Mlha

První jsem viděl remake, takže originál byl pro mě obrovským překvapením. Carpenter prostě umí...hlavní prim tu hraje jeho hudba a to jak skvěle umí navodit tu správnou horrorovou atmosféru. Dokonce tu ani člověk nenajde žádné gore a vůbec to nevadí...jak sám Carpenter říká v komentáři, tak většina scén s duchy (třeba masakr na rybářské lodi) byly dotočeny až posléze, čili původní záměr byl udělat něco více odlišného od Halloweenu. Já jsem si z tohoto filmu odnesl parádní horrorový zážitek a milovníkům horrorů můžu tuhle klasiku jen a jen doporučit. (28.06.2009)

Atmosféru buduje jistě dobře, tedy stonásobně líp, jak jeho o skorem třicet let mladší klon. Jenže stejně jako je scénář nedomyšlenej tam, tak je nedomyšlenej i tady. A tím nemám na mysli podivnej konec přesně ve stylu druhých pokračování. třeba když všichni nezávisle na sobě spojují všechno podivný dění s mlhou, když ta diskžokejka řve do rádia, aby někdo jel zachránit jejího synka před mlhou, když každej bere jako sám nezvratnej fakt, že v té mlze něco tajemnýho je. To se totiž může stát jen v horrorech jako tento. No, co se týká "nervydrásajícího" úvodu, asi jsem se správně nedíval, protože vyprávění okolo ohně strašidelnejch historek, to může děsit jenom v reálu a před desátým rokem života. Jinak k formě, co říct? Kromě mrtvejch námořníků, kteří nejsou nikdy ukázaní celí a tak to nekazí jinak zábavnej film hloupou umělostí, mi to přišlo hodně minimalistický jak na triky a prostředí, tak na propracování postav. Semtam něco sice nakousne, ale dozvíme se jen ždibce a o mnoha ani to. Mohlo to být lepší, mohlo to být horší. Kultem pro mě zůstane Věc, ale toto ne. Toto je prostě jen další horror nijak nevybočující z řady ostatních osmdesátníků. (08.09.2006)

Pokud člověka zaujme nějaký film v dětství a dospívání, pak má k němu osobnější vztah. Jedním z takových filmů je pro mne Carpenterova mlha. Jistě, dnes se u něho nebojím, ale tehdy ano. Zneklidňující tajemno, nebezpečí skrývající se v mlze....podezřívám Kinga, že se zde inspiroval pro svoji povídku ( ale to mi nevadí, jeho Mlha se mi líbí). V rozhovoru Carpenter i jeho žena přiznávají, že točit vlastní mlhu nebylo nic jednoduchého. Bylo třeba se uchylovat k různým větrákům, hledat nejlepší úhly pro kameru, prostě si vyhráli....Po prvním zhlédnutí se mi vybavovaly stále dokola dvě věci - mlha šplhající po telegrafním sloupu, aby zkratovala vedení, a nemrtví v kostele....A také Adrienne Barbeauová na střeše majáku....A dlouho jsem míval z husté mlhy, která je v našich končinách poměrně častá, nepříjemný pocit...( Carpenterova hudba je zde stejně vynikající, jako například ve Věci či Halloweenu) (19.08.2010)

Tu se z mlhy vynořily divný postavy, jejich párty kostlivý, těžko někdo zastaví... Mistr atmosferických snímků (především pak hororů), John Carpenter, představuje po Halloweenu svůj další povedený film, s mysteriózním nádechem. Není to zdlouhavé, má to spád, je tady Jamie Lee Curtis a hlavně neopakovatelné osmdesátkové kouzlo. Tento film a vůbec styl, který reprezentuje - můžu. (02.09.2013)

Carpenter prostě umí dělat napětí, bez ohledu na to jaký má příběh potenciál. Film The Thing byl geniální tím, že se tento režisér potkal s tím správným scénářem. V Mlze už to až zase takový soulad není, vraždící duchové námořníků zrovna nepatří mezi nejhorší běsy mých představ, navíc v městečku ze kterého lze bez problémů odjet. Ale i tak se v napínačkách ukazuje, že Carpenter svou práci odvádí dobře. A jelikož si je režisér svého umu vědom, vkládá je i tam, kam by snad ani nemusel. Posledních 30 minut je, bez ohledu na zastaralé speciální efekty, nadprůměrným hororem. (04.06.2009)