Mlha

Parádní horor - jak málo stačí, že? Carpenter si vystačil s mlhou, která by se dala šavlí krájet, šesti nemrtvými námořníky, minimalistickou hudbou... A s talentem pro budování ohromného napětí. Obzvlášť to, co se děje při úvodních titulcích, je síla, ovšem zbytek filmu nijak zvlášť nezaostává. Na Mlze se mi ale stejně nejvíc líbí její vyznění, protože na konci mohou být vlastně spokojeni všichni - obyvatelé Antonio Bay i Blakeovi námořníci. Je na vás, komu budete fandit.__P.S. Poslední záběr jsem si zamiloval. (04.08.2012)

Přesně ten typ hororové podívané, jakou vždy rád uvítám. Napětí husté, že by se dalo krájet, tajemné postavy zjevující se v neproniknutelné a nezastavitelné mlze a k tomu všemu skvěle zvolená a gradovaná hudba-prostě John Carpenter na vrcholu svých sil, který si dal před legendární Věcí skutečně poctivou a vydatnou rozcvičku. Příběh sice nic moc nepřinese, ale to znepokojivé aroma postupující společně s tím děsivým mlžným oblakem vše několikanásobně vynahradí:-) Hororová klasika, která si patřičnou úctu rozhodně zaslouží... (05.10.2012)

Kategorie: Vyčpělý old school horor. Carpenter spoléhá na smrtelně přímočarý příběh z kategorie strašidelných pohádek a daří se mu budovat atmosféru, k čemuž mu dopomáhají kvalitní triky. Jinak nemá Mlha moc co říct. Bát se u ní prakticky nelze, gore scény se odehrávají mimo záběr kamery, postavy nemají téměř žádný prostor a jejich jediným smyslem zde je prostě fakt, že existují a buď zemřou, nebo ne. Smeknout zbývá opět jen před multitalentovaným Johnem Carpenterem, který vedle režie a scénáře obstaral i výborný soundtrack, střihl si vedlejší roličku a stvořil onu působivou atmosféru, která je největším kladem filmu. (19.05.2009)

Jediná věc, ze které šel strach byla ta mlha, jenže o mlze jsem za poslední dobu viděl tolik filmů, že tenhle je po těch dvou mlhách ten poslední, kerý jsem ještě neviděl a krapet mě to už otravovalo. Popravdě si ale Carpenter opravdu vyhrál, protože s mlhou přichází atmosféra, a já se musím přiznat, že jsem opravdu byl napjatý, jak se to všecko vyvrbí, a vyvrbilo se to vesměs normálně, přičemž to alespoň rychle uteklo, a tak tomu filmu nemůžu upřít, že jsem u něj měl nahnáno a divný pocit, minimálně ty scény, kdy se městéčko utápí v mlze byly výborné, ale to je asi tak všecko. Kdyby se ten film nejmenoval mlha a celý film nebyl o mlze, tak je to docela nuda. Ale už tady bylo nádherně vidět, jak si Carpenter hraje s maskama, ty se mu totiž do filmu vždycky podaří, čím nechutnější, tím pro film lepší. (25.05.2009)

V mlze husté tak, že by se dala krájet, se procházely potemnělé postavy. A protože to natočil John Capenter ještě v době, kdy mu to doopravdy šlo, dalo se na to i dívat Podobně jako většinu svých filmů, postavil Carpenter na atmosféře i Mlhu. Jednoduchá zápletka (skvělé uvedení do děje pomocí starého námořníka) je odvyprávěna za necelých devadesát minut a nechybí jí nic, co má správný horor ze staré dobré „B“ školy mít. Nulová psychologie postav je vynahrazena jejich různorodostí a taky tím, že si nemůžeme být jistí, kdo bude další a kolik jich vlastně ještě přijde. Jistě, u některých to přežití lze v rámci jistých diváckých sympatií odhadnout a někde dozajista leproidní námořníci ve svém výběru zklamou, protože v takovém kvantu postav by někteří umírali rozhodně zaslouženěji. Avšak při pohledu na valící se mlhu, v níž pomalu kráčejí postavy s hákem v ruce, zapomenete i na to, že máte udržovat základní tělesné potřeby pro pokračování života jako je tlukot srdce či dýchání. A proto, že jsem se u filmu cítil tak „příjemně“ přece jenom tu pátou (i když pravda, nezaslouženou) hvězdičku přihodím. (30.09.2005)