Minulé životy

Idea reinkarnace je u nás známá především ve spojení s Indií, ale je rozšířená celosvětově. Není divu. Je to totiž jediná teodicea, která smysluplně vysvětluje, proč se dobrým lidem dějí špatné věci a naopak. Podle této nauky je člověk odsouzený k věčnému životu v různých tělech a napříč svými životy s sebou táhne svoji karmu. Vědecky je tato teze neprokazatelná a ani různé esoterické argumenty nejsou zcela konzistentní. Klidně tedy může jít o pouhý metafyzický konstrukt. Osobně se domnívám, že člověk by se měl starat o to, aby co nejlépe prožil svůj konkrétní daný život a nekomplikovat si jej šťouráním se ve svých údajných minulých inkarnacích. Z hlediska uměleckého je však téma reinkarnace docela nosné. Myšlenka karmické provázanosti, v tomto případě nenaplněné, je lehce načrtnuta i v pozadí tohoto poněkud sentimentálního korejského filmu. Tomu, kdo by se chtěl obeznámit s umělecky vysoce hodnotným zpracováním karmické problematiky, doporučuji Meyrinkův román Anděl západního okna. Tento román, pokud je mi známo, nebyl dosud zfilmován, ačkoli by si to zasloužil. Jenom ať se o to, proboha, nepokoušejí čeští filmoví tvůrci! Ještě připojuji veršovanou glosu: Celý život je kocovina / vystřízlivíme po smrti / Pak vypít další žejdlík vína / nás božský šenkýř donutí (13.08.2024)

Lyrický příběh o nenaplněné lásce, o kterém slýchám z každé strany a proto jsem měla velká očekávání. Je to natočené hezky, má to své kouzlo a je to taková typická konverzačka, která jde do hloubky. Začátek mě velmi bavil a čekala jsem, co se bude dít dál. Konec je velmi dojemný a nečekaně jemně srdcervoucí. Velmi tomu dodávají herecké výkony, hlavně Grety Lee. Ale nevím, něco mi tam chybělo, nějaká ta jiskra, rychlejší tempo, prostě něco. (08.01.2024)

I'll be right back. Mladá Korejka v New Yorku, dětská láska na Skype a doma židovský literát (autor knihy 'Boner') bez špetky humoru. I intelektuálové potřebují něco na srdíčko. Inteligentní romantická tvorba, neptejte se (mě), co to přesně znamená, pojednává o lásce obvykle jedním ze dvou depresivních modů: Když se nepoddáte citu, je to chyba. Když se mu poddáte, je to chyba také. Jen ty nejlepší zvládnou vyjádřit celou pravdu, o které taktně pomlčím. Tento film přes mnohé klady, mezi něž patří především vizuální styl a herecké výkony, mezi ty nejlepší nepatří a z jeho uvědomělosti se mi dělalo mdlo. (13.10.2023)

Citlivý, jemný a plne žltý film, kde sa vlastne v jednoduchosti filozofuje o tom, čo by bolo, keby bolo a ako by sa veci zmenili, keby bolo keby. Niečo o nenaplnenej láske a až naivné vracanie sa k minulosti. Dlhé zábery na oblohu, predmety a premýšľavé šikmé oči s poučením, že keď sa netopíš pod rozbúrenou vodou od vrtule trajektu, tak je to ešte dobré. Lebo by tá vrtuľa mohla skončiť aj v zadku. (25.08.2023)

Nežná,  sústredená, netradičná indie romantická dráma o jednom neštandardnom trojuholníku vzťahov, ktorá otvára veľmi citlivé témy, ktoré následne aj prezentuje s náležitou citlivosťou po celý čas vyhýbajúcou sa typickým hollywoodskym romantickým klišé a ponúka skôr taký obyčajný príbeh zo života, než klasickú filmovú romancu. Napriek pomerne odzbrojujúcemu záveru, kde všetky tie emócie budované v predošlým minútach doľahnú ako na titulnú postavu, tak na diváka, tak nemôžem si pomôcť, ale v tých predošlých sa mi Past Lives pod kožu až tak nedostal akoby som čakal. Po režíjnej stránke síce maximálne sústredené a vedené silnou režisérskou rukou, no za mňa zároveň aj pomerne zbytočne naťahované na 105 minút s postavami, ktoré si moje srdce získali až v samotnom závere, než by som ich osud hltal aj v priebehu predošlého diania. Na ďalšie počiny Celine Song som rozhodne zvedavý a uznávam kvality jej prvotiny, no úplný fanúšik jej režíjneho rukopisu ešte zatiaľ nie som. CELKOVO: 6/10 (14.10.2023)