Přepadení 13. okrsku

John Carpenter je stálou súčasťou môjho rebríčka najobľúbenejších režisérov. Má môj obdiv a rešpekt nie len preto, že stvoril legendárneho slasher horrorového zabijaka Michaela Myersa a natočil také kultové diela ako sú "Hmla" alebo "Vec". Celkovo mám rád ten jeho charakteristický, strohý, surový rukopis. Preto som si zgustol aj na snímku "Prepadnutie 13. okrsku" (Assault on Precinct 13), ktorý zrežíroval na začiatku svojej kariéry v roku 1976. Útok zločineckého gangu na neveľkú policajnú stanicu v Andersone, v zapadnutej štvrti Los Angeles, bol pre mňa pôsobivým filmovým zážitkom, aj napriek tomu, že bol natočený pred štyridsiatimi piatimi rokmi. Pán John Howard Carpenter vždy dokáže vyhovieť môjmu vkusu a splniť moje očakávania. **** (03.05.2021)

Opravdu zábava. Po trochu šokujícím zlomu v dosud klidně plynoucím příběhu se rozjede akce, která svojí syrovostí a určitou naivitou zaujme a nepustí. Některé nelogičnosti příběhu klidně přehlídnete, protože se venku rojí zombíci (na mě tak rozhodně působili svojí neúnavnou snahou lézt dovnitř oknama) a uvnitř se brání westernoví hrdinové. No není to sranda? Kapitolou zvlášť je Carpenterova hudba, o to zajímavější, že v době vzniku se punkrockový motivy ve filmu vůbec nepoužívaly a kdoví jestli vůbec. (23.01.2007)

Já nevím, co je thriller. Snažím se na to přijít. Sračky nové americké produkce mi to znemožňují. Jenom tak cítím, co to thriller byl. A v tomto případě mám skoro jistotu, že toto thriller byl. Myslím, že to Carpenter zvládl velmi dobře. Policejní stanice se ruší. Nikde nikdo. Jen mrtvoly. A kdo je vrah v cele? Spojenec? Nepřítel? Slušné Johne, pěkně jsi to vymyslel. (09.03.2013)

Až (nikoli když) začnou i u nás gangy přepadat policejní stanice, tak se neohroženě přidám na stranu ... vítěze. To dá rozum, jsem přeci Čech a chci mít svůj klid. Ve filmu si však mé sympatie bez problémů získala trojice černý polda - vyrovnaná sekretářka - sympatický padouch, která se gangů nebojí a na tlumiče jejich zbraní nehledí. Má to spád, basová linka je vynikající a i o nějaký ten pocit bezmoci se přitom dá zakopnout. A já občas zakopávám rád. (27.02.2013)

Uprostřed nočního města vede hrstka spravedlivých tichou válku s krvelačným gangem o opuštěnou policejní stanici. Po svém studentském celovečerním debutu DARK STAR, dostal Carpenter nabídku natočit si levný film podle svého gusta, neměl ale prachy na dobový western a tak natočil (za pouhých 100 000 dolarů a 20 dnů) moderní variaci na RIO BRAVO svého oblíbence Howarda Hawkse. Zatímco u amerických diváků a kritiků film prošuměl, v Evropě se z něj stal hit a nakonec se mu dostalo uznání i v jeho domovině, kde je považován za jeden z nejlepších exploatačních filmů a v roce 2005 se dočkal solidního remaku. Hned druhý Carpenterův film představuje esenci jeho stylu - jednoduchý scénář se sympatickými postavami (v čele s cool antihrdinou), zábavnými dialogy a sedmdesátkově syrová, těžká a bezvýchodná atmosféra, k níž mocně přispívá Carpenterův hypnotický a znepokojivý elektronický soundtrack. Přestřelky jsou sice natočeny staticky a odlidštění obléhači při nich lezou obléhaným před ústí hlavně jako dobytek na porážku (za oboje dávám hvězdu dolů), ale napětí by se dalo krájet a na scénu s holčičkou nebo závěrečné cool vynoření se přeživších hrdinů z kouře nezapomenete. Tři roky po OKRSKU vzniklo druhé kultovní gangové béčko 70. let WARRIORS podobně westernově laděného Waltera Hilla, které také operuje s hrozbou možného spojení nebezpečných gangů (pro změnu na východním pobřeží), a na začátku 80. let se Carpenter k podobné látce vrátil v ÚTĚKU Z NEW YORKU. (24.01.2007)