Vražda na úrovni

Pěkná atmosféra nočního Londýna a sympatický i když kapku přestárlý 69letý (v roce natáčení filmu - 1978) James Mason (dr. Watson) spolu s milou paní Hudsonovou (nezjištěná herečka) poněkud vyvážily celkovou unylost zpracování a pro mě nezajímavého asexuálního 49letého Christopohera Plummera (Sherlock Holmes). (16.08.2022)

Příběhy slavné detektivní dvojice Sherlocka Holmese a doktora Watsona se dočkaly za ta léta nejrůznějších filmových podob od klasických zpracování, přes parodie až moderní žánrové blockbustery. Clarkův film z roku 1979 si však mezi nimi budu zajisté pamatovat nejen díky takřka přesnému sherlockovskému protagonistovi Christopheru Plummerovi, ale především díky ponuré atmosféře nočních londýnských uliček plných temna a mlhy. Hned jedna z úvodních scén s noční vraždou natočenou „psychologickým“ pojetím přímo z pohledu vraha (včetně jeho vnitřního zvolání v pravou chvíli „Teď!“), stejně jako mnoho dalších, nese v sobě přímo hororové grády, zatímco kamera se nejednou využívá v různých detailech a odrazech, které dokážou navodit daleko větší pocit strachu a napětí, než vylité hektolitry krve v novodobých hororech. I přes dvouhodinovou délku se mi film nijak zvlášť netáhl, v dialozích mě potěšil decentně podaný suchý britský humor a rozuzlení (především pokud jde o motivaci pachatele) mě dokázalo překvapit. Akorát zde bylo na můj vkus málo skutečné kriminalistiky a možná naopak až příliš těch podivných a nečekaných náhod...? Každopádně jeden z filmů, za který se Bob Clark jako režisér vážně stydět nemusí. Je až trestuhodné, do jakých výkalů takový mistr temné atmosféry za dalších 20 let dospěl. [75%] (24.09.2021)

Londýn konce 19. století. Temné uličky, všudypřítomná mlha a tajemné vraždy mladých prostitutek, připisované ještě tajemnější postavě: Jack Rozparovač. Tomu je však na stopě Sherlock Holmes. Přiznám se, že James Mason mi jako dr. Watson přišel věrohodnější, než Holmes v podání Christophera Plummera, ale to je asi jen můj pocit. (25.01.2010)

Přimíchat do skutečných historických událostí postavu Sherlocka Holmese je geniální a nesmírně vděčný nápad (a v tomto filmu také není uplatněn poprvé, viz snímek Studie strachu (1965), kde se Holmes taktéž postaví Jacku Ripperovi). Kdo není obeznámen s knížkou Final Solution od Stephena Knighta nebo geniální komiksovou knihou Z pekla Alana Moorea, respektive jejím filmovým zpracováním, může být filmem a jeho závěry překvapen až ohromen. Naopak kdo už slyšel, jak to s Jackem Rozparovačem "skutečně" bylo, si bude vychutnávat pouze fakt, že to vidí skvěle zfilmované a že záhadu objasňuje právě největší světový detektiv, Sherlock Holmes. Na můj vkus byl snímek snad až příliš dlouhý, ačkoliv jsem se u něj nenudil, to zase ne. A nebylo zde tolik detailů z Ripperova řádění, kolik bych si přál. Například dopisy posílané novinám, celé to šílení okolo... PS: Filmové Z pekla jsem pořád ještě neviděl, ale snad to brzy doženu a budu moci srovnávat... Jinak nutno dodat, že Mooreův komiks na toto téma je asi stokrát obsáhlejší a vydal by na sérii filmů. (08.09.2009)

Tohle jsem poprvé viděl jako kluk v kině a byl jsem z toho naprosto vyřízený. V roce 2001 natočili bratři Hughesové film Z pekla s Johny Deppem a vzpoměl jsem si, že už jsem něco podobného viděl.Trvalo hodně let než to uvedla ČT 1 a díky za to. Christopher Plummer a James Mason to zvládli skvěle. Za mě jasných pět hvězd. (21.02.2016)