Šílenství

Brilantní horor podle předlohy mistra temných světů, démonických bytostí, "Prastarých" a stvořitele mýtu Cthulhu, H. P. Lovecrafta. "That guy from Jurassic Park", Sam Neill je výborný, oproti Julii Carmen, jejíž výkon je zato mdlý a statický, vyzní tak ztvárnění jeho postavy ještě výrazněji. David Warner už pro mě není nějaký čas jen ten "loajální sluha s kamennou tváří" z Titanicu a v závěrečné scéně se v roli malého chlapce na kole objeví Hayden Christensen, jehož bych tedy opravdu nepoznala. In the Mouth of Madness přináší poctivý kousek hororové filmařiny, která tak trochu, avšak velmi opatrně, balancuje na hraně béčkového filmu. (30.08.2015)

„Myslím, že chlapec odkojený Stephenom Kingom by sa mal prezentovať lepšie.“ K Johnovi Carpenterovi pristupujem s úctou, ale nie slepou. Nakrútil žánrové klasiky (HALLOWEEN, HMLA, VEC, VLÁDCA TEMNÔT) a polo-klasiky (PREPADNUTIE 13. OKRSKU, ÚTEK Z NEW YORKU). Ale videl som i jeho slabšie (ONI ŽIJÚ!, VEĽKÉ PROBLÉMY V MALEJ ČÍNE), až mierne podpriemerné kotrmelce (CHRISTINE, STARMAN, NEVIDITEĽNÝ NA ÚTEKU). No a potom sú tu braky (DUCHOVIA MARSU, MESTO PREKLIATYCH). Preto som si k ŠIALENSTVU sadal s otázkou, čo bude, lebo hoci snímku hororoví fanúšikovia hodnotia kladne, tí istí ľudia pozitívne hodnotia aj Johnových UPÍROV. Nakoniec ma ŠIALENSTVO príjemne prekvapilo. Predovšetkým po vymaznanej vizuálnej stránke (nielen odpudivo krásne efekty, ale celkovou „hladkosťou obrazu“). So scenárom je to horšie: Carpenter vykráda nielen iných (ANGEL HEART), ale i sám seba (VEC, MESTO PREKLIATYCH) a pôsobivá atmosféra sa postupom času čoraz bezradnejšie stráca v otravných víziách, predstavách a zlých snoch, ktoré robia zo solídneho hororu chaotický guláš s pôsobivou poslednou scénkou. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/nezaradeny-horror/304-sialenstvo-60- (01.02.2009)

Vysoce originálně pojatý mysteriozní horor, který doporučuju všem co teď paří Alana Wakea 2. Nejlépe prodavaný autor knih Sutter Cane se ztratil a to co píše, se možná stává skutečností. Na scénu tak přichází skvěle napsaný i zahraný nejlepší pojišťovací vyšetřovatel v okolí. Ten se rozhodne tuhle záhadu rozlousknout. Carpenter se tu vydává do pro něj neprobádaných vod, až Lynchovské abstraktnosti a nestálosti. Film opravdu skvělým způsobem probádává a zpracovává hlavní nápad. Celý snímek oplývá nepřijemným tajemnem, které vás zahákne od prvních vteřin snímku a nepustí vás až do samotného finále. Opravdu miluju režii, silný vizuál a střih tohoto filmu, který funguje absolutně zázračně. Carpenter si tak nepohrává jen s hlavou hlavního hrdiny, ale i diváka. Normálně oceňuji krátké kondezované filmy, ale zrovna u Šílenstvím mám pocit, že by tomu deset až patnáct minut navíc prospělo. Díky tomu by proměna a vývoj některých postav nemusel působit tak urychleně, stejně jako samotný finále. Přesto jde o jedinečný film, který mě strašně moc baví. (02.11.2023)

"In the Mouth of Madness" je krásný a výstižný název pro matoucí film, kde se psychedelie střídá se schizofrenií, nejistota s paranoiou, realita s halucinacemi, deprese s mrazením... Zápletka je sice hodně hustý guláš a stále se nejsem schopná rozhodnout, jestli mi pointa přišla úplně debilní nebo naprosto geniální, ale rozhodně ta podívaná měla něco do sebe - v první řadě hutnou atmosféru. Sam Neill v hlavní roli je přesvědčivý v obou rovinách: coby uhlazený, striktně racionální vyšetřovatel pojistných podvodů i jako rozcuchaný, počmáraný materiál pro psychiatra. Lovecraftovsky bizarní kousek nemusí sednout každému, mně naštěstí ano, ikdyž mám výhrady k několika scénám a třeba nad tou závěrečnou se budu muset ještě hlouběji zamyslet, co tím chtěl Jan Tesař přesně říci. Jako nadšená čtenářka knih Stephena Kinga musím hodnotit nadprůměrně, Sutter Cane by byl taky můj oblíbený autor;-). 74% (14.07.2011)

Lovecraftovský kousek, kde si Carpenter dokázal udělat legraci ze sebe a své hudby i z mistra Kinga, ještě více doceňuji až po letech. Sam Neill zde předvedl ukázkovou studii šílenství, kterou si pak zopakoval v Horizontu události (1997). Fantaskní svět, do něhož se vrhá pojišťovák Trent, pozvolna odhaluje svoji temnou tvář. Ty náznaky jsou skvělé, asi snad lepší, než kdyby Carpenter vybalil vše naplno. Ale na rozličné potvory a chapadla samozřejmě dojde, byť hrůzu z nich tak trochu zastíní i reálný útok dobrmanů. Občas si jeden vzpomene na majstrštyk Věc, která se v několika obrazech připomene. Jen jsem měl pocit, že proti pradávnému zlu by asi kříže nepomohly, což nakonec pochopil i Trent. Hodnocení zvedám o jednu*, páč o víc už to nejde. (22.01.2024)