Z pekla

Film, kterej svou slabost ve vyprávění přebíjí skvělým vizuálem a vražedně hutnou atmosférou, přičemž se dá smeknout před tím, jak celistvě a suverénně působí. Všechna ta špína, brutalita a zvrácenost v elegantním, byť dost potemnělým sherlockholmesovským kabátku je prostě nekonečně působivá. Lahůdkou je i herecký obsazení. (01.06.2019)

Chápu, že adaptace jakéhokoli literárního díla je velmi náročná, a že vždy dojde ke krácení a pozměňování předlohy - a právě proto si myslím, že některé knihy by měly zůstat pouze na papíře. Grafický román Alana Moorea "Z pekla" je jednou z nich... Ale když už tu máme filmové zpracování s hvězdným obsazením, jak vlastně dopadlo? Nijak valně - po důkladném vyšetření končí "Z pekla" s diagnózou "nepovedené hollywoodizace" (a to i když jsem si dával dobrý pozor, abych si uchoval odstup od již zmiňované předlohy). Nemůžu souhlasit s drtivou většinou ostatních komentářů - i přes veškerou snahu bratři Hughesové selhali v tom nejzákladnějším - NEpodařilo se jim vybudovat skutečně syrovou atmosféru. Mohu sice vyzdvihnout jisté kvality vizuálního pojetí především během snových sekvencí, ale ani ty, ani zvracející prosektoři, ani občasné brutální záběry, ani pohledy na špinavé a morálně pokleslé ulice Prahy suplující Londýn nevytvářejí kýžený efekt. Ještě horší než absence kvalitní atmosféry jsou naprosto nevhodné změny ve scénáři oproti předloze, které deformují komplexnost předestřené hypotézy a mnohdy staví zbytečný detail nad pro příběh zásadní věc (například scéna se "Sloním mužem" Johnem Merrickem). Veškeré slučování postav, pozměňování jejich motivací, totální překopání postavy inspektora Abberlinea, implementace nabytečné romantické linie, totální nevyužití zednářské tématiky a pro mě naprosto nepochopitelné upozadění doktora Williama Gulla vytvářejí prazvláštní mix, v němž není úplně jednoduché se orientovat a v němž dějové zvraty přicházejí jakoby z čistého nebe, bez pevného podkladu, a působí tak velmi násilně... Možná by pomohlo, kdyby si bratři Hughesové nesnažili hrát na krvavou detektivku, ale přiznali hned na začátku, kdo je v jejich filmu Jackem Rozparovačem - a mohli se tak soustředit místo falešných stop na budování atmosféry, údernost příběhu a utahování smyčky kolem krku diváka. Cit pro kameru, tempo a výběr kvalitních hereckých matadorů (Depp, Holm, Coltrane), kteří ve skutečnosti dělají tenhle film, jim nechybí - chtělo to ale přidat i jinde... Konečné tři hvězdičky jsou proto jen s přihmouřenýma očima a přihlédnutím k tomu, že mi "Z pekla" poměrně svižně uběhlo, a že pokud zapomenu na geniální knihu Alana Moorea, v rámci žánru nejde o žádný propadák. Ale pochybuju, že bych se kdy podíval na reprízu. (16.04.2007)

Dvacáté století bylo stvořeno oddaným vzívačem Jah-bul-ona, svobodným zednářem, který po halucinační mrtvici poznal pravou podstatu dělohy ženy :-) Nu dobrá ... vím, že tato extra fikce pochází z pera Alana Moora, a při čtení jeho mnohovrstevnatého násilně-sexuálního komixu jsem se bavila. U filmu to však trochu skřípe, je tak moc smrtelně vážný, až je nudný. Charismatický inspektor Abberline v podání Johny Deepa může fetovat jak chce, ale moc smyslu to filmu nepřináší, Ian Holm coby William Gull se rovněž moc snaží, ale jeho postava je tak moc osekaná, že v podstatě hraje jen průměrného sériového vraha (i když jeho černé oči při extázi z vraždění jsou strašidelný brr :-o), stejně tak dopadl panský kočí Netley a řada dalších postav. Ale dost už srovnávání, děj si je podobný, poselství je trochu pošramocené, ale dílko filmové jako takové má zajisté atmosféru. Temnou, dusnou, sexuální, halucinogenní ... tvůrci se vskutku vyřádili v barevných filtrech, klipových střizích, zrychlených záběrech, v agresivním mixu zvuku. V tomto směru však u mě zvítězil podobný Vidocq (tuším, že je taky z roku 2001), který měl sice o třídu slabší děj, avšak vizuálně byl mnohem vypilovanější. No , pár specialitek přece Z pekla má - hlavně ty česko-pražské ext-interiéry (nevědět to dopředu, ani bych to nepoznala, to se upřímně přiznávám). Filmu Z pekla jsem dala po prvním shlédnutí o jednu hvězdu méně, protože mě v podstatě nezaujal a neoslovil, po zhltnutí komixu jsem po něm sáhla podruhé a našla jsem jisté přednosti. Suma sumárum = pokud znáte komix a nejste fanatiční vyznavači věrných adaptací, film si užijete! (29.06.2006)

Tento pokus o zpracování komiksu Alana Moora moc nevyšel. Režisérská dvojka Hughesových jednoduše nezapře svoji naprostou nezkušenost a nedostatek talentu a tak i když se mohou opřít o slušnou předlohu i o kvalitní herce tak nedokázali vytvořit nic jiného než pseudo temný konspirativní horor který vypadá jakoby vyhřeznul odněkud z televize a víc než že se u něj budete bát je pravděpodobné že usnete. (15.04.2007)

Příběh nejznámějšího sériového vraha 19.století je už od základu poutavým tématem a bratrům Hughesovým se podařilo oživit tuto "legendu" svým vlastním a osobitým způsobem, který se mně osobně, jako divákovi, opravdu líbil a splnil má očekávání v mnoha směrech. Interiéry ponurých a špinavých londýnských ulic dodaly příběhu ještě více napětí a ve spojení s děsivou hudbou a s několika krvavými efekty jde o nadprůměrně natočený horor. Vedle toho je zde skvěle vybrané herecké obsazení - Depp je jako opiátový závislák správně mimo, Graham je sympatačka od pohledu (plus ty rudé vlasy), Coltrane je prostě starý dobrý Hagrid akorát bez vousů a Holm byl více než přesvědčivý. I když jsem dopředu věděl, kdo je vrahem, protože jsem už dříve viděl Jacka Rozparovače (1988), tak i přesto jsem byl mile překvapen, hlavně díky konci. (04.07.2011)