Vertical Limit

Původně jsem chtěla dát i vyšší hodnocení, ale když si tu čtu rozhořčení vás, co s lezením máte zkušenosti, uvažuji skoro o odpadu. I já viděla ve filmu spoustu nesmyslů, ale to jsem ještě netušila, že nesmysl je to celé. Nesnáším, když tvůrce počítá s tím, že většina lidí je "blbejch" a nepozná nic! (13.04.2008)

Pokiaľ nemáte nejaké maxi skúsenosti s horolezectvom (ako ja), tak filmu nemôžete až toľko vyčítať. Jednotlivé situácie a adrenalínové výstupy, alebo zostupy, nech sú natočené akokoľvek primitívne ma vždy strhnú a potom sa už len jemne usmievam na pokusom o dramatické situácie jednotlivých postáv a podarený boj o život. Aj keď na malom priestore. Primitivita postáv je zrejmá, cez to všetko 75%. (06.03.2006)

Ano, je to ukázkový příklad toho jak vypadá hollywoodský kýč. Film je od začátku do konce těžko uvěřitelný, využívá veškerá zažitá klišé a některé pasáže působí nechtěně komicky. Herci jsou bez výjimky otřesní. Proč tedy dávám 60%? Vertical Limit má totiž jednu zásadní přednost - nenudí! Příběh se odehrává ve zběsilém tempu a nenechá ani na chvíli vydechnout, k tomu úžasné záběry hor. Je to pohádka, ale hodně nadupaná a na vyplnění večera, kdy chcete jen vypnout mozek a sledovat něco zábavného - ideální. (28.01.2011)

Mne sa Vertical Limit páčil oveľa viac, ako minuloročný Everest, pri ktorom som skoro zaspal, ak keď je najvyšší, tento je o viac, ako 200 metrov - nižší, presnejšie - 8 611 m nad morom ( K 2 : Čhogori ), čo mi neprekážalo, lebo som pociťoval tak extrémny adrenalín v krvi, pri niektorých geniálnych dynamických scénach, že som normálne nechápal. Vôbec, samotný úvod z amerického Utahu, s trojdielnou rodinou, otec, brat a sestra, predznamenáva, v akom duchu sa bude niesť zbytok filmu, ktorý sa na začiatku skončí tragicky, lebo sa stane nepríjemná nehoda, keď horolezci nad nimi, spadnú omylom na nich, strhnú ich, a všetci sa rútia smerom dolu, tí nešťastníci, ktorí to spôsobili, sa rozpleštia o zem, rodina ostáva visieť na lane, pričom karabina sa pomaličky a systematicky uvoľňuje zo skaly, a tak duchaprítomný otec zvreskne na syna, aby prerezal lano, tým pádom sa súrodenci zachránili. Strih, o pár rokov neskôr sa presúvam do Pakistanu, kde sa čoskoro súrodenci stretnú za rozdielnych okolností, keď Ona - Annie, bude sprevádzať výstredného miliardára Vaughna, pri výstupe na K 2 spolu s niekoľkými ďalšími profesionálnymi horolezcami. On - Peter, s nimi nepôjde, lebo zažíva, akúsi traumu. Pri výstupe sa stane nehoda, keď nepriazeň počasia im skomplikuje extrémne situáciu tak, že ich zasype smrtonosná - nebezpečná lavína, uviaznu pod ňou, ale ešte oveľa hlbšie, prepadnú sa pod snehovou roklinou, kde majú, o čosi viac, ako 24 hodín na záchranu. Nič zvláštne na tom nebude, keď poviem, že jej brat, Peter, bude naliehať, aby sa uskutočnila záchranná akcia. Uskutoční sa, budú vybrané TRI týmy po dvoch ľudí s tým, že ešte pôjde neskôr s nimi jeden horolezec, menom Wick, ktorý má s miliardárom nevyriadené účty. To mi prišlo úplne normálne. Najväčšie PSYCHO leží v tom, že musia so sebou niesť, okrem svojho ťažkého nákladu, ešte J-E-D-E-N, ktorý sa volá = Nitroglycerín, aby sa k uväzneným dostali, že odpália epicentrum výskytu. Toto je film s trošku zabudnutými hercami a režisérom, či s tupým a jednoduchým scenárom, ale čo mu nemožno uprieť, je to, ako bravúrne nakladá s atmosférou, adrenalínovými scénami, ktoré mi niekoľko - krát spoľahlivo vyrazili dych, kamerou skúseného Tattersalla, taktiež i s ZVUKOM. Je to film, ktorý podľa mňa nemá konkurenciu, čo sa týka tohto žánru. Je mi sympatickejší, ako spomínaný Everest !!! (25.08.2016)

(Vertical) nad limit aneb jak necharismatický Ch.O´Donnell předvedl nejdelší skok (s cepínem) v dějinách (pro nepovolený vítr však budete hledat zápis ve svět. tabulkách marně) a M. Cambell si došel resp. dosprintoval pro nálepku nejfantasmagoričtější (horo)lezecký snímek. Budˇ jsou všichni horolezci naprostí chcípáčci s nulovou fyzičkou popř. trestuhodně podceňují aklimatizaci :-) nebo zdejší (anti)herecká partička má (nad)životní formu. Neuvěřitelné, k jakým výkonům se dotyční v těch více než osmitisících metrech vybičovali. Jeden by čekal „chroptící zombie“ a ono to spíše vypadá na atletický trénink olympijského běžeckého pardon pyrotechnického týmu pod názvem „sereme na kyslík, běžíme nalehko“ resp. „rychle- hlučně-dementně“. Traduje se, že Emil Zátopek byl zastáncem tvrdých tréninkových metod, které následně přinášely ovoce. Ve srovnání s touto družinou však vychází jako línej fracek, co musel nutně těžit pouze ze svého talentu. Jako (nechtěná) parodie však (téměř) bez výhrad a jak už tady někdo (Lima) trefně poznamenal, jako „(anti)instruktážní“ video sloužící horolezcům v Base campech před útokem na vrchol k potřebnému odreagování a ukrácení volné chvíle, naprosto ideální záležitost. Já si to nakonec i užil, ikdyž poněkud jinak, než jsem čekal. Oprava, přesně tak, jak jsem čekal! :-) (09.09.2013)