Sedm schodů k moci

Po prvním trošku ospalém a nudném díle byl rozjezd velmi slušný, toto politické bahno baví nejednoho diváka. Dialogy i machinace byly chytré, očekávat se některé daly, některé nikoli, a strašně zábavně se na to dívalo, celý seriál jsem hltal snad v rekordním tempu. Herecké výkony jsou skvělé, Josefíková/Podzimková se divákovi před očima mění z naivní vesnické holky přes lehce asertivní pražskou kariéristku až po mrchu první kategorie, která nejméně v posledních dvou dílech už není k vydržení. Scénáristé ví, z čeho vycházejí, že takové věci se prostě dějí, ať už se do vlivných pozic dostane takřka kdokoli, to jsou prostě lidské slabiny. Přemýšlel jsem, zda to bude skrz tu velkou atraktivitu seriálu stačit na plné hodnocení, ale nikoli – příběh byl přeci jen trochu přitažený za vlasy, byl založený příliš na náhodách, kdy už mnohým nešlo věřit, ať se jedná o investigativu na Coufalovou, kdy se vyplatil naprostý vabank v poslední chvíli, nebo fakt, že šmeliny v poslanecké kantýně bude vyšetřovat sám ministr kultury. Konec byl velmi uspěchaný, neboť ještě 5 minut před koncem jsem byl nervózní z nevědomosti, z čeho je naše Anička vlastně obžalovaná. To všechno by se ještě s přimhouřením oka či dvou dalo prominout, ale k plnému hodnocení lámou seriálu vaz ty šílené postelové scény, které jako by se sem přenesly omylem z nějakého kanálu pro plnoleté. (19.08.2023)

Nevěřil jsem, ale Prima opravdu natočila seriál, který není úplná zhůvěřilost - je to režiséry, lepšími herci, než je Emma Smetana a taky tím, že se točí v reálu a ne někde mezi lepenkami. Ten zbytek ovšem dost skřípe. Hornová a Klíma, inspirováni skutečnými kauzami, stvořili komerční, polobulvární příběh, kde motivace postav je nedostatečná, dochází k logickým chybám a konec je tak překotný, že netušíte, jestli je to míněno jako vtip, neschopnost, nebo bude pokračování. Snad to třetí. Jsem mírný optimista, ale částečně moc nevím proč. Snad věřím v lidstvo, mezi které se dokonce i TV Prima počítá. (25.09.2023)

„Tak s tím stresem něco uděláme, ne?“ Tvůrci okolo publicisty Josefa Klímy si vybrali skutečnou kauzu, kterou obalili dalšími motivy, aby to celé bylo ještě víc mlaskavé. Znalost a inspirace politickým prostředím v první dekádě nového tisíciletí je patrná. Bulvární novinář první díly uvozuje tím, že je pěkná svině, kterou živí neštěstí druhých. Anička studovala vysokou školu. Teď ovšem černooká brunetka přežívá coby venkovská servírka, stará se o nemocnou mámu a trpí nespolehlivost přítele. Ovšem matka zase tak chorá není a přítel rozhodně nepatří k nejvěrnějším. Pomůže jí zděděný byt v Praze. A nakonec i štěstí při hledání jobu: práce ve sněmovní jídelně je jen odrazovým můstkem na cestě vzhůru. Až do Strakovy akademie. Uběhne pár týdnů a naše potvora už promyšleně zvažuje, o koho rozšíří své milenecké portfolio. Tuhle holku holt někdo solidně podcenil, ač je to tedy celé postavené na náhodách, scenáristické ledabylosti či na hlouposti postav, které by přitom měly být opatrné. A když se pár dílů docela povede, následují další, které jsou zase plné blábolivých minut, kroky postav jsou jalové a ke kýženému výsledku se dopracují zatraceně snadno. Eva Podzimková si každopádně svou mrchu náležitě užívá. A postelové scény? Ty jsou svou snahou o „světovost-dusnost-energičnost“ kouzelné. (01.06.2023)

Za  ten  zrychleně   odfláknutý  konec   musím  *  ubrat . ŠKOOOODA .  Jinak  opravdu  velice  vydařené . Ta   Anička   byla  fakticky  neskutečná   MRCHA . Orála  ,  doslova ,  s  tím  nadřízeným  parádně .  Od  příchodu  do  Prahy  začíná  její  jízda . Každý  díl  měl  své  plus  i  trochu  mínus  ,  ale  celkově  dost  reálně  natočeno . Poslední  tři  díly  měly  tempo , překvapení  a  tah  na  bránu . Jen  ten  poslední  díl  ,   to  poněkud  nebylo  ono .  Kdyby  dali  jěště  dva  díly  navíc  ,  vůbec  bych  se  nezlobil .  Ale  i  tak  ,  na  naše  poměry  ,  až  strhující  dílko .  A  Eva  prostě  skvělááá . (25.08.2023)

"Jsem novinář a taky pěkná svině". Pan Klíma umí napsat dobrý scénář a celkově se dají poslouchat i dialogy. Eva Podzimková se na roli nehodí, protože její reálné předlohy (pí Nečasová a pí Grossová) byly od pohledu i vytupováním hloupé vesničanky, což ona není. Popisované reálie a korupce jsou  přepálené a zjednodušené. Je to v postatě červená knihovna křížená s tím, jak si politiku představují čtenáři Blesku. (24.03.2024)