přesně podle mého gusta. Hořký, chytrý humor, situační či sarkastický, příběhy "obyčejných" lidí, kteří jsou velmi rozdílní, ale nakonec si jsou tak blízcí. I dojemné chvíle byly, vše jak život přináší. Tři hlavní herci byli výborní a Giamatti si svou roli užíval opravdu s chutí. Retro prostředí a hudba 60. a 70. let byla už jen třešničkou na dortu. Uvědomila jsem si, že jsem od pana Payne viděla Bokovku a s velkou chutí se podívám ještě na Nebrasku. No dušička se zkrátka zase jednou pořádně nakrmila. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Paul Giamatti možná nebyl nikdy tou hvězdou první kategorie, přesto si za léta v Hollywoodu vybudoval pozici známé tváře, která po vzoru Troye McClurea může kdykoliv snadno začít říkat „Možná si mě pamatujete z filmů jako…“ Truman Show, Muž na měsíci, Agent v sukni, Planeta opic Tima Burton (Giamattiho oblíbená role), Těžká váha nebo Straight Outta Compton. 56-letý herec si za svůj život došel pouze pro jednu oscarovou nominaci (Těžká váha), nyní to ovšem vypadá, že by Giamatti mohl pro Oscara dojít už za pár měsíců. Už nyní ostatně za svůj výkon ve filmu The Holdovers obdržel Zlatý glóbus. Za vše přitom může fakt, že se po téměř 20 let po chválené Bokovce Giamatti opět spojil s režisérem a scenáristou Alexandrem Paynem. Na Zlatých glóbech byl film sice kategorizován jako komedie, přesnější označení je ovšem komediální drama. To pro Giamattiho vůbec nemusí být žádná výzva, přeci jen za svou kariéru prošel várkou odlehčenějších i vážnějších výkonů. Pocity při sledování The Holdovers jsou poté zvláštní. Payne totiž natočil v podstatě starosvětské komediální drama, které jakoby schválně působí jako vystřižené ze 70. let (i když jde o film natáčený na digitál, vizuální triky film schopně maskují za film natáčený na celuloid), ruku v ruce s tím, že je samotný film zasazen do roku 1970. Film je to sice komorní a díky tomu také zdánlivě nenápadný, přesto má velmi silný scénář, který dokáže být zábavný i dojemný v momentech, kdy je jedno či druhé nutné. Paul Giamatti potvrzuje, že možná nepatří mezi nejznámější herce, přesto je velmi působivý charakterní herec. The Holdovers jsou v součtu pořád především charakterní studií osobní tragédie, která sice sleduje učitele, kterého by šlo z nejednoho důvodu vnímat tragicky, sám Paul Hunham je ovšem sám se sebou spokojený. Je tak akorát tvrdý k neukázněným studentům, přitom všem ovšem zvládá projevovat nutnou empatii. Místo sebelítostivého a sebe nenávidějícího charakteru tak dostáváme postavu, která má například blíže k Seanu Maguireovi z Dobrého Willa Huntinga nebo Johnu Keatingovi ze Společnosti mrtvých básníků. S Robinem Williamsem ostatně Giamattiho pojí právě fakt, že zvládá schopně přecházet z velmi odlehčených výkonů do vážnější pózy. The Holdovers ze začátku působí jako čistokrevná komedie, v průběhu děje se ovšem projeví tragičtější stránka celého příběhu. Především skrze postavu školní kuchařky Mary Lamb, kdy si Da'Vine Joy Randolph ztvárněním truchlící matky, kdy její výkon působí přirozeně a lidsky, právem obhajuje fakt, že Oscar za nejlepší herečku ve vedlejší roli nejspíš za pár týdnů dorazí právě k ní. Jako jednoho z hereckých objevů roku 2023 je poté snadno klasifikovat Dominika Sessu, který ve své první filmové roli zvládá věrohodně ztvárnit charakter, kterému nechybí trocha té arogance, zároveň nutná lidskost. Scénář Alexandra Paynea totiž ukazuje, že je jeho největší síla v té uvěřitelné lidskosti. Tři ústřední postavy (učitel, truchlící kuchařka, zanedbávaný syn) spolu mají výtečnou chemii, zároveň charakterní studie ke každému z nich přistupuje trochu jinak. Především Paul Hunham a Sessův Angus jsou dohromady výtečné duo. Jakmile si poté Paul Hunham dá koňak a vyplivne ho vstříc škole , emoce jsou jednoduše doma.  Vždy má přeci jen sílu fakt, kdy se příběh nějakého díla odehrává během Vánoc. Zdánlivé ideální svátky míru a pohody ke konci roku mohou být v rámci příběhu narušené úvahami o těžké minulosti a nějakými těmi traumaty, které na Vánoce vyplynou na povrch. The Holdovers díky tomu mají blízko například k Život je krásný od Franka Capry, technicky vlastně i k Vánoční koledě od Charlese Dickense, jen tedy bez nadpřirozených prvků a bez doslovných návratů do minulosti. The Holdovers tak díky nejen retro stylizaci připomenou filmy, které se už dnes jen tak netočí.  Celé to sice nevyhnutelně za pochodu servíruje dojem, že už tohle divák někdy někde viděl, právě ta přidaná hodnota v podobě lidskosti a očividné procítěnosti při psaní scénáře ovšem dojmy tahá nahoru. I přes zasazení do 70. let a zmínku o Válce ve Vietnamu poté z dobového zasazení vlastně The Holdovers nevytáhnou tak silný potenciál, kdy na New England zdánlivě pochybná éra vlády Richarda Nixona vlastně nemá zase takový vliv. Payne ovšem zcela očividně nechtěl točit film o napjaté politické atmosféře a předzvěsti aféry Watergate. Chtěl pouze natočit komorní charakterní studii tří zcela odlišných a přesto navzájem souznících postav. Lidskost a soucit si v tom každý bude muset najít sám, pro nejednoho člověka to pochopitelně bude těžký úkol. The Holdovers ovšem rozhodně nejsou plochá a vyloženě pozitivně naladěná podívaná. I když je v nejednom momentu snadné smát se od ucha k uchu, hořkosladkost se v závěru přeci jen dostaví. A to nejen díky faktu, že dost možná nenápadně zvedá prostředníček vůči establishmentu. Ale především proto, že The Holdovers ve finále dodávají tu správnou emocionální gradaci. Jeden z nejpůsobivějších filmů roku 2023 je rázem na skladě. Paul Giamatti se svým výkonem v The Holdovers nejspíš bude s Cillianem Murphym a jeho výkonem v Oppenheimerovi za pár týdnů bojovat na Oscarech, zvítězit přitom může jenom jeden (pokud se nebude opakovat případ z roku 1969). Rozhodnout se je těžké, rozhodně je ovšem jisté, že Paul Giamatti předvádí svůj dost možná nejpůsobivější výkon ve své kariéře a tahle role může herci v jeho kariéře rozevřít nové obzory. Alexander Payne zvládl dodat hřejivé lidské komediální drama, které se zvládá z úsměvné komedie postupně přetavit v něco víc, výsledně poté dodá jednu z nejvíce satisfakčních charakterních studií uplynulého roku. The Holdovers se vlastně nedají ani tak správně popsat, ty se musí jednoduše vidět! () (méně) (více)

novoten 

všechny recenze uživatele

Z větší části klasická a vstřícná lidská podívaná o jedincích, kteří byli tak dlouho ztracení, až se našli. Rozdíl proti jiným žánrovým kolegům vnímám ve větším důrazu na smutný podtón, který mě nutí méně se usmívat a dojímat a víc přemýšlet nad tím, jak optimisticky vůbec můžou jejich životy pokračovat, když je v nich zároveň tolik stesku a melancholie. Hemingsonův scénář si ale zasloužil trochu pokrátit, klidně o půl hodinky. Těch neshod a následných "shod" mezi profesorem a žákem bylo trochu moc a pokaždé zakončených podle očekávání. Pastelově vyhlazená vizuální stránka i parádní ústřední trojka ale přesvědčivě zakryjí nejednu nedokonalost. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (19)

  • I když se film vyznačuje těžkým filmovým vzhledem připomínajícím 70. léta 20. století, snímek byl celý natočen digitálně na kameru ARRI Alexa Mini. Všechny charakteristické znaky celuloidového filmu, jako filmové zrno, halace, špína a výplet brány, byly přidány v postprodukci. (MnamBuchta)

Související novinky

96. Ceny Akademie - výsledky

96. Ceny Akademie - výsledky

11.03.2024

V noci z neděle na pondělí proběhl v hollywoodském Dolby Theatre v Los Angeles šestadevadesátý ročník slavnostního předávání Cen americké Akademie filmového umění a věd, na němž byla v celkem… (více)

77. ročník cen BAFTA - výsledky

77. ročník cen BAFTA - výsledky

19.02.2024

V neděli 18. února 2024 proběhl v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre 77. ročník předávání prestižních cen Britské akademie filmových a televizních umění (BAFTA), během nějž byla… (více)

Nominace na Ceny Akademie zveřejněny

Nominace na Ceny Akademie zveřejněny

23.01.2024

V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (více)

29. Critics' Choice Awards - výsledky

29. Critics' Choice Awards - výsledky

14.01.2024

V neděli 14. ledna byly v kalifornské Santa Monice uděleny ceny Critics' Choice Awards tradičně vyzdvihující výjimečné tvůrčí výkony a filmové počiny uplynulého roku. Toto ocenění je zároveň po… (více)

Reklama

Reklama