Reklama

Reklama

Les Lèvres rouges

  • Belgie Le Rouge aux Lèvres (více)
Trailer
Belgie / Francie / Západní Německo, 1971, 87 min (Director's Cut: 100 min)

Obsahy(1)

Novomanželé Stefan (John Karlen) a Valerie (Danielle Ouimet) se po cestě do Británie zastaví v ohromném přímořském hotelu, kde kromě nich a recepčního (Paul Esser) nikdo jiný není. Ale záhy se zde objeví další hosté, typ hraběnky Báthory (Delphine Seyrig) a její okouzlující společnice a sekretářka Ilona (Andrea Rau). Recepční je v šoku, vždyť před čtyřiceti lety hraběnku poznal. Ta se ale od té doby vůbec nezměnila. (Snorlax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (29)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Precíznu prácu kameramana, kostymérov či osvetľovačov by som viac docenil, ak by film nebol nakrútený na začiatku sedemdesiatych rokov, pretože dobová atmosféra ma vôbec neoslovila a do tohto hotela by som nešiel stráviť noci ani zadarmo. Toto je ale skôr môj osobný, čisto subjektívny problém. Prvá hodina filmu plynie veľmi pozvoľna, dôraz je kladený okrem spomínanej vizuálnej zložky aj na psychológiu, ďalšia polhodina je už značne explicitná a pripomína niečo medzi dobovými erotickými filmami a hammerovskými horormi. Bohužiaľ som film videl so značne nepodareným anglickým dabingom a aj preto mi pripadalo, že postavy sú mentálne akosi spomalené, čo najlepšie dokumentuje záverečná nehoda, ku ktorej vôbec nechápem, ako mohlo dôjsť. Snímka je ale bohatšia čo sa týka nastolených témat, ako by sa mohlo na prvý pohľad zdať. Príbeh Bathoričky je značne modernizovaný, predovšetkým tu ale silno cítiť univerzálnu tému túžby po ovládaní blízkych ľudí a to nielen v zmysle, že muž potrebuje svoju ženu vlastniť ako majetok. ()

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Jako netradiční pojetí příběhu hraběnky Bathoryové se tento film povedl. Na svou dobu je moc dobře natočený. Audiovizuálně bych ho tipoval spíše o deset let pozdeji. Zajímavá a depresivní hudba navíc podkresluje celý děj a buduje zajímavou atmosféru. Co je však hlavním problémem snímku? Táhne se. Strašně se táhne a místy trošku nudí. U většiny upířích hororů je to obvyklý jev. Je mi líto, že zde je tak nízké hodnocení, ale já nad tři hvězdy jít nemůžu. Zajímavé dílo a pro fandy žánru určitě dobrá volba. ()

Reklama

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

"Dobrý den být naživu..." Ohó, tak tohle je zvláštní film, který více skrývá než odhaluje, přesto (nebo právě proto) dokáže vybudovat slušně zajímavou atmosféru a pohltit diváka ať už interiérem hotelu nebo hereckým obsazením ženských rolí. Silně mysteriózní, napínavé, vizuálně okázalé, herecky zajímavé moderní lesbické drama o Elizabeth Bathory v příjemně erotickém hávu a s feministickým kontextem. Opravdu zvláštní záležitost, spíše tajemná než ryze horrorová. A ten závěr v autě... "Ještě tolik nocí padne a padne do propasti času." 101 hororů, které musíte vidět, než umřete 93/101 ()

Litsarch 

všechny recenze uživatele

První co mě na tomto filmu praštilo do očí byla až neskutečná podoba Valerie (Danielle Ouimet) se Blake Lively (Gossip Girl)! Podobná gesta, výrazy tváře a hlavně ta podoba v obličeji a vlasy! :) Nicméně, hodnotit Les Lèvres rouges jako horor by bylo vcelku obtížné. Je to spíše takový pomalejší, leč úderný, elegantní, nenásilně upírský thriller. Což mu samozřejmě na kvalitě neubírá, naopak. Než na dějovou stránku se zde více pro mě Kümel soustředí na herecké výkony Danielle Ouimet a samozřejmě hraběnky Bathory (Delphine Seyrig) a podle mě udělal jen a jen dobře, jelikož nebýt jich, tak snímek asi není ani průměrný. Jen ony dvě totiž z tohoto snímku dělají něco "víc" svou elegancí a projevem. Něco, díky čemuž snímek mě upnul a až do konce nepustil. Něco, co mě u něj drželo a okouzlovalo, nevnímaje ostatní postavy. Neříkám, že děj je špatný a ostatní postavy jen do počtu, ale nejsou ani něčím, co by člověku zůstalo v paměti déle, než pár minut po snímku. Kdežto ony dvě dámy, pro mě hlavně Danielle Ouimet, zůstanou. ()

POMO 

všechny recenze uživatele

Toliká estetika v blonďaté ženské kráse, andělsky bílých dámských kostýmech a melancholické poetice, připomínající takřka Polanskiho Hořký měsíc… zazděná tolika prázdnými a nevzrušivými dialogy. A taky nedokreslením charakterů postav, na kterých komorní interakci měl celý film stát, coby psychologický rozbor fascinace násilím, bezmocí a odevzdání se vyšším sílám. Ani nahota zde není využita účelově a dostatečně uspokojivě. Na tvář, účes, šaty a klidný, svůdný hlas Delphine Seyrig coby grófky Elizabeth Báthory ovšem jen tak nezapomenu. ()

Galerie (78)

Zajímavosti (2)

  • Ve filmu je patrný vliv surrealistických malířů Paula Delvauxe a Leona Spilliaerta. (Petrus1)

Reklama

Reklama