Halloween

Takhle má vypada horor s velkým H. Úvodní "připravovací" část mě hodně bavila a pak když si ctihodný pan Michael otevřel uřední hodiny, mělo to grády a nebylo to vůbec nějak přepísklý, opravdu tím, že zde nebylo 30 vražd na centimetr čtvereční si film zachoval vysoké stadium napětí až do konce. Ovšem to napětí a prvotní obava, kdy to přijde, kdyby nebylo geniálního ústředního hudebního motivu. Jamie Lee, tady mlaďounká, ale ona se vymlaskla později ještě ve větší kočku. Nedám plnou palbu, protože tam bylo pár scén, který hraničili s paradoií např. Michaelův útěk z blázince, to byl fakt úlet, ovšem to nic nemění na fakt že jsem si to napětí v jedný ulici pěkně užíval. (04.04.2020)

Kdybych viděl Halloween před lety a v mladším věku, možná bych hodnotil jinak. Dnes bohužel konstatuji, že na něm krom hudby a atmosféry bohužel nefunguje snad nic. Schematismus a béčkový feeling bych odpustil, jenomže lekačky jsou slabé a předvídatelné, žádná z postav mě nepřesvědčila abych si ji oblíbil, postava Donalda Pleasence je absolutně nevyužita a navzdory úsporné stopáži film nudí. S gore scénami je to navíc dost vlažné a jediná scéna, která mi výrazněji uvízla v paměti, je Michaelovo přepadení auta. 40%. (27.12.2016)

Večná a nazabudnuteľná klasika. Lenže zatiaľ čo niektoré filmy zostávajú nadčasované aj po mnohých rokoch, niektoré starnú rýchlejšie, ako si chcú niektorí pripustiť. Horor je žáner asi najviac zasiahnutý zubom času a nároky na strašenie sa stihli za tú dobu zdvihnúť na úplne inú úroveň. Spolu s druhým dielom však ide stále o uspokojivý zážitok s dnes už kultovým hudobným motívom.70% (06.04.2007)

Co má společného Šípková Růženka a Michael Myers? Docela dost, protože to, co oběma chybí, je rozum, bdění a přitakávání životnému – ze všeho nejvíce však řeč. V pohádkách jde často právě o to princeznám, které oněmí (Honza málem králem), ztratí schopnost úsměvu (Šílené smutná princezna) či upadnou do snění jako Šípková Růženka, tuto řeč navrátit. Zpravidla si to vezme na starost muž, který svou vychytralostí princezně rozum a řeč navrátí. V Halloweenu nacházíme totéž, jen je to prohozené – zakletý nemluva tu je Myers a ta, kdo ho má osvobodit, racionální Jamie Lee Curtis. Jamie se věru liší od svých hédonických kamarádek. Je trochu šprtka, nemá přítele, sama říká, že proto, že je na chlapy moc chytrá, trochu moc čte. Proto je ale hlavní postavou a proto je k ní Myers tak přitahován, jelikož ví, že ona jako jediná mu je s to rozum a řeč vrátit a zachránit ho. Řeč je možná to vůbec nejdůležitější, co lidé mají a co je nakonec odlišuje od zvířat. Podle mnohých teprve konstitucí řeči vzniká lidské vědomí, teprve tehdy ožívá psychické vědomé já. Také proto dnes někteří bijí na poplach, tvrdíc, že řeč byla rozbita (a s ní i rozum) ve prospěch různých sloganů, hlášek, smajlíků, výkřiků ap. Opakem řeči a rozumu je magie, drogy, mystika, náboženství či infantilita (Myers zabil poprvé v šesti). Ustanovením racionální Jamie hlavní postavou nám Carpenter naznačuje, že nikdy nesmíme rezignovat na snahu sebe i svět kategorizovat, uchopit, zpředmětnit, „zteoretizovat“. Neboť rezignace na toto nutně končí v oral-análním (dětském) vesmíru magie či drog, který je přesným opakem skutečné dospělosti. Nevěřme proto nikdy lidem, kteří odmítají teoretizovat o filmech a posmívají se intelektuálům – mluví z nich malí a nezralí Myersové. ____ Vyjma (-spoilery-) úvodní vraždy sestry se objeví ve filmu ještě čtyři. První dvě mají společné to, že těsně před zabitím nehraje žádná hudba (dívka v autě, kluk v domě), zatímco během třetí (šňůra od telefonu) a čtvrté (Jamie, ale tady jde jen o pokus o vraždu) hudba hraje, pokaždé stejná, Carpenter cosi velice jednoduchého vybrnkává na piano. Důvod, proč hudba hraje, je ten, že Meyers je v záběru a jeho počínání tedy není založeno na šoku pro postavy i diváka jako u prvních dvou vražd. Když v záběru není, jako v prvních dvou případech, žádná hudba nehraje a překvapení je o to větší. Carpenter v tom má očividně prostě nějaký systém. Na tomtéž konceptu stojí hudební doprovod ke slasheru Pátek třináctého. Problém je samozřejmě v tom, že vycvičený divák právě z toho důvodu, když je nápadné ticho, pozná, že se něco blíží – podobně jako je např. podezřelý záběr bez střihu v jinak frenetickém filmu, neboť ukazuje-li takový film postavu jdoucí dlouze z domu k autu, je téměř jisté, že auto vybouchne. (18.09.2011)

Opět horor s výbornou atmosférou, kterej nastartoval pěkně dlouhou sérii o Halloweenu, ale na muj vkus to je příliš málo krvavý a fakt strašně málo zabíjení, v tomhle díle je Myers nějakej slabej, krom toho děj se pořádně rozjede asi až po hodině a jelikož má celej film hodinu a půl, tak moc času pak už nezbejvá a je to znát, právě na tom vraždění Myerse, kdy skoro nic nestihne. Rozhodně mam daleko radší jedničky od Freddyho a Jasona, ale tenhle horor určitě taky za skouknutí stojí, jen holt neni tak drsnej, jak já mam rád. Ale jak řikám oproti vraždění ma zase skvělou atmosféru (12.08.2007)