Fallout

Mám to štěstí, že jsem fanda nových her (3, 4, New Vegas a 76), mám holt rád styl RPG Bethesdy, jejich hry se dají hrát dokola a pokaždé jinak, platí jak pro Fallout, tak pro Skyrim. Falloutu jako seriálu jsem se trochu obával a skoro to naplnilo moje obavy, ale obrovskou měrou jsou za mě vykonpenzovány odkazy na hry výše zmíněné, poznal jsem hromadu easter eggů, propojenst s lore her, je to čistej fan servis pro lidi, kteří mají rádi nové Fallouty, ti dinosauři co honí nad jedničkou a dvojkou, holt to není pro ně. Efekty jsou chvilkama až přepálený a praktický efekty někdy až moc průhledný (maska Goginse). Herecky fajn, příběh mě upřímně ani moc nezajímal, užíval jsem si vizuál a svět Falloutu, stejně jako ve hře. Ale jakmile zazněla titulní melodie Falloutu 4, byl jsem spoko. 4* a.k.a 85% (15.04.2024)

Velice, velice fajn. Seriál, který funguje pro herní fandy (známé prostředí, postavy, hudba, zvuky) tak i pro hrami nepolíbené a milovníky postapo žánru, který se nebere vážně. Fallout je až překvapivě odlehčená záležitost, která pocitově více připomene Borderlands, než herní Fallout ale pokud na to divák přistoupí, dostane páradní zábavu, která je krvavá, drsná, hravá, atmosferická, vtipná, se zajímavými postavami i jednoduchým ale nosným příběhem. Zamrzí jen tempo, které je z počátku vynikající ale ke konci zpomaluje a příběh začne být trochu vážnější a ve výsledku vyzní do prázdna, než aby skutečně rezonoval. Každopádně už aby tu byla druhá sezóna. (19.04.2024)

Ježto patřím mezi jedince, kteří si ještě jako malí fakani na základce za účelem důchodového zabezpečení pečlivě střádali víčka od limonády a při jakýchkoliv zdravotních potížích se bodali vývrtkou, ovšem v současnosti jsem se již stihl dožít zdravé skepse velící mi pokud možno nikdy se na nic netěšit předem, neb obvykle pak následuje bolestivé zklamání (viz např. první díl filmového zprasení nejoblíbenější knihy pisatele tohoto pamfletu, které spáchalo Vilné F, kvůlivá čemuž stále váhám, zda se vůbec pokoušet mučit dvojkou), jsem směrem k tomuto seriálu opravdu urputně potlačoval veškeré neblahé doufání a raději se snažil zůstati tím septikem. Naštěstí mohu nyní prohlásit, že zcela zbytečně, neb vizualizace nejenže úplně přesně vystihla atmosféru původních herních klasik překrásným výtvarnem počínaje a stylovým hudebním doprovodem konče, ale i obsazení hlavních xichtů bylo velmi prdelohrncové (zejména „small frame“ bráchu hlavní protagonistky, který jako by Lannisterům z Tyriona vypadl, jsem si velmi oblíbil), ba dokonce nebylo opomenuto důkladné prošpikování děje odkazy na nejlepší film evr via hodný, zlý a ošklivý Gogginsův ghůl, vulgo mazlík numero uno (při přechodu pouště za Tuca, na návštěvě u farmáře za Sentenzu, jinak, ač vlasů nemaje, víceméně Blonďákovatý a sumasumárně skvěle vystižen tímto songem), v míře obdobně hojné, jako jimi byl k mé někdejší radosti nacpán nejoblíbenější (a imo nejlepší) druhý díl hry.  Vykreslení postapo světa shledávám rovněž předloze věrným (= doma rádobyidylická utopie, z níž by se ovšem Orwellovi děsem stáhla prdel, nahoře fašouni nalevo, sekty napravo, pošahanci a kanibalové všude), kvituji plnokrevné zpracování a co se týče děje, tak byť jsem byl první cca dva tři díly mírně znepokojen občas možná zbytečným oslím mostěním, které po zhlédnutí hodnotím spíše jako vynucené pouze osmidílnou stopáží, a některými obecnými seriálovými nešvary, kvalita příběhu i jeho odvyprávění měla naštěstí vzestupnou tendenci, stejně jako úroveň mile morbidního a absurdního černého humoru, který nezůstal naštěstí jen v rovině narážek pro falloutí nerdy (rozbitý vodní čip), ale naopak se na dnešní dobu velmi odvážně dopouštěl tak břitkých alegorií na současné Spojené státy, až jsem občas jen nevěřícně kroutil hlavou, že to dav všelikých neziskových cenzorů ze socek vůbec pustil (asi těm blbům nesepnulo, o čem vlastně to rozličné počínání stádeček ovcí ve vaultech vlastně bylo) a u řady momentů zejména v předposledním díle regulérně hýkal smíchy. Pokud bych chtěl být subjektivně co nejobjektivnější, dával bych asi za čtyři, avšak patře k fanouškovské základně, uděluji jednu navíc za Dogmeata se Šmikšmikem. A samozřejmě chci dalších aspoň pět řad v minimálně stejné kvalitě a to ideálně nejpozději ihned. (15.04.2024)

Takhle se dělají videoherní adaptace! Žádné předělávky známého příběhu, nýbrž seriál, který stojí na vlastních nohou. A přesně tím Fallout je. Známý videoherní svět slouží spíše do pozadí a seriál je stavěn na originálním příběhu a postavách. Na skrz všemi epizodami proudí skvělá atmosféra sedící jak do postapokalyptického světa, tak do šedesátých let minulého století. Stejně tak skvělé snímání záběrů, hudba nebo praktické efekty seriálu dodávají pomyslnou duši. Hlavní příběh stojící na třech hlavních postavách, přičemž se jedna liší od druhé mě stále neomrzel a do seriálu se nesmírně hodí. Walton Goggins spolu s Ellou Purnell seriálový Fallout nesmírně tahají a jejich příběhové linky vás baví snad po celou dobu. Aaron Moten rozhodně není špatným hercem, jeho postava Maximuse je též zajímavá, ale bohužel tahá za slabší konec než zmíněné dvě další postavy. Seriál si umí pohrávat s tempem a dobrým načasováním. Střídání vážnějších témat za ty odlehčené funguje na jedničku. Ovšem někdy bohužel trávíme s určitými příběhovými oblouky, které jsou těmi slabšími až moc času a jedná se snad o jediné minus celého seriálu, který jinak šlape jako hodinky. Seriálu, který si vás na začátku zaháčkuje, přičemž se ani nenadějete a jste u poslední epizody. Sem s další sérií! (21.04.2024)

Škoda. Ako zarytý fanda série som veril, že to bude na mňa fungovat. Lebo dvojku mám síce na nejakom pomyselnom piedestáli izometrických rpg, no nostalgicky musím priznať, že som si dávno-pradávno užil aj ten facelift, čo tomu spáchala Bethesda, potažmo Obsidian. A nie, žeby som si z tohoto televízneho fanservisu občas s úsmevom čosi nevyzobal. Vlastne som si to dal takmer na jeden záťah, no problemo. No ako celok je to skôr také cosplayové hranie sa na hru. Síce s povedomou a sympatickou estetikou, brutalitou, hudbou atď.... ale tá nádejne nastrelená atmosféra sa rosypáva s pribúdajúcimi postavami a epizódami len v nejaké kulisy, v ktorých tá story v závere už mala bližšie k teenegerským Hunger Games, než k tomu depresívnemu cynickému postapu, na ktorom som bol odkojený. (13.04.2024)