Klepání na nebeskou bránu

Nemají co ztratit. Jeden jí má v hlavě, druhý v kostech. Jeden je drsňák, druhý slušňák a snílek. V nebi se mluví jen o moři, ten druhý ho nikdy neviděl, takže flaška tequily a jedna kára bude jejich vysvobozením z prostor nemocnice. V kastlíku u spolujezdce navíc najdou bouchačku, v kufru pak balík marek. Zbytek je prošpikovaný Tarantinem, dvojicí gangsterů-packalů s tmavými brýlemi a tenkými vázankami, požitkářstvím, situačními gagy, skvělým soundtrackem, slušivými pointami a výtečnými hereckými výkony (Til Schweiger, Jan Josef Liefers, Moritz Bleibtreu).. Co víc si od Němců přát? (01.09.2014)

„Umírat se dá i stylově“. Netřeba v tom hledat hlubší otisk, (byť základní myšlenka je jasně čitelná), tohle má za cíl „pouze“ pobavit popř. posloužit jako oddechovka, což se taky (tu s větším, tu s menším úspěchem) daří. Knockin´ on Heaven´s door je svěží road movie nesoucí se v notně odlehčeném duchu, ale vždy v pravý moment připomene vážnost situace, tj., že smrt už netrpělivě přešlapuje za dveřmi, v podobě záchvatů hlavního hrdiny. A tak se vám může lehce stát, že v závěru (za ten ostatně ponechávám 4*, byť přiznávám, kdysi na mě snímek zapůsobil o poznání více) dojde i „na pověstnou slzu“. S (osobním) dovětkem na závěr: chtěl bych mít taky takhle „načtenýho“ Tarantina. Tolik k výtkám. P.s. jestli je opravdu v nebi moře, tak už se tam těším. O to větší mám strach, co na mě v tom pekle čeká. Snad aspoň tu tequilu tam mají. P.p.s…… Pinocchiovi jsou 3 roky a Terminátorovi táhne na 7. Primitivní co? Ale (stále) zabírá (alespoň v mém případě :-) (03.10.2012)

Klepání na nebeskou bránu mi přišlo na komedii ne víc než průměrně vtipné a na nějaký hlubší/dojemný film o věcech, které bychom chtěli stihnout před smrtí, příliš nereálné, idylické a lacinné. Samozřejmě, že od filmů nevyžaduji realitu, ale jen tak na okraj, člověk s pokročilou rakovinou, nebo masivním nádorem na mozku je rád, že dokáže vstát z postele, aby se sám šel svobodně vysrat. Nějaké chlastačky a celonoční řízení někam do neznáma skutečně nehrozí, takže se opět vracíme jen k té "komedii". Všichni kolem jsou hloupí, jen naši hrdinové chytří a ze všeho vyváznou - to už jsem někde viděl. Možná se tomu říká nadhled, ale já si nemůžu pomoct, přijde mi to spíš jako blbost... Po režijní, scenáristické a herecké stránce průměrná filmařina, kdy k dobru mohu akorát přičíst pár povedenějších vtípků ("profi" mafiání, dvojitá loupež banky). 5/10 (22.07.2008)

V druhé polovině 90. let se německý film na krátkou chvíli probral k životu Tykwerovou LOLOU a KLEPÁNÍM NA NEBESKOU BRÁNU. KLEPÁNÍ je sympatickým, dojemným a úsměvným počinem evropského fanouška amerických filmů, zejména tarantinovek a právě láskyplnost, naivita a lehkonohost jeho filmu, do kterého nenásilně smíchal od všeho trochu, vás okouzlí. Spolu s velmi šťastně vybranými hlavními představiteli. (01.03.2008)

„Vy my dáte peniaze a ja vám darujem život...“Jeden z divácky najúspešnejších nemeckých filmov stavil na humor a aj keď situácia hlavných hrdinov si žmýkanie sĺz doslova pýta, film medzi nimi dokonale prekľučkoval. Tak vznikol „smutne-veselý“ film, pri ktorom asi slzu nevytlačíte, ale dobrú náladu vytvorí spoľahlivo. Humor nemá tú silu, aby vás zhodil zo sedačky, ale pár scén pobaví. Záverečná scéna pri mori a pieseň „Knockin on heaven´s door“ , to nejako spečatili na konečné slabšie štyri. 70%. (02.02.2012)