Powder
Púder
Režie:
Victor SalvaScénář:
Victor SalvaKamera:
Jerzy ZielińskiHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Mary Steenburgen, Sean Patrick Flanery, Lance Henriksen, Jeff Goldblum, Brandon Smith, Bradford Tatum, Susan Tyrrell, Missy Crider, Esteban Powell, Ray Wise (více)Obsahy(1)
Zkušený šerif Doug z městečka Wheaton City si myslel, že už ho nic nemůže překvapit. Potom však ve sklepě osamělé farmy objevil ukrytého mladíka - geniálního albína s mimořádnými psychickými schopnosti a s duší nevinného dítěte. Jeremy Reed, který si pro svou bělostnou pleť říká Pudr, skončil v domově pro mládež. Jeho ředitelka Jessica Caldwellová chce přecitlivělému, zvláštnímu mladíkovi pomoci, stejně jako šerif, jeho nový učitel i spolužačka Lindsay. Většinu obyvatel městečka výstřední "zrůda" odpuzuje. Jako by tušili, že v Jeremym se tají podivuhodné a smrtící síly. Mladík však nikomu nechce ublížit: přeje si jenom klid a možnost žít na rodné farmě. Nic z toho však už není možné: ani chápaví přátelé nemohou odvrátit od pokorného Jeremyho katastrofy, jež ho provázejí od samého narození... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (102)
Čekala jsem film o albínovi a ne o nějakém nečlověku se schopnostmi Boha a nezměřitelným IQ. Příšerně sentimentální příběh s hypersenzitivním soundtrackem a nepochopitelnými scénami. Je pěkné myslet si, že jednou humanita bude přesahovat technologii a že člověk "je" i po smrti, protože se energie neustále přeměňuje, ale ... vždyť film o outsiderovi za zevnějšek jde natočit i jinými způsoby ... Divím se komukoliv, kdo tomu skočil na špek. ()
V júni 1996 Púder našimi kinami presvišťal bez výraznejšieho ohlasu, ale s odstupom desaťročí poctivá deväťdesiatková mysteriózna dráma. Mysterióznosť je síce nadbytočná (pokojne by sa rovnaký príbeh dal vyrozprávať s drobnými kozmetickými úpravami scenára aj bez nej, keďže ústredný hrdina je dostatočne „iný“ aj bez svojich „schopností“), ale nemôžem povedať, že by mi vadila. Jasné, scenár nie je žiadny zázrak. Vlastne je to slušné klišé (vedľajšia linka so šerifom pripomína Zelenú míľu), ale nerušilo ma to. Veľmi tomu dáva nielen atmosféra a výprava (zaspatý americký vidiek) a presvedčivý výkon Seana Patricka Flaneryho v hlavnej úlohe, ale i viacero silných scén, vcelku prekvapivý koniec a zaujímavý kasting (vidieť v jednej scéne Lancea Henriksena a Jeffa Goldbluma je zážitok). ()
Tak toto bol už ale vážne gýč. Tu sa hralo na city bez prestávky. Popri obvyklých poučeniach (tolerancia k slabším, každý má nejaký problém, ale nie vždy ho vidieť, byť iný neznamená automaticky zlý,...) sa nám tu v pozadí nenápadne predkladá nosná idea postmoderny - jednotlivec, ako taký nemá dosť síl, aby zmenil spoločnosť, a preto má v zásade dve možnosti: 1. snažiť sa čo najviac prispôsobiť, alebo 2. byť vytesnený na okraj spoločnosti. Ja však verím v opak. Mohol to byť výborný film, keby hlavný hrdina nebol čosi ako superman, ale obyčajný chalan, a keby sa režisér nesnažil každých 5 minút diváka dojať. ()
Sice nikterak originální příběh (pomineme-li tu Běláskovu určitou nadpozemskost), ovšem zpracovaný s neobyčejnou ladností a decentním citem. Dočkáme se několika natolik silných emocionálních scén, že se slzám místy nelze ubránit. To vše ověnčeno krásnou, jemnou a nesmírně působivou hudbou Jerryho Goldsmithe. ()
S odstupem času si člověk uvědomí, o jak nadčasový snímek se jedná. A je vcelku jedno, kolikrát byl podobný příběh o zlu, smrti, lásce, kráse a naději zfilmován, protože takových příběhů je stále zapotřebí jako sůl. Přesvědčivý výkon Flaneryho je místy až strhující. První napínavá scéna začíná lžičkou a pak už se další jen přidávají. Nechybí ani citovky na balík kapesníků, kdy prim hraje otcovské obětí. Konec je přese všechno plný naděje ve věci lepší a zřejmě také jediný správný. ()
Reklama