Přání smrti

Prakticky poslední významná role pro Charlese Bronsona. Touto rolí se převtělil do role chapků co nemají čas truchlit a raději vezmou zákon do svých rukou. Ve filmu mě dost překvapila surovost a nesmlouvavost snímku. A uznávám, že někdy by se takový Paul Kersey hodil do každého velkoměsta. Finální skóre nočního mstitele = 9 kousků. 70% (18.08.2008)

Snímek, který definoval žánr. Pomalý rozjezd, výborně napsaný a sehraný hlavní charakter a především jeho vývoj. Nekompromisní gradace, skvělé vedlejší postavy a slušná akční druhá půlka dopomáhají k evoluci architekta v dokonalý nástroj pomsty. Vše podkresluje zajímavá a netradiční hudba, která dodává scénám tu pravou atmosféru. Film jako stvořený pro Bronsona. Lepší 4* (08.08.2015)

Jeden z nejznámějších filmů o pomstě. Charles Bronson hraje normálního muže, který žije spokojený a klidný život. Jednoho dne se však vše změní, když mu parta hajzlů znásilní dceru a manželku zkopou tak, že už to chudák nerozchodí. Ostatní by se zhroutili a chodili by s prosíkem za policií, aby ty bastardy chytl,i avšak borec Charlie se oklepe a s "kamarádem" magnunem vyráží do ulic, aby to trochu pročistili. Největší zásluhu na výsledné kvalitě filmu má civilní výkon Charlese Bronsona, který není žádný nesmrtelný maník ale normální člověk, který se však nenechá rozhodit. Stará ale výborná podívaná. (29.08.2008)

Legendární role Charlese Bronsona a minimálně ve své době kontroverzní dílo. Zápletka je velmi jednoduchá. Zabili mu ženu a zprznili dceru, vezme tedy zbraň a zákon do svých rukou a nandá to všem grázlům. Úřady, které by nás měly chránit, selhávají a tak nezbývá nic jiného než se vydat cestou vendety. Konkrétní pachatele onoho zločinu ale sere pes, vypátrat je, a pak na nich vykonat svou spravedlivou mstu, by bylo pro Paula Kerseyho, autora předlohy a scenáristu příliš velké sousto. Svou frustraci, vztek či bolest je totiž možné uspokojit na všech ostatních, jim podobných. Vcelku amorální faul, ovšem předkládaný jako vzpoura jednotlivce proti bezpráví, ale proč ne, koneckonců netuším, a ani nechci, co by se mi honilo hlavou v podobné situaci. Zajímavým se jeví i fakt, že v sedmdesátých letech ještě americký film nebyl rasově hysterický, aniž bych to počítal nějak přesně, tak mohu téměř s jistotou říct, že prakticky všichni odsouzení k popravě Kerseyho osmatřicítkou byli černí. Na srovnání se současným remakem s Willisem se v tomto ohledu opravdu těším. Problém s Death Wish mám však jinde, to že se z podobného mstitele stane lidový hrdina je vcelku pořádku. Za normálních podmínek líné lidské společenství bude vždy vyzdvihovat jedince, kteří za něj odvedou jeho špinavou práci, minimálně do té doby než jim v televizi řeknou, že by neměli. Ale že by se úřady a mocní tohoto světa zalekli jednoho neposlušného jedince? Ve filmu asi ano. Tím se dostávám k tomu, co mi na Přání smrti vadilo nejvíc, chyběla mi zejména nadsázka. De facto akční film se v akční stránce zúžil na prosté a vlastně zbabělé odstřelení toho či tamtoho negra s kudlou a ve zbytku jen glorifikoval a podsouval nutnost sebeobrany, třeba i střelbou do zad prchajících zlodějíčků. Zkrátka a dobře, raději statečného a drsného ochránce zákona Callahana (Dirty Harry) než zbabělého a ve stínu se plížícího vraha Kerseyho. (23.09.2018)

Ano, někdy mám taky přání vzít spravedlnost do svých rukou. Tehdy, když slyším nebo vidím, že spravedlnost si zapoměla své váhy doma a nesundala si pásek z očí. To se u nás v Českém kocourkově stává bohužel často. Na těch pěti hvězdičkách trvám, ať si ti rádoby velkorysí demokrati říkají co chtějí o vině a souvisejícím trestu. Možná, až by se stalo něco podobného jim, dívali by se na věci poněkud jinýma očima. (15.08.2007)