Režie:
Michael WinnerScénář:
Wendell MayesKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Herbie HancockHrají:
Charles Bronson, Vincent Gardenia, William Redfield, Steven Keats, Stuart Margolin, Stephen Elliott, Jack Wallace, Kathleen Tolan, Edward Grover (více)Obsahy(2)
Osamělý mstitel Paul Kersey (Charles Bronson), vybavený jen svojí zbraní Magnum, se vydává do ulic New Yorku, aby vykonal spravedlnost na lidech, na které policie nestačí. (Bontonfilm)
Videa (1)
Recenze (221)
(83%) Paradoxem je, že jsem nejdříve viděl remake k tomuto dílku, a sice s B.Willisem, který mi rovněž sedl. Ale zde musím hrdě konstatovat, že tento originál je prostě lepší. Hlavním důvodem je bezpochyby ústřední postava Charlse Bronsona. Ten sehrál solidní výkon a především byla jeho role uvěřitelná. Bronson má své charisma, takže i když zpočátku nepůsobil jako pravý drsňák, tak i tak jsem ho rád viděl v každé minutě tohoto snímku. Akční scény byly obyčejně natočeny (rozhodně na tu dobu až tak amatérsky nepůsobily), ale neměl jsem s nimi větší problém. Takže akce byla tvořena především a hlavně přestřelky. Bronson zlikvidoval cca 10 protivníků. V tomto filmu ale šlo i o dobovou atmosféru, která se mi nejvíc líbila v cca první půli. Ta zdrcenost a uvědomění situace zločinu, který obklopoval město atd. Hudba byla slušná. Úvodní scéna, kdy ti gauneři znásilnili dceru hlavní postavy a zabili jeho manželku – tak to bylo docela drsné. Mám tedy nakoukáno dost drsnějších filmů, ale i tak to bylo hrozné, zejména na tu dobu. Nevím ani co bych extra vytkl. Možná skutečnost, že !!!!! SPOILER !!!!!, hlavní viníky Bronson nenašel… !!!!! KONEC SPOILERU !!!!! a finále, které bylo takové už bez většího napětí. To ale nejsou přeci chyby – tak jako tak jsem příjemně překvapen, že na mě tento film i po letech zapůsobil skvělým dojmem. Jsem rád, že dokážu ocenit i staré klasiky. ()
Ono by se mohlo zdát, že v sedmdesátákách rapidně vzrostla kriminalita. Pravdou však možná je, že ji spíše jen začala výraznějí reflektovat kinematografie. Moc filmů s Bronsonem jsem pravda neviděl, a měl-li bych nějaký zmínit, byl by to jistě tenhle. Ale mám ho v té roli rád. Ono vystižení vnitřního boje hrdiny a vniknutí drsné zkušenosti do jinak poklidného života zajištěného měšťáka ve střední části filmu dnes už možná působí nudně a nezáživně, ale to snad jen proto, že jsme již zvyklí na svižnější tempo a násilí ve filmech na nás nepůsobí tak jako tehdy. Co mě na sedmdesátkových záporácích baví, je jejich šílená ujetost, dneska jsou takoví moc teatrální, ale tady ta trojka na začátku, v čele s Goldblumem, je fakt psycho. ()
Jsem velice zklamán. Film je absolutně o ničem. Charles Bronson sice dělá co může, ale není to co platné. Přitom ten děj je velice zajímavý. Pár padouchů mu zabije manželku a následně znásilní dceru. On pak bere spravedlnost do svých rukou a vydává se na pomstu. Z tohoto snímku šlo vymačkat mnohem více. Je to veliká škoda, protože film mě hned vyšuměl z paměti a vím, že si ho už nikdy nepustím. Pane režisére Winnere, příště něco lepšího (bohužel už bez Bronsona). ()
„Ste zvláštny pacifista.“ Klasika a matka (či skôr otec) revenge movie, ale samozrejme to dosť brutálne zostarlo a dnes už to, pochopiteľne, nie je taká pecka, ako v 70-tych rokoch. Ale to platí v podstate skoro o vštekých filmoch, ten zub času je na nich skôr alebo neskôr skrátka poznať a bodka. Dominantný herecký výkon Charlesa Brosnona alias kvetinkového O´Reillyho zo Siedmych statočných divákovi umožňuje pozabudnúť na neprekvapivý, až slabý scenár, obshaujúci viacero absurdných momentov (hrdinu prepadnú niekoľkokrát po sebe až potom, ako si zaobstará strelnú zbraň, dovtedy nič). Pomáhajú i drsné akčné a naturalistické scény, poctivá produkčná práca megalomana Dina De Laurentiisa a čerešničkou na torte je podporná rola pre vtedy 22-ročného, debutujúceho Jeffa Goldbluma. ()
Z tohohle filmu úplně kape deziluze 70. let. Beztrestná kriminalita, které jsou plné ulice a s níž jakýkoli humánní přístup nedokáže udělat nic... ... ... ... ... Dirty Harry měl v sobě o kousek víc nadsázky než Death Wish, tohle je přece jen syrovější. >> Tak jsem na to kouknul po dlouhé době znova a pár drobných výhrad bych asi našel , nicméně i nadále si za pěti kousky stojím. ()
Galerie (73)
Zajímavosti (28)
- Hoci mal film premiéru v roku 1974, podľa informácií uvedených v treťom pokračovaní Túžba smrti 4: Tvrdý zákrok (1987), je dej filmu zasadený do roku 1976. (m.a.t.o.)
- Novelu, podle níž byl film natočen, napsal Brian Garfield roku 1972. Šlo o první jeho knihu, která byla zfilmována. (-bad-mad-wolf-)
- Pokračovanie s názvom Túžba smrti 2 (1982) bolo do kín uvedené až osem rokov po premiére prvého dielu. (m.a.t.o.)
Reklama