Režie:
Michael WinnerScénář:
Wendell MayesKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Herbie HancockHrají:
Charles Bronson, Vincent Gardenia, William Redfield, Steven Keats, Stuart Margolin, Stephen Elliott, Jack Wallace, Kathleen Tolan, Edward Grover (více)Obsahy(2)
Osamělý mstitel Paul Kersey (Charles Bronson), vybavený jen svojí zbraní Magnum, se vydává do ulic New Yorku, aby vykonal spravedlnost na lidech, na které policie nestačí. (Bontonfilm)
Videa (1)
Recenze (221)
Všechno začalo tak dokonale idylicky, že by ani člověk neřekl, v co se to může zvrtnout a že se to teda řádně zvrtlo. Asi nebudu mít chvilku ráda Jeffa Goldbluma. Ale každý nějak začínal. Hezky byla vyobrazena Paulova přeměna v nelítostného mstitele. Taková role je pro Bronsona přímo ušitá. Takového ho mám ráda. Při sledování filmu mi pořád naskakoval v hlavě film s Jodie Foster, tam to zase bylo z pohledu ženy. ()
Takže. Kdybych film viděla před 38 lety, padnu na zadek z té Sodomy Gomory a Babylónu v jednom. Dnes už jsme poněkud civilizovaní a asi víc nároční a hlavně vnímavější. Připadá mi to jako by do Ameriky v době kolonizace naložili jednu loď samými mentály a druhou trestanci. Co z nich po generace vydegenerovalo, to vidíme dnes. Asi to tak bylo a je. Zvláštní, že když v okolí pár bloků během 3 měsíců přišlo 12 rodin o člena rodiny rukou zločince, nic se nedělo ani nevyšetřilo. Když začaly padat hlavy hajzlům, tak toho byly plné média a začalo se najednou konat!! Pokrytecká Amerika jako na dlani, k tomu kontrast mezi diskriminací kriminality (až tak to je - myslím tím černochy) a bezmocnou odevzdaností (něco mezi pacifismem a debilitou - potencionální oběti). Když šel ten úchvatný domobranec do penze, nahradila jej další mnohem účinnější zbraň: "Naše banka pomohla již hodně lidem k lepšímu životu." Už mi přestávají vadit vytahané ruce jak opice od stereotypních nákupů. Není nad určitou jistotu, hlavně neprovokovat. ()
Klasický snímek ze 70. let, s legendou Charlesem Bronsonem v roli architekta Kerseyho. Poté, co je zavražděna jeho žena, a znásilněna dcera - rozhodne se Paul Kersey vzít zákon do vlastních rukou. Každý večer se vydává do ulic velkoměsta a kosí nebezpečné zločince, zloděje a pasáky, kteří se mu připletou do cesty. Přezdívá se mu Domobranec a lidé se za chvíli nechávají inspirovat jeho jednáním, což velice popudí policii i vládu. Tajemný hrdina je vyzván, aby se vzdal. Povedený snímek, který patří ke klasice žánru a je ozdobou filmografie Charlese Bronsona. ()
Na dnešnú dobu minimálne spočiatku trochu zbytočne rozvláčne (resp. "dramaturgicky rozvoľnené"). Lenže aj vďaka tomu film dokáže pôsobiť ako určitá sociálna kritika. Wanov ROZSUDOK SMRTI mi príliš nepríde ako remake (alebo za čo je vlastne považovaný), ale na porovnaní týchto dvoch filmov pekne vidno, ako sa filmy i divácke nároky zmenili. Na dobu vzniku je však Prianie smrti solídny triler, ktorý sa od začiatku stále zlepšuje a vyústenie príbehu je vyslovene zábavné - v tom dobrom zmysle... ()
Jsem velice zklamán. Film je absolutně o ničem. Charles Bronson sice dělá co může, ale není to co platné. Přitom ten děj je velice zajímavý. Pár padouchů mu zabije manželku a následně znásilní dceru. On pak bere spravedlnost do svých rukou a vydává se na pomstu. Z tohoto snímku šlo vymačkat mnohem více. Je to veliká škoda, protože film mě hned vyšuměl z paměti a vím, že si ho už nikdy nepustím. Pane režisére Winnere, příště něco lepšího (bohužel už bez Bronsona). ()
Galerie (73)
Zajímavosti (28)
- Po úspechu filmu Drsný Harry (1971) bola úloha Paula Kerseyho ponúknutá Clintovi Eastwoodovi. Ten ju odmietol, pretože mal pocit, že takáto úloha by mu nesedela. Tvorcom odporučil obsadiť do hlavnej úlohy Gregoryho Pecka. (m.a.t.o.)
- Po vzhliadnutí filmu bol autor knižnej predlohy Brian Garfield nespokojný s výsledkom, čo ho donútilo napísať pokračovanie s názvom "Death Sentence" ("Rozsudok smrti"). Knihu v roku 2007 sfilmoval režisér James Wan, ale s úplne odlišným príbehom, pričom sa držal len niektorých častí Garfieldovho textu. (m.a.t.o.)
- Distributoři chtěli, aby kriminálníci měli světlou pleť, jinak by podle nich mohl být film nařčen z rasismu. Tímto příkazem se víceméně řídila pouze scéna násilného přepadení rodiny Paula Kerseyho (Charles Bronson), což vedlo k odsouzení filmu coby pokryteckého. (Komiks)
Reklama