Minulé životy

"Prečo sa hádate?" "Len tak. To je ako keď dáš dva stromy do jedného kvetináča. Korene oboch si musia nájsť svoje miesto."     Intímny príbeh dvoch spriaznených duší, podaný jemným, nenásilným spôsobom (cítiť v ňom jemnú ženskú ruku režisérky a scenáristky v jednej osobe). Plynie veľmi pokojne v troch časových rovinách (sú medzi nimi 12-ročné odstupy), pričom si vystačí s málo slovami, príliš nevysvetľuje, takže si divák musí veľa toho domýšľať (to píšem ako pozitívum). Namiesto slov sa dosť rozpráva len samotným obrazom, ktorý je miestami celkom pôsobivý (zaujali ma napríklad pomerne neopozerané pohľady na New York). K celkovej atmosfére snímky sa veľmi hodí použitá hudba (Daniel Rossen), ktorá je taká náladová, rozjímavá. Veľmi pekná je aj pieseň "Quiet Eyes" od Sharon Van Etten, ktorá znie v záverečných titulkoch. Snímka sa mi celkovo páči, ťažko jej môźem niečo zásadného vytknúť, ale na druhej strane ma zase emotívne príliš nezasiahla (k dvom hlavným hrdinom som si akosi nevedel nájsť cestu). Z toho dôvodu je moje hodnotenie "iba" dobré.     "Musela si odisť, pretože si to proste ty. A dôvod, prečo ťa mám rád, je ten, že ty si ty. Pokiaľ ide o to, kto si, si človek, ktorý odchádza." (10.03.2024)

I'll be right back. Mladá Korejka v New Yorku, dětská láska na Skype a doma židovský literát (autor knihy 'Boner') bez špetky humoru. I intelektuálové potřebují něco na srdíčko. Inteligentní romantická tvorba, neptejte se (mě), co to přesně znamená, pojednává o lásce obvykle jedním ze dvou depresivních modů: Když se nepoddáte citu, je to chyba. Když se mu poddáte, je to chyba také. Jen ty nejlepší zvládnou vyjádřit celou pravdu, o které taktně pomlčím. Tento film přes mnohé klady, mezi něž patří především vizuální styl a herecké výkony, mezi ty nejlepší nepatří a z jeho uvědomělosti se mi dělalo mdlo. (13.10.2023)

Jemné romantické drama vypráví příběh dvou lidí, kteří si jsou zjevně souzeni, leč osud tomu chce, že jejich kroky přesto společně životem nevedou. Tři dekády trvající vyprávění se třemi velkými skoky v čase se zaměřuje na pouhou trojici postav, kterou spojuje téma osudové předurčenosti a tisícileté provázanosti jejich duší. Hořkosladký nadčasový příběh těží ze vzpomínek na dávné lásky, z odžitých bolavých vztahových situací a z padnoucího obsazení herců, mezi nimiž to jiskří i beze slov. Začátek ještě může působit poněkud překotně, spolu s uvedením postav do dospělosti ale i vyprávění dospěje a zaměří se na to podstatné. Síla a krása se někdy opravdu skrývají v jednoduchosti, zvlášť když ta jednoduchost spočívá v přesné úsporné režii a v chytrých a uvědomělých dialozích. (03.07.2023)

| A24 | Toto mi asi nestačí. Scenárom až prekvapivo priemerné a silne priamočiare, len aby sme sa na konci rozplakali. Nechcem hovoriť, že by emócie nefungovali, lebo by som klamal, ale pravidelne som sa pozastavoval nad priemernosťou a zameniteľnosťou látky. Páči sa mi, že je to v jadre jednoduché, že sa to nehrá na nič, čo to nie je a že je to len pekný, ľudský príbeh dvoch ľudí, ktorých osud sa nestretol a mrzí ich to. To pre mňa ale nutne vôbec neznamená, že to pokladám za skvelý film, nie zo ešte za film roku. Posledný záber filmu je ale dokonalý. Viac TU. | Hodnotenie: 6/10 | (01.09.2023)

Tenhle film jsem vidět nechtěla, nic moc jsem nečekala, ale zbyl na mě v tom letním večeru, a bylo to buď film, nebo nic. Dala jsem mu šanci, filmu o tom, kolik životů se rodí osudovost, a jak nenaplňující může být její naplnění, a jak naplňující může být učit se to nenaplnění unést. *** Film o zkušenosti lásky, která má tisíce a miliony podob, a my musíme spolu projít všemi, abychom rozuměli, abychom byli opravdu propojení hlubokým "injonem". Láskou prožitou v odevzdání i láskou prožitou v odloučení, láskou prožitou v setkání mezi větví a ptákem, na kterou jedinkrát v životě kratičce usedl, mezi dvěma cestujícími ve stejném vagónu, kteří se ani neseznámí, mezi dvěma silně si nakloněnými, jejichž životy k sobě nepasují tak, jak možná čekali - a i k takové osudovosti, vzniká-li právě mezi určitými dvěma, směřujeme osm tisíc různě prožitých životů a nezbývá, ač se nenaplní naše představy o blízkosti, než se stejnou pokorou, pevností, silou a důvěrou, s vnitřním klidem a v posledku i hlubokou radostí přijmout  a milovat ne tu podobu, jakou jsme si vysnili, ale jaká se nám nabízí. *** Tenhle vnitřně pevný, silný a klidný film, v němž smutek a bolest jsou jen jiné cesty k porozumění, lásce a přijetí, a tedy i životnímu humoru a laskavosti, mi byl ve skutečnosti souzený :) A budu ho chtít znovu vidět a sdílet i s O. a R. a taky J. a Lí. (Sama v Aeru, v předpremiéře.) *~ (14.07.2023)