Bostonský škrtič

Pokud bych měl něco ocenit, tak je to dobová atmosféra a Carrie Coon, která mě prostě baví. Ale jinak? Jasně že není fér psát o filmu, který se snaží držet historických skutečností, že působí jako reckyklát, ale prostě je to tak. Těch špinavostí, které se snaží odhalit novináři, tu bylo a bude dvanáct do tuctu a tenhle není ničím výjimečný. Navíc ta snaha divákovi nacpat, jak to měly ženy v paternalistickém světě žurnalistiky těžké, působí strašně protivně. Netvrdím, že tomu bylo jinak, ale v dnešním nuceně vyváženém genderovém světě už mě na to prostě nebaví koukat. A ani Keira, která měl být nejspíš největším castingovým tahákem, mě nijak neuchvátila. Odvedla takový ten šedý průměr a tak na mě působil i celý film. 50% (26.03.2023)

Určitě se vám to už stalo někdy taky. Skončí film, který za moc nestál, naskočí závěrečné titulky s dovyprávěním osudu jednotlivých aktérů a vy najednou zjistíte, že tohle je asi to nejlepší z celého příběhu a máte sto chutí zvedat hodnocení. Jo, já se klidně přiznám, svrběly mě prsty! Ale pak jsem si vzpomněl na to všechno, co tomu předcházelo a poměrně rychle jsem zařadil ze čtverky zpátky na trojku. Je to celé na mě až málo napínavé a místy takové až sterilní a určitě nepatří k tomu nejlepšímu, co jsem na tohle konkrétní téma už v životě viděl. (11.09.2024)

Pozor, postarší i mladé a osamělé ženy nejsou ve svých domácnostech v bezpečí! Na dveře jim klepe bostonský škrtič. A dvě novinářky o něm podají první novinové články. Keira Knightley, dosavadní redaktorka sekce pro životní styl, která má tím pádem s investigací vražd nulové zkušenosti, je jednou z těch novinářek, za kolegyni má Carrie Coon, ta je ale na scéně o poznání méně. Keira se dovedně pohybuje dobovými reáliemi, účes i její oblečení jí ubírají na sexappealu a hraje velmi zaníceně. A všichni ostatní herci, kteří její hvězdnou auru obklopují, si také zaslouží pozornost. Matt Ruskin, scenárista a režisér v jedné osobě, mapuje období od roku 1962-1965. V prvních fázích svého počínání je přehledný, postupně, tedy jak začnou přibývat možní podezřelí, se jeho film zamotá do menší nepřehlednosti a nedostane se mu potřebné gradace. Jeho režijní rukopis mohl být o stupínek výraznější. Vraždy, kterých je celkem 13, jsou poměrně brutální, alespoň podle policejního popisu, a stejně tak i vedené útoky proti nic netušícím obětem. Zobrazení je ale značně umírněné, v podstatě se k divákům strach z pouličního vraha dostane v menší míře, než by bylo potřeba. Divák se tedy spíše ponoří spolu s hrdinkou do investigace, která má zajímavý a svěží ráz. Sbírání faktů se povedlo a divák je natěšený, kam celé to vyšetřování dospěje. V té době měl film gradovat. A neděje se tak. Nedá se přímo napsat, že by vyvrcholení filmu, který se držel úzce historických událostí, nebo přinejmenším usiloval o to, aby to vypadalo, že se striktně jede v historické dramatizaci událostí, mělo být nějak extra vypjaté, přesto z filmového hlediska ten nedostatek nervy drásajícího rozuzlení tady znát je. Pak jistě nikoho nepřekvapí, když si prostřednictvím závěrečných popisek přečteme, co se stalo s obviněnými, případně jaké tresty padly, i kam dospěly kariéry a životy našich horlivých novinářek. Ve výsledku je to snaživé i poutavé dílo, do kterého režisér nevložil extra zapamatovatelné režijní momenty, ovšem naverboval Keiru, co pátrá po vrahovi velmi zarputile a s buldočí vervou. 7/10 (25.04.2023)

Se zapojením dvou investigativních novinářek do pátrání po "Bostonském škrtiči" se neotálí, vzbudí sice v okolí pár úšklebků, nicméně jakmile se jejich články ukážou relevantní (a ony samy schopnější než přetížená policie), získají své místo, kontakty i relativní podporu. Umírněná Keira je výborná, jinak se OK kriminálka z mírně rozptýleného pohledu (z úzce procedurálně detektivního by mě asi zajímala víc) na úvodní vlně doveze až do konce lehce unaveně. (24.04.2023)

Keira Knightley si v posledních letech vybírá komorní, ambiciózní dramata, která jí prostě sluší. Každopádně by látky mohly být svěžeji a nápaditěji uchopené. Na Bostonského škrtiče jsme si totiž mohli vzpomenout i třeba za měsíc, prostě potenciál tam byl. Sériovému vrahovi jde po krku – no, sám své ženské oběti škrtil – nejen policie, ale i snaživá reportérka místních novin. Pátrání je to poměrně mdlé, ani o novinářské práci dané doby se nedozvíme nic moc zajímavého. Řemeslně je to fajn, ale jede se až příliš na jistotu, chybí atmosféra, a i tah na bránu měl být mnohem větší. Aspoň trocha toho mrazení v zádech bych uvítal. Prostě chytání vraha má být hlavně napínavé a vtahující… a tady není! (26.04.2023)