Černá voda

Na skandinávské poměry se jedná o až nesmírně pomalou detektivku. Té sice dominuje výborná dobová atmosféra, ale co naplat, když se Vám třeba dvacet minut z hodinového dílu reálně neděje vůbec nic. A když už se něco děje, tak jsou to scény z té náboženské sekty, které by kde kdo dneska nafackoval tak, že by se museli stydět. Zajímavé, ale v porovnání s jinými skandinávskými detektivkami až neobvykle nudné a táhlé. (16.09.2024)

Spíš než detektivka je to obraz severošvédské přírody a prolínání několika odlišných světů: rádobyrevolucionářů, kteří se neobejdou bez kapitalistické dotace, více či méně normálních lidí a Sámů, kteří tvoří národnostní problém všech tří severoskandinávských pevninských států. Víc než Simenona si vybavím Vilhelma Moberga. Milovníci detektivek si na rozdíl od ctitelů osudovna a tajemna prosyceného duchovnem nepřijdou na své. Ale seriál ani tak neztrácí nic ze svých naprůměrných tvůrčích prvků a profesionálního zpracování, které se zdá být důsledným respektováním literární předlohy. (27.08.2024)

Nemá to “rozjazd” ako by sa žiadalo a ani dejové tempo nie je nijak prevratné. Pokiaľ niekto očakáva temnú, severskú krimi, bude buď trošku zmätený, alebo dokonca vyslovene sklamaný, lebo keď vločky, respektíve dážď nahradia muchy a komáre, asi ťažko sa dočká depresívnej atmosféry. Divák si už zvykol, že s príchodom severských kriminálok prichádza v prvom rade jeseň či zima, no v tomto prípade je samotný seriál vyskladaný na úplne iných princípoch. Dej miestami skáče medzi časovými etapami, pričom milovník krimi seriálov by mal v prvom rade vedieť, že toto je rozhodne viac dráma, než krimi v pravom slova zmysle, no čo je horšie, miestami tragicky pomalo vyrozprávaná. Ja osobne som si spočiatku myslel, že tunajšie hodnotenie je krivdou, ale nie, toto na viac ako priemerné hodnotenie proste nie je, lebo bez grád, tempa, atmosféry, ale aj zvratov, proste takýto námet nemôže nijak mimoriadne ohúriť. Kto je ojedinelý sledovač obdobných počinov, ten to možno docení. Kto podobné pokusy žerie na raňajky vo veľkom, ako Ja po večeroch Horalky, ten nad tým len mávne rukou. Priemer i keď vyslovene tragický pokus tento počin rozhodne nie je. (09.01.2024)

Pomaly plynúce retro krimi, v ktorom máme od vidláckych buranov až po chlpaté bobry liberálnych hipisáčiek žijúcich v komunite, všetko. Bystrý divák, alebo ten, ktorý má podobných krimi napozeraných veľa, sa dovtípi, kto je vrahom, avšak tvorcovia svojim umom a zručnosťou rozprávania príbehu ponechávajú všetkých, ako i hlavných hrdinov, tápať v tme a neistote až do samotného konca záverečnej epizody. (01.08.2023)

Dost se mi to líbilo - bylo to úžasně seversky syrové. Vraha druhé vraždy jsem sice uhodla dřív než bylo z hlediska napětí zdrávo, ale naštěstí tam těch zamotaností bylo víc. Ale nemohu nezmínit tu až srandovní práci s věkem -  mezi dějem uběhlo 18 let, ale tady všichni aktéři vzhledově zestárli tak o třicet, čtyřicet a nebyli skoro vůbec k poznání. (15.09.2024)