Málo mě znáš
Režie:
Tomáš KleinScénář:
Tomáš KleinKamera:
Kryštof HlůžeHrají:
Iveta Bartošová (a.z.), Ladislav Štaidl (a.z.), Petr Sepéši (a.z.), Svatava Bartošová (a.z.), Helena Vondráčková (a.z.), Heidi Janků (a.z.) (více)VOD (1)
Epizody(3)
Obsahy(1)
Dokument vznikající v režii Tomáše Kleina přinese nový pohled na pozici Ivety Bartošové v českém showbyznysu. Tvůrci se na život „popové princezny“ zaměří především očima jí blízkých žen. Ať už prostřednictvím moderátorské ikony devadesátých let Terezy Pergnerové spolu s další moderátorkou Lenkou Hornovou, manželkou hudebního magnáta Karla Svobody Venduly Svobodové nebo Ivetiny vizážistky Ludmily Štinglové. Dokumentární cyklus se ve třech dílech zaměří na roky 1980 až 1987 o cestě naivní, byť sebevědomé holky z Frenštátu pod Radhoštěm do velkého světa, období 1987 až 1994, tedy doby pod uměleckým vedením Ladislava Štaidla a léta 1994 až 1998, kdy se Iveta Bartošová z jeho vlivu postupně vymaňovala, zatímco prožívala kariérní vrchol. V Málo mě znáš budou diváci moci poprvé zhlédnout nikdy nezveřejněné autentické záběry, které s Ivetou Bartošovou v devadesátých letech natočil její fotograf. (Voyo)
(více)Recenze (37)
"Taky na ni stála fronta, ale dostala ji Iveta. No tak, bydlely jsme vedle sebe." V pubertě jsem s Ivetou prožil nejeden vlhkej sen a kvůli jejímu hlasu to tak úplně nebylo. Na dokumentu se mi nejvíc líbil popis princip fungování hudebních mafií za socíku, osvěžení porevolučních prázdnejch sálů při vystoupeních zasloužilejch umělců a vzpomínky fotografa Miloše Schmiedbergera. Toho chlapa jsem neznal a on přitom byl u všeho. A abych ukázal svou znalost tématu, tak Ivetu jsem potkal v roce 1986 v Brně při natáčení Dva z jednoho města a žádná romantická princezna to v tu chvíli teda fakt nebyla. Spíš měla ráda zvířátka. Zrovna si táhla na zádech docela slušnou opici. ()
Dokument se u mě dělí na 2 části. V té první polovině můžeme vidět spoustu dobových záběrů (nutno podotknout skvěle zařazených) a celkově se na to dívá velice dobře. Druhá polovina dokumentu už je ze slabšího těsta a poslední díl místo toho, aby vzdal hold IB, tak se pokouší o existencionální "cosi", které alespoň na mě absolutně nefunguje, a vy se vlastně vůbec nic nedozvíte. Zároveň byl přeskočen úplný konec jejího života (život v Uhříněvsi, Macura vs. Rychtář) a působí to tak nedodělaně aneb když si tvůrci dali práci se začátkem její kariéry, tak proč se absolutně vyflákli na její konec? Je to škoda protože jak jsem psal, úvod byl víc než slušný. Chybělo mi i zmínění jednoho z viníků celého vyvrcholení IB, a to pana Novotného, kterého já osobně beru jako jednoho z tvůrců její sebevraždy. ()
Vůbec se mi nelíbilo podání tohoto dokumentu, které bylo řešené stylem výpovědí několika osob, doprovázených skutečně jen letmými útržky z Ivetina života. Čekal jsem nějaké doplnění po zhlédnutí skvělého seriálu, k němuž došlo, ale jen v některých částech. Zbytek byl brán zkratkovitě, nultá léta absolutně odbytá, úplně vypustila ty největší a nejznámější údálosti. Chápu, že tohle není bulvár, ale tlačit na pozitivitu za každou cenu? Život interpretky byl plný kontroverzí, i seriál to ztvrátnil lépe a otevřeněji. Nudil jsem se, nedozvěděl jsem se prakticky nic. ()
Velmi citlivě, s úctou, láskou a respektem natočený dokument, ve kterém dostaly prostor k vyjádření veskrze inteligentní osobnosti. Věřím, že zcela záměrně se opomíjí poslední léta I.B., což nijak dokumentu neubírá na vypovídající hodnotě. Protože dle mého názoru bylo jeho cílem hlavně připomenout, jak schopná, krásná a talentovaná byla Iveta Bartošová, a na co všechno se hlavně díky bulvárním médiím zapomělo. Jejich záběry a závěry tady nepochybně neměly místo. Moc mě dostala úvaha jednoho novináře vystupujícího v dokumentu, který se tak zamyslel a řekl, že v době, kdy na ni bulvár útočil a psalo se o ní jen v něm a v podstatě pořád špatně, že oni raději psali o jiných a "zajímavějších" tématech a že možná měli tím spíš psát o I.B. a v lepším světle, aby tím bulvár konfrontovali. Nezbývá jen říct, že je škoda, že se třeba tak nestalo. Je smutné, že to skončilo, jak to skončilo a snad už jsme se nad sebou všichni zamysleli a až se někdo bude nedejbože zase topit, tak mu nabídneme pomocnou ruku. ()
Ani po třech dílech dokumentu divák Ivetu nezná. Je mu představen jen glorifikovaný obraz oběti usoužené manažery a bulvárem - která možná takovou obětí nebyla, ale to je něco, co se alespoň tady nahlas neříká. Ze všech partnerů, co si prošli její postelí (a notně přispěli její sebedestrukci), se zde řeší jenom Štaidl a letmo zmíněný Hrušínský. Neúspěšná manželství, opakované pokusy o sebevraždu, alkoholové excesy, nadužívání léků... Nic, ani slovo, uzavře se to hezky v období, kdy byl na ni ještě libý pohled. Potěší alespoň neznámé záběry ze soukromí a nevymáchaná pusa Svobodové, dnes Pizingerové. ()
Reklama